Fotbal na Sněžce. Češi na MS musí řešit nevýhodu, kterou nikdo jiný nemá

Česká reprezentace se na mistrovství světa bude muset vypořádat nejen se soupeři, ale i s jedním specifikem, které žádný jiný tým na americkém turnaji řešit nebude. Češi budou mít základní kemp v nížině, ale minimálně dva zápasy je čekají ve vyšších polohách na mexických stadionech.

Konkrétně půjde o úvodní zápas, který se hraje českého času v pátek 12. června od 4:00 hodin ráno a národní tým v něm nastoupí proti Jižní Koreji v Guadalajaře s nadmořskou výškou téměř 1600 metrů nad mořem. Závěrečný zápas ve skupině Češi hrají ve čtvrtek 25. června od 3:00 hodin ráno s domácím Mexikem v tamním hlavním městě, kde je stadion v nadmořské výšce přes 2200 metrů.

Mezitím je bude čekat utkání s Jihoafrickou republikou v Atlantě, která leží ve výšce kolem 300 metrů nad mořem. A základní kemp Češi během turnaje budou mít v americkém Mansfieldu nedaleko Dallasu, kde se nadmořská výška pohybuje kolem 200 metrů. Tyhle jedinečné a nevýhodné podmínky Češi podle vedení zdejší fotbalové asociace dostali předem dané od pořadatelské FIFA a mají být jakousi daní za to, že se národní tým na turnaj kvalifikoval až mezi poslední šesticí z baráže.

Češi budou do zápasových míst putovat dva dny předem a v případě zápasů na mexických výše položených stadionech, se budou muset v krátkém čase popasovat s přechodem do vlastně horského vzduchu. Zjednodušeně řečeno si budou muset zvyknout na to, že se jim bud hůř dýchat.

Jejich soupeři přitom budou mít lepší výchozí podmínky, když mají své turnajové základny shodně v Mexiku a v nadmořských výškách, kde se budou hrát i zápasy na stadionech v Guadalajaře a Mexico City. V „české“ skupině A se na těchto stadionech hrají čtyři ze šesti zápasů, duel mezi Českem a JAR je v Atlantě a utkání Jižní Korea – JAR se hraje v mexickém Guadalupe s nadmořskou výškou kolem 500 metrů.

České problémy s aklimatizací na vyšší nadmořskou výšku jsou jedinečné i z pohledu celého turnaje. Na stadionech v Guadalajaře a Mexico City se hrají už jen dva zápasy skupiny K a sice jde o utkání Kolumbie s Uzbekistánem a následně s DR Kongo. Kolumbie bude mít základnu ve vysoko položená Guadlaajaře, takže bude mít lepší aklimatizační podmínky. DR Kongo a Uzbekistán budou řešit stejné problémy jako Česko, když mají základny v nízko položených městech USA: v Houstonu a Atlantě. Na rozdíl od Čechů ale výškový rozdíl řeší jen pro jeden zápas.

Ve vyřazovací fázi pak jsou na programu už jen po jednom zápase v prvním a druhém kole v Mexico City. Oba jsou pavoukově postavené tak, aby je hrál vítěz skupiny A, tedy „české“ skupiny. Papírově by ji měli vyhrát domácí Mexičané a těžit pak z výhody vyšší nadmořské výšky, na kterou jsou zvyklí, i v prvních dvou vyřazovacích kolech. Může ale dojít i na to, že skupinu vyhrají Češi a pak budou nadmořskou výšku a s tím spojené problémy řešit i ve vyřazovací části.

„Bavíme se o tom detailně, bavíme se o každém dni. Proto chceme odletět co nejdřív. Časové rozdíly nejsou takové, ale nadmořská výška je znatelná. Náš tým kondičáků i celý realizační tým už nad tím sedí a dívají se, jestli tomu třeba nejde nějak pomoci,“ řekl k tomu David Trunda, šéf fotbalové asociace. „Kyslíkové stany zatím neřešíme, ale naši kolegové nad tím tráví hodně času. Rozdíly v nadmořské výšce jsou velké, pro sportovce to je a bude strašně náročné,“ dodal.

Před startem šampionátu by se nabízel aklimatizační kemp, na něj však prostor podle všeho nebude. I proto, že tým krátce po odletu do Ameriky odehraje v USA v prvních červnových dnech poslední přípravný duel před šampionátem. Dějištěm zápasu by mohl být New York, jednou z variant soupeřů pak Guatemala. První přípravné utkání před mistrovstvím absolvují Koubkovi svěřenci ještě v Česku (v Edenu nebo na Letné), a to pravděpodobně 31. května. Možným soupeřem je Chile.

Zpět ale k problémům s nadmořskou výškou. Pojďme si v přehledných otázkách a odpovědích, se kterými nám pomohla umělá inteligence (konkrétně placená verze ChatGPT, která prohledala i některé odborné studie k tématu), projít, co pro výkon znamená, když ho máte podat ve výšce Sněžky a vyšší. A dá se na to připravit?

Jak obecně ovlivňuje nadmořská výška výkon při fotbale?

• Ve zkratce: výška bere fotbalistům hlavně dech a schopnost opakovaně běhat ve vysoké intenzitě.

