- Předplatné
- Cesta do Ameriky
- Girl Power
- Dobýváme Evropu
- Sázky
- Fotbal v TV
- Poháry
- Seriály
- Více
Zkuste na moment přivřít oči a nechat se unášet sněním. Představte si malý tým, který nikdy nic pořádného nevyhrál. Tým, který v předchozí sezoně skončil uprostřed tabulky Championship, druhé anglické ligy. Máte to?
Dobře. A teď si představte, že takový tým postoupí do Premier League, příští sezonu ji vyhraje a v následujících dvou letech ovládne rovněž Ligu mistrů. Že je to nereálné? Dnes nejspíš ano. Jenomže před nějakými čtyřiceti lety se přesně tohle stalo.
Kalendář ukazoval 6. leden 1975. Muž, který se zjevil v oprýskaných kabinách ještě oprýskanějšího stadionu City Ground, měl velké jméno a ještě větší sebevědomí. Brian Clough k němu měl zatraceně dobrý důvod. V barvách rodného Middlesbrough střílel gól za gólem, desítky jich přidal za Sunderland a nebýt fatálního zranění kolene, kvůli kterému musel v 29 letech ukončit hráčskou kariéru, určitě by se jeho statistiky nezastavily na 274 zápasech, 251 gólech a 2 startech v reprezentačním dresu.
Norské Bodö/Glimt vyřadilo Inter Milán a jeho vítězný gól na San Siru potvrdil, že fotbal hrát rozhodně umí.
Bývalý reprezentační kapitán vyslyšel volání reprezentačního trenéra Koubka. Chce se vrátit do reprezentace a pomoci dostat Česko poprvé po 20 letech na světový šampionát. Je to dobrý nápad? Nechte zaznít váš hlas v naší anketě.
Jana Žufánková otevřeně promlouvá o tom, jak ji a její spoluhráčky ze Slovácka jejich trenér tajně natáčel v šatně a sprchách – a jak v nejhorší chvíli nepřišla opora ani omluva. Mluví o předsudcích, mlčení institucí i o tom, proč je důležité o podobných kauzách nahlas mluvit.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
