Krása fotbalu spočívá i ve fanouškovských chorálech. Obvykle připomínají známé hity a stávají se z nich téměř gregoriánské zpěvy. Italové jsou v téhle disciplíně velmi kreativní. Každá skupina fanoušků má pro svůj tým i specifické hráče speciální pokřik. Často také písně s totožnými texty sdílí a mění jen jméno klubu. Oblíbený je například tento chorál: Vždycky tu budeme, protože náš klub je tým ultras. Kromě lásky ke klubu fanoušci naznačují, že patří jim.
Většinou jde o iluzi. Pro jeden malý celek z Toskánska, který má po celém světě přes 1500 členů, je ale pravdivá. Jmenuje se Centro Storico Lebowski, jeho A-tým právě hraje v šesté lize, a je to pravděpodobně jediný klub, alespoň v Itálii, jehož vlastnictví je zcela v rukou příznivců.
Vše začalo na podzim roku 2004, kdy banda znuděných studentů zabíjela čas na Piazza D’Azeglio, náměstí v historickém centru Florencie. Vizuálně to mohlo připomínat úvodní scénu z filmu Mechanický pomeranč s klasickou úvodní větou: „Co teda jako bude, he?“ Však si taky první skupina fanoušků Lebowski podle skupiny mladých chuligánů z knihy říkala Drugi. Zároveň jde ale o odkaz na postavu Jeffreyho Lebowskiho z kultovního filmu bratří Coenových. Lebowskiho přezdívka The Dude se do italštiny překládá il Drugo.
Hansi Flick vyhrál s Bayernem všechno, co se dalo. Kdyby předtím nedostal vyhazov z Hoffenheimu, nikdy by k tomu nedošlo a Slavia by zřejmě šla na Barcelonu s jiným trenérem.
V dresu Příbrami nastřílel Martin Šlapák devět prvoligových gólů. Kariéru profesionálního fotbalisty ale utnul předčasně. Dnes působí jako ESG manažer Nadace Tipsport a ukazuje českým klubům, proč je udržitelnost ve fotbale důležité téma. Na jaké momenty ze hřiště vzpomíná nejradši? Jak se hrálo v týmu kontroverzního majitele Jaroslava Starky? A kde v zahraničí hledat vzory?
Radek Vítek pokračuje v povedeném angažmá v druholigovém Bristolu. Podívejte se na jeho poslední zázračný zákrok.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
