V Dukle jste momentálně jeden z nejdéle sloužících členů realizačního týmu. Jak jste se do pražského klubu vlastně dostal?
Bylo to v sezoně 2018/19 v první lize, kdy Dukla měla po sedmi kolech nula bodů a měnil se celý realizační tým. Já jsem v té době studoval na FTVS v Praze, konkrétně doktorát v laboratoři sportovní motoriky. Zároveň jsem individuálně připravoval profesionální fotbalisty, kteří byli většinou po zraněních nebo v přechodných obdobích, takže jsem k tomu měl blízko. Chtěl jsem se k fotbalu dostat ještě blíž a tehdy se naskytla ta příležitost, kdy Dukla hledala kondičního trenéra. Zkontaktoval jsem se s nimi a následně také s novým trenérem Romanem Skuhravým. Domluvili jsme si schůzku, kde jsme si řekli naše představy o tom, jak by to mělo vypadat a jak si každý z nás kondiční přípravu představuje. Naše myšlenky se střetly. Trenérovi se pozdával můj pohled na fotbal i díky tomu, že jsem ho ještě sezonu předtím hrál v Rakousku, a nakonec jsem tu příležitost zapojit se do realizáku dostal.
Naneštěstí jsme v té sezoně z ligy spadli, ale s ohledem na to, že jsem v Dukle už sedmý rok, si myslím, že jsem se osvědčil. Já sám jsem z klubu nikdy neutíkal, i když několik příležitostí k tomu bylo. Jsem rád, že jsem tu příležitost na Dukle dostal a vážím si toho, protože tehdy jsem začínal v týmovém sportu bez větších trenérských zkušeností. Hodně mých kamarádů v tomto oboru muselo začínat v mládeži. Moje žena mi vždycky říká, že nechápe, jak jsem mohl mít takové štěstí, že jsem všechny tyto kategorie přeskočil a že jsem rovnou skočil do profi fotbalu (usměje se).
Newsletter Přímák vám tentokrát odhalí překvapivou statistiku ligové nadstavby.
Fortuna liga má o víkendu pauzu, na programu je totiž semifinále Poháru žen FAČR. Ve finále se rýsuje další derby pražských S.
Sedí to, nebo si vymýšlíme? Postavíme před vás jedenáct výroků o skvělých českých fotbalistech, na vás bude poznat, jestli jsou pravdivé. Jak dobře znáte naše hvězdy?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
