Novému stadionu na Bazalech nic nebrání, říká primátor Ostravy. Jasno má být do měsíce

V současné době poutá největší pozornost projekt nového, čistě fotbalového stadionu. Ten by se měl stát domovem Baníku. Jak se vše vyvíjí?

Nás k vyřešení otázky fotbalového stadionu přivedly technické a kapacitní možnosti, které nyní ve vítkovické aréně jsou. Atletika se totiž stále víc rozrůstá a my ji chceme rozvíjet i dál. Máme tu atletickou halu. Směřují k nám určitá atletická národní centra.

To vše je na druhou stranu pochopitelně limitující pro Baník. Ať už jde o A mužstvo nebo B tým, který také zvyšuje svou sportovní úroveň. To vše klade stále větší nároky na profesionální zázemí a herní plochy.

Takže jste začali ověřovat, jaké jsou možnosti s fotbalem dál…

Je to tak. Řešíme totiž stavbu centra ledních sportů. A když jsme si nechávali vypracovat studii, tak jsme se v rámci ní chtěli dozvědět, jaké jsou alternativy a optimální řešení také letních sportů, a právě i fotbalu. Je totiž logické, že je určité omezení balíku peněz, které můžeme investovat. Chtěli jsme tak vědět, jestli kdyby se to postavilo jako jakýsi „dvojdomek“, tedy vše dohromady, tak by to nevyšlo finančně lépe.

Tady jsme ale narazili na problém. Nemáme v tuto chvíli dostatečně velké a vhodné pozemky. Pokud se bavíme o centru ledních sportů, tak potřebujeme nějakých 35 tisíc metrů čtverečních. Kdyby to byl dvojdomek, tak jsme dokonce na 75 tisících. A to je najednou záležitost stovek milionů korun.

Druhou věcí je nutnost změny územního plánu. A my to řešení fotbalového stadionu nechceme odkládat.

V případě alternativní varianty Bazaly tohle řešit nemusíte?

My jsme primárně chtěli vědět jednou provždy, jestli v lokalitě Bazaly stadion udělat jde nebo ne. Během ověřování jsme začali přicházet na to, že vlastně neexistuje důvod, proč by to tam nešlo. Nechali jsme si také udělat prostorovou studii, kde jsme zjišťovali širší vazby. A na základě těchto studií to vypadá, že se tam opravdu prostorově vejdeme. Že dokážeme obsloužit všechny nutné požadavky z pohledu požárních předpisů, bezpečnostních předpisů. Dokážeme to dopravně napojit.

Teď už čekáme jen na výsledky geologického průzkumu, protože víme, že jsme ve svahu a na nestabilním podloží. Máme už nějaké starší posudky, ale chtěli jsme mít vše aktuální a skutečně podložené, když budeme dělat tak zásadní rozhodnutí.

Pokud to tedy dopadne dobře, tak podle čeho se budete rozhodovat co dál?

Není to tak, že pokud nám ten průzkum vyjde dobře, tak to budou automaticky Bazaly. Vnímáme pochopitelně, že by si tohle řešení přál Baník i pravděpodobně velká část fanoušků. Ale od začátku říkáme, že to musí mít nějaký reálný finanční rámec. Když to hodně zjednoduším, tak pokud se ukáže, že se stadion vejde na Bazaly, ale bude třikrát dražší než ve Vítkovicích, tak tou cestou nepůjdeme. Ale osobně si myslím, že tohle se nestane.

Bude se na stavbě podílet i majitel Baníku?

Pan Brabec řekl, že je připraven na tom nějakým způsobem participovat. Nyní řešíme modely, jak by to mohlo vypadat. Nemáme ale v ruce žádné částky, protože nemáme zatím „cenovku“ takového objektu.

O jak velkém stadionu se v případě Bazalů bavíme? Co se tam podle té studie vejde?

Dnes se bavíme o kapacitě zhruba 15 až 18 tisíc sedících diváků. Velikost je daná i tím, že nechceme přijít o už vybudované tréninkové plochy.

Máte představu o nákladech?

Velmi obecně bychom se ve variantě Bazaly i variantě Vítkovice chtěli vejít do 1,5 miliardy Kč.

Kdy bude rozhodnuto?

Rozhodnutí by mělo padnout v horizontu měsíce. To znamená, že budeme vědět, jestli jdeme variantou Bazaly, nebo Vítkovice. Okamžitě se pak rozjedou přípravy. Cílem je dostat to v tomhle volebním období do velmi pokročilé, minimálně přípravné fáze. To znamená to mít „nakreslené“.

Půjdete cestou architektonické soutěže?

Ano, jen co padne to rozhodnutí, tak se spustí architektonická soutěž, která poběží podle mě zhruba půl roku.

Jde o hodně peněz. Dokážeme si představit, že přijde obvyklá kritika veřejnosti, proč se staví něco pro sport a ne něco jiného…

To by se ale dalo říct u naprosto každé stavby. Tohle ale není jen investice do sportovní infrastruktury. Ostrava má poměrně kvalitní infrastrukturu přes školy, domy kultury, až právě po sportoviště. Na druhou stranu tyhle objekty jsou stavěné třeba v 60. a 70. letech a my je musíme nějak obnovovat a opravovat. Nyní probíhá rekonstrukce Domu kultury. Stavíme tam koncertní sál, a to je stavba za zhruba čtyři miliardy korun. Nedá se to stavět tak, že když teď dáme 1,5 miliardy na fotbalový stadion, tak se nebude stavět nic jiného. Máme každý rok 15 miliard korun.

Sport vnímám jako nezbytnou součást fungování naší společnosti. Nepodporujeme takovými kroky jen profesionální, ale i mládežnický sport. Nyní ve městě máme 22 000 registrovaných sportovců a chceme to číslo nafouknout.

Pokud chceme mít širokou nabídku pro děti, aby sportovaly, tak je logické, že se jim líbí právě třeba fotbal. A pokud tu chceme mít zapojené stovky dětí do pohybových aktivit a zdravého životního stylu, tak tady musíme mít i „áčkový“ fotbalový tým, protože příklady táhnou. Když tu nebude kvalitní dospělý fotbal, tak tu nebude ani široká mládežnická základna. Jsou to prostě spojité nádoby.

To zní, že máte vůči sportovním investicím pozitivní postoj. Jakou má ale vlastně fanoušek jistotu, že se to po volbách nezmění?

Koncertní hala je dobrým příkladem – u takto velkých projektů je dobré, když má věc širokou politickou podporu už ve fázi příprav. A tato názorová shoda tady je pro fotbalový i hokejový stadion. Není tu nikdo, kdo by se proti tomu úplně vymezoval. A to dává naději, že pokud se to parametrově dobře zvládne připravit, tak projekt i dál poběží.

Rozhovor, který jste právě dočetli, původně vyšel na webu Stadiony.blog.