Začínají osmifinálové skupiny Ligy mistryň. Ve čtvrtek startujete zápasem v Římě s AS, které vyřadilo Spartu. Postoupíte?
Rádi bychom, i když ta skupina není úplně lehká. Mohli jsme to ale mít i těžší. Škoda, že jsme z prvního koše nedostali atraktivnějšího soupeře. Wolfsburg je obrovsky kvalitní, ale není to takový divácký tahák jako třeba Barcelona neb Chelsea. AS Řím a St. Pölten pro nás mohou být vyrovnanými soupeři, se kterými se porveme o druhé postupové místo.
Wolfsburg je tak odskočený?
Dvakrát už Ligu mistryň vyhrál (v sezonách 2012/13 a 2013/14, naposledy vypadl v semifinále s Barcelonou – poznámka redakce) a je mistrem Bundesligy.
V roce 2018 hrála Slavia s Wolfsburgem čtvrtfinále Ligy mistryň. V Německu prohrála 0:5 a doma 1:1. Bod z dvojzápasu byste teď brali?
Bodík by byl dobrý. Hrajeme s nimi druhý zápas ve skupině doma (středa 26. října od 21:00) a mělo by se hrát v Edenu, tak by bylo skvělé, kdyby se to podařilo zopakovat. Doufám, že uhrajeme dobrý výsledek v prvním zápase v Říme, kde skupinu startujeme a nalákáme tím na stadion co nejvíc lidí.
Budou v Edenu i další dva domácí zápasy?
Nejspíš ne, protože se bude měnit trávník. Jisté je to pro zápas se St. Pöltenem, který máme 23. listopadu. Naděje je ještě u posledního zápasu ve skupině s AS Řím, který hrajeme doma 22. prosince. Zatím ale počítáme s tím, že oba tyto zápasy odehrajeme na Dukle, na Julisce.
Tam je fotbalovější prostředí než na Xaverově, kde jste vyřadili islandský Valur?
Na Dukle se hraje z praktických důvodů. V listopadu a prosinci už musíte mít vyhřívaný trávník, což na Xaverově není.
Na Julisku tedy musí nejlíp přijít celá hlavní tribuna, aby to tam pořádně žilo. Na odvetu s Valurem, kde jste stvrdili postup do osmifinálové skupiny, přišlo 700 lidí. Na Letnou na Spartu s AS Řím dorazil zhruba dvojnásobek lidí. Bylo to pro vás zklamání?
Nevypadalo to špatně, hlavní tribuna byla téměř zaplněná. Celý den bylo špatné počasí, pršelo a za brankami nejsou kryté tribuny.
Jak moc diváci pomůžou? Nakopne to hráčky hodně, když vidí dobrou návštěvu?
Určitě. Do Edenu by mělo přijít co nejvíc lidí, holky si to za předváděné výkony zaslouží. Do každého zápasu dávají vždycky maximum, nikdy nic nevypustí. Makají naplno i na každém tréninku.
To v mužském fotbale není samozřejmost?
Za mých dob, když jsme vedli velkým rozdílem a zápas byl rozhodnutý, tak jsme si uměli odpočinout. Holky tohle nedělají, jedou nadoraz celý zápas.
I proto jsou v české lize tak časté výsledky jako třeba 8:0?
Ano. A byla to i jedna z prvních věcí, kterou jsem holkám po svém nástupu do funkce říkal. V minulé ligové sezoně jsme dali asi o 20 gólů méně než Sparta. Byl jsem hodně útočně laděný hráč a chci tohle změnit, chci, abychom dávali co nejvíc gólů. Moc se mi v tomto líbil Co Adriaanse, který mě trénoval v Salzburgu. Vedli jsme v poločase třeba 4:0 a on nám říkal, že lidé si zaplatili lístek na 90 minut. Šlapal po nás, ať vyhrajeme třeba 7:0 a hrajeme až do konce.
Postupem do skupiny Ligy mistryň jste splnili první sezonní cíl. Další je obhajoba domácího doublu.
Ano, první máme odškrtnutý a teď jsme si přidali postup ze skupiny Ligy mistryň do čtvrtfinále. Porveme se o to, na druhé místo lze dosáhnout.
Jsou na to pro tým vypsané prémie?
Ano, stejně jako byly za postup do skupiny. Některé holky k fotbalu chodí i do práce a jsou to pro ně příjemné peníze a výzva.
Jak hráčky zvládnou Ligu mistryň, budou si muset brát dovolenou ze svých zaměstnání? Nedávno to v podcastu zmiňovala vaše asistentka Blanka Pěničková, že bude třeba řešit i takovéto praktické věci. Jak se s tím popasujete?
Ano, máme i hráčky, které si budou muset vzít volno v práci. Máme třeba učitelky, fyzioterapeutky. Většina holek má ale se zaměstnavateli dopředu domluveno, že jim vychází vstříc a není s tím ve finále problém. Kádr budeme mít kompletní.
Kolik žen z vašeho prvního týmu chodí vedle fotbalu ještě do práce?
Ty mladší chodí často do školy a celkově z toho zhruba šestnáctičlenného kádru má nějakou další práci takových sedm, osm holek.
