Nezmarův dluh. Kania sní o tom, že ho v Liberci splatí

Z pohledu reality posledních let, kdy Slovan Liberec patří do šedého ligového průměru, jsou ta slova hodně odvážná a kdekdo se nad nimi může usmívat jako nedávno Jaroslav Tvrdík. Na druhou stranu otevřené vystupování nového většinového vlastníka libereckého klubu Ondřeje Kaniy působí hodně osvěžujícím dojmem. A proč by někdo kupoval fotbalový klub, kdyby s ním dál chtěl hrát jen o přežívání?

Kania libereckým fanouškům slíbil, že „nový“ Slovan bude mít po určité době přestavby, kterou dostalo na starost především duo Jan Nezmar, coby nový generální ředitel, a Theodor Gebre Selassie v roli sportovního ředitele, vysoké cíle. Konkrétně jde o to, že by měl pravidelně hrát minimálně předkola evropských pohárů a v Česku by se postupně měl srovnávat s Plzní, Slavií a Spartou.

A Kania se v padesátiminutovém rozhovoru, ve kterém odpovídal na otázky fanoušků Slovanu, i zasnil. A šel přitom až na úplný fotbalový Olymp. „Když jsem se poprvé setkal s panem Karlem (bývalým majitelem Slovanu), tak griloval Honzu Nezmara za to, že proti AC Milán šel sám na branku, nedal gól a Slovan nepostoupil do Ligy mistrů. Možná je to troufalé, ale myslím, že na základě kombinace Honzova historického dluhu, mé ambice a naší lásky k hymně Ligy mistrů by tady jednou ta hymna měla zaznít. Je potřeba mít nejvyšší cíle, ale odpracovat si to.“

Liga mistrů v Liberci? Kvalifikaci o ní hrál Slovan třikrát, vždy po zisku mistrovského titulu, tedy v letech 2002, 2006 a 2012. A nejblíž k postupu byl asi paradoxně hned v prvním případě, kdy o Champions League hrál s nejkvalitnějším soupeřem, s AC Milán. Ten v té době trénoval Carlo Ancelotti a k dispozici měl hráče jako Dida, Gattuso, Inzaghi, Maldini, Rivaldo, Rui Costa, Seedorf nebo Ševčenko.

Tahle hvězdná skvadra byla v odvetě v Liberci kousek od vyřazení. Filippo Inzaghi sice dal první dva góly ve dvojzápase, když v 68. minutě na San Siru zařídil výhru pro AC 1:0 a v Liberci trefil pro Milán stejný průběžný výsledek po prvním poločase. Pak se ale ve druhém trefili Miroslav Slepička a v 88. minutě David Langer a zaplněný Stadion U Nisy hnal domácí za senzačním obratem.

Třetí gól ale už Slovan nepřidal a protože tenkrát platilo pravidlo o cennějších gólech ze hřiště soupeřů, šel do základní skupiny Milán. A došel až k výhře v celé Lize mistrů, když ve finále porazil na penalty Juventus Pavla Nedvěda (který ovšem nemohl finále hrát kvůli žlutým kartám z předchozích zápasů).

Jan Nezmar odehrál téměř celý zápas v Miláně a v domácí odvetě ho v poločase střídal Gyan Baffour. A Kaniova poznámka o historickém dluhu Nezmara se vztahuje k prvnímu zápasu na San Siru. Nezmar tam sice nešel sám na bránu, ale ocitl se ve dvou nadějných, byť ne stoprocentních příležitostech (jak je vidět třeba v tomto sestřihu na youtube).

Pro Liberec to tehdy byla zlatá éra. Nejenže získal svůj první český titul, ale v pro něj legendární sezoně 2001/02 došel i do čtvrtfinále Poháru UEFA, když postupně vyřadil Slovan Bratislava, Celtu Vigo, Mallorku a Lyon. Až mezi nejlepší osmičkou mu stopku vystavil Dortmund, za který hráli Tomáš Rosický s Janem Kollerem.

A Slovanu se dařilo i po přesunu z Ligy mistrů do Poháru UEFA v sezoně 2002/03, kde vyřadil Dinamo Tbilisi a Ipswich (tehdy druholigový, který hrál Pohár UEFA kvůli dobrému hodnocení v žebříčku Fair Play). Ve třetím kole pak těsně vypadl s řeckými Panathinaikos.

Kdyby se podobní soupeři v dalších letech do Liberce vrátili, budou nakonec spokojení asi všichni. I proto si dovolíme na závěr novému majiteli i vedení Slovanu popřát hodně štěstí. Kdyby ambiciózní plány vyšly, bude z dalšího silného klubu těžit celý český fotbal.