Když nejslavnější gól znamená prokletí. Smutný hrdina Michael Ballack
Byla to bez přehánění jedna z nejsenzačnějších a nejvíc srdcervoucích sezon v historii fotbalu. Leverkusen potřeboval v posledním kole remízu na hřišti maličkého klubu SpVgg Unterhaching, aby byl poprvé v historii korunován bundesligovým šampionem. Měl tříbodový náskok na mocný Bayern Mnichov, takže nejslavnější německý klub musel porazit Werder Brémy a doufat v zázrak.
Leverkusen měl výbornou formu a rozhodně by byl považován za zaslouženého šampiona. Za celou sezonu prohrál jen dvakrát a v jejím průběhu byl stále lepší. Na jaře byl jeho útok nezastavitelný. Ulf Kirsten a Oliver Neuville řádili na hrotu, podporováni neuvěřitelně kreativní zálohou – Stefan Beinlich, Bernd Schneinder, Michael Ballack a Zé Roberto předváděli výkony, kterými se bavilo celé Německo.
To těšilo charismatického kouče Christopha Dauma, který v roce 1992 vyhrál titul se Stuttgartem a čtyři roky pracoval na tom, aby z Leverkusenu udělal ničící stroj. V roce 1997 skončil druhý za Bayernem, jen o dva body, a v roce 1999 byl znovu stříbrný. Teď měla být hlavní cena konečně jeho! Ve druhé části ročníku se zdál být Bayer psychicky mnohem silnější než jeho bavorský sok.
Související články
Stát seškrtal dotace na školní sport. V Plzeňském kraji zrušili fotbalový turnaj středních škol
Středoškoláci v Plzeňském kraji si letos na podzim o školní fotbalový pohár nezahráli. Kraj soutěž z finančních důvodů zrušil. Ministerstvo školství letos na školní sportovní soutěže vyčlenilo 15 milionů korun, loni na ně šlo 32 milionů.
Pořád je o co hrát. Češi bojují o lepší los na Euro i záchranu mezi elitou
Čtyři zápasy, čtyři porážky a žádná šance na čtvrtfinále. Přesto mají čeští fotbalisté v závěru Ligy národů o co hrát. Pokud v tabulce přeskočí Chorvatsko, polepší si před prosincovým losem kvalifikace na Euro 2028. A i kdyby zůstali poslední, pořád mohou odvrátit přímý sestup.
Od vyhazovu ve třetí lize až na trůn. Trenér Španělska zabil tiki-taku a dobyl svět
V třetiligovém Alavésu vydržel jedenáct zápasů. U španělských mládežnických výběrů pak Luis de la Fuente vychoval hráče, se kterými dobyl Evropu i svět. Španělsku vrátil nebezpečná křídla a na mistrovství světa ukázal, že jeho tým umí vyhrávat i jinak.