Slavia proti islandskému mistrovi, Sparta proti AS Řím. České zástupce v jediném ženském evropském poháru čekají klíčové bitvy. Postup do skupiny by zvýšil prestiž českého ženského fotbalu a pomohl by uvadajícímu koeficientu i klubovým pokladnám.
Jak jste se dostal k ženskému fotbalu?
Docela narychlo. Teď v létě mi skončila smlouva v dorostu Slavie. Dostal jsme nabídku na prodloužení znovu do kategorie U16 na další dvouletý cyklus, který jsem už dvakrát šel. Měl jsem i nějaké nabídky z druhé ligy, které nakonec nedopadly. Když už to vypadalo, že se vrátím k dorostu, tak se ozvalo ženské áčko, kde skončil trenér Michal Kolomazník. Vzal jsem to jako novou výzvu a byl jsem během chvilky rozhodnutý, že do toho jdu. Bylo to skvělé rozhodnutí, za ty dva měsíce jsem velmi spokojený.
Z čeho vaše spokojenost vyplývá? Určitě z úspěchu v Lize mistryň. A dál?
Je to strašně zajímavá práce. U holek musíte být trochu i psycholog, mají jinou hlavu. Musíte u nich hodně pracovat na tom, aby si věřily. To je základ úspěchu. Když něco zkazí, často si to hodně berou a neumí to rychle hodit za hlavu, někdy se pak na hřišti začnou schovávat. A ve Slavii mě to teď baví i proto, že mám pocit, že jsme si sedli i lidsky. Doufám, že nám to vydrží dlouho.
Když jste nabídku zvažoval, řešil jste třeba i to, jak ženský fotbal vnímá vaše okolí? Jestli si třeba neřeknou, že to je pro vás krok zpátky?
Byli i takoví, kteří mi to říkali. Když jsem ale mluvil s lidmi, kteří měli zkušenost s ženským fotbalem - třeba s Pavlem Trávníkem, se kterým jsme trénovali dorost - tak mi to doporučovali. Bral jsem to jako krok dopřed a potvrdilo se to. Trénuji teď nejlepší ženský tým v Česku, to je skvělé. K postupu do skupiny Ligy mistryň mi gratulovala spousta kamarádů.
Měla by být ženská liga v televizi?
Určitě minimálně derby by si to zasloužila. Dnes běží vždy jeden komentovaný zápas z ligového kola na Youtube ženského fotbalu. Kvůli propagaci by ale bylo dobré, kdyby nejlepší ligové zápasy byly v televizi.
První liga žen má za sebou první derby v sezoně. Slavia doma se Spartou v sobotu prohrávala 0:2, ale na konci zápasu dokázala srovnat na 2:2. Obě pražská S tak mají bilanci pět výher a jednu remízu. Třetí je Slovácko s pěti výhrami z pěti zápasů. Vzájemné zápasy se Slováckem si pražská S odkládala kvůli Lize mistryň.
Jak jste dostal do Slavie sparťana Michala Špita, který trénuje brankářky?
To byla docela náhoda. Byl jsem hrát za starou gardu Jablonce a Michal tam byl. Po zápas jsme se dali do řeči a říkal mi, že po příchodu Briana Priskeho ve Spartě skončil. Zeptal jsem se ho, jestli nechce jít za mnou, vždycky jsme si skvěle rozuměli. Druhý den mi volal, že do toho jde. Jsem za něj velmi rád, je pro mě hodně důležitý. Je to obrovský profík a na brankářkách je vidět, že pod ním jdou velmi rychle nahoru. Myslím, že naše jednička Olivie Lukášová tu dlouho nevydrží a půjde do zahraničí. Je jí 21 let, je vysoká a má na to být jednou z nejlepších brankářek v Evropě. Michal jí během několika týdnů velmi pomohl třeba se sbíráním vysokých centrů. Dřív to nedělala a teď nám tím skvěle pomáhá.
Text vznikl v rámci projektu Girl Power, kde se snažíme upozornit na ženský fotbal. Na hru samotnou, ale i na její společenský přesah. Partnery Girl Power jsou výrobce sportovního oblečení, vybavení a obuvi Puma a Heroine, magazín o hrdinkách cílící na ženské publikum.
Klopp, Trpišovský, van der Vaart nebo Zeman. V čísle (3/2022) máme silnou sestavu. Byli jsme za nimi.
Přibývá sportovních klubů, které se při správě veškeré agendy spoléhají na moderní technologie a digitalizaci. Výjimkou není ani amatérský fotbal. Funkcionářům i členům oddílu totiž zbyde víc času na sport samotný.
Julian Nagelsmann se po Euru do Bayernu nevrátí, jak se o tom v poslední době hojně spekulovalo. Místo toho šestatřicetiletý trenér prodloužil smlouvu jako kouč národního týmu. A to až do roku 2026, do příštího MS.
Liga mistrů během čtvrtfinálových bojů znovu ukázala své kouzlo. Je Bayern v menší krizi, než píší média? Bylo vystoupení Realu ostudou, nebo účel světil prostředky? A kdo má nejlíp nakročeno k celkovému triumfu? Vše o vrcholné fázi prestižní soutěže rozebírá nový díl FC podcastu.
