Krása fotbalu spočívá i ve fanouškovských chorálech. Obvykle připomínají známé hity a stávají se z nich téměř gregoriánské zpěvy. Italové jsou v téhle disciplíně velmi kreativní. Každá skupina fanoušků má pro svůj tým i specifické hráče speciální pokřik. Často také písně s totožnými texty sdílí a mění jen jméno klubu. Oblíbený je například tento chorál: Vždycky tu budeme, protože náš klub je tým ultras. Kromě lásky ke klubu fanoušci naznačují, že patří jim.
Většinou jde o iluzi. Pro jeden malý celek z Toskánska, který má po celém světě přes 1500 členů, je ale pravdivá. Jmenuje se Centro Storico Lebowski, jeho A-tým právě hraje v šesté lize, a je to pravděpodobně jediný klub, alespoň v Itálii, jehož vlastnictví je zcela v rukou příznivců.
Vše začalo na podzim roku 2004, kdy banda znuděných studentů zabíjela čas na Piazza D’Azeglio, náměstí v historickém centru Florencie. Vizuálně to mohlo připomínat úvodní scénu z filmu Mechanický pomeranč s klasickou úvodní větou: „Co teda jako bude, he?“ Však si taky první skupina fanoušků Lebowski podle skupiny mladých chuligánů z knihy říkala Drugi. Zároveň jde ale o odkaz na postavu Jeffreyho Lebowskiho z kultovního filmu bratří Coenových. Lebowskiho přezdívka The Dude se do italštiny překládá il Drugo.
Největší skandál v historii světových šampionátů. Velmi přátelský zápas západního Německa s Rakouskem sebral v roce 1982 Alžírsku šanci na historický úspěch. Ale aspoň vedl ke změně pravidel, a tak se díky němu základní skupiny hrají férovějším způsobem.
Matej Kovář (25 let) se po dvou letech v Leverkusenu přesunul do týmu nizozemského mistra. Jaké jsou jeho dojmy z Eindhovenu a proč potřeboval změnu? O tom mluví v prvním rychlém rozhovoru přímo z nového působiště.
Jaroslav Tvrdík v novém dokumentu mluví i o finančních nepříjemnostech, do kterých se Slavia dostala těsně předtím, než klub koupil a zastabilizoval Pavel Tykač.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