Obecně platí, že ve vyšší nadmořské výšce je nižší parciální tlak kyslíku, takže tělo při stejné zátěži přijímá méně kyslíku. U fotbalu to znamená hlavně nižší aerobní kapacitu: hráč se dřív zadýchá, stejný běžecký výkon ho stojí víc sil a hůř regeneruje mezi sprinty, presinkem a návraty do obrany. Právě opakované intenzivní úseky bývají ve výšce problém nejvíc.

Ve fotbale se to typicky projeví spíš na „motoru“ než na technice. Analýza zápasů z MS 2010 ukázala, že už utkání hraná nad 1200 metrů byla spojena přibližně s o 3,1 % nižší celkovou uběhnutou vzdáleností oproti zápasům u hladiny moře, zatímco technické ukazatele se výrazně nezhoršily. Přeloženo do normální řeči: ve výšce není každý dotek s míčem automaticky horší, ale vysoké tempo se drží hůř a únava přichází dřív.

Dá se na vyšší nadmořskou výšku aklimatizovat? A pokud ano, kolik je k tomu potřeba času? Stačí dva dny v místě?

• Ve zkratce: aklimatizace možná je, ale ne ze dne na den. Dva dny mohou tělu trochu pomoct, plnohodnotná adaptace na zápasové tempo však ve výšce kolem 2000 metrů obvykle vyžaduje spíš jeden až dva týdny.

Na vyšší nadmořskou výšku se aklimatizovat dá. Jen je důležité rozlišit, co znamená „na něco si zvyknout“ a co znamená být na zápas opravdu připravený. První adaptační reakce se mohou rozběhnout už během 1 až 2 dnů, ale plnější aklimatizace pro sportovní výkon obvykle trvá déle.

Pro sport se často uvádí orientační pravidlo:

• u nižší až střední výšky 500–2000 metrů je potřeba zhruba 3 až 7 dnů,
• u 2000–3000 metrů spíš 1 až 2 týdny.
• U fotbalu navíc existuje přímo konsenzus pro hru ve výšce: při přesunu z nížiny do střední nadmořské výšky je 1–2 týdny v místě zápasu rozumné doporučení.

Dva dny v místě zápasu s vyšší nadmořskou výškou, se kterými se počítá pro českou reprezentaci, nejsou na plnou aklimatizaci dost. Pomůžou trochu, ale zejména pro stadion nad 2200 metrů je to spíš krátká nouzová varianta než ideální příprava. I sportovní doporučení uvádějí, že ve výšce 2000 až 3000 metrů se výkon začíná blížit normálu spíš až po 10 až 14 dnech.

Jak může vypadat rozdíl ve výkonu dvou fotbalových mužstev, když jedno bude plně aklimatizované na vyšší nadmořskou výšku a druhé bude mít za sebou jen dvoudenní aklimatizaci?

• Ve zkratce: Rozdíl nebude nutně v tom, že by neaklimatizovaný tým neuměl hrát fotbal, ale v tom, že hůř udrží tempo. Tým zvyklý na výšku bývá schopný déle presovat, opakovat sprinty a rychleji se z nich zotavit, zatímco soupeř po dvou dnech pobytu ve výšce obvykle dřív cítí zadýchání a výkon musí postupně dávkovat.

Plněji aklimatizovaný tým by měl déle udržet tempo, lépe regenerovat mezi intenzivními úseky a méně „vadnout“ po presinku, sprintech a dlouhých návratech. Tým, který má za sebou jen zhruba dva dny, bude typicky dřív cítit zadýchání a spíš si začne výkon podvědomě dávkovat. Dva dny jsou totiž spíš minimum pro první srovnání se s prostředím, ne pro plnou výkonnostní adaptaci.

Ve fotbalových datech je ten rozdíl vidět i prakticky. Studie u elitních mladých hráčů ukázala, že ani šest dní v 1600 metrech nestačilo, aby se úplně odstranilo zhoršení běžeckého výkonu v zápase. Řeč je o rozdílu, který se na hřišti projeví tak, že jeden tým ještě zvládá opakovaně dostupovat a přepínat, zatímco druhý už volí úspornější tempo.

Dá se na vyšší nadmořskou výšku nějak připravit už dopředu třeba úpravou tréninku, nebo nějakými speciálními pomůckami?

• Ve zkratce: Připravit se aspoň částečně dá — nejlépe předchozím pobytem ve výšce nebo aspoň simulovaným omezováním kyslíku. Umí to speciální stany a komory, které mohou pomoct, ale neumí zázraky. Důležité je i nepřepálit trénink první dny po příjezdu.

Odborné přehledy doporučují, aby si sportovec ještě před turnajem vyzkoušel, jak na konkrétní výšku reaguje; když to nejde venku třeba výšlapem na Sněžku, dá se použít i simulované omezení kyslíku v komoře, místnosti nebo stanu. Zároveň ale platí, že u týmových sportů není shoda na jedné ideální metodě a výsledky bývají dost individuální.

Vedle toho má smysl i nutriční příprava: ohlídat železo, dostatek tekutin a sacharidů, protože právě to odborné zdroje před pobytem ve výšce opakovaně zdůrazňují.