Vstoupil do obyčejné krychlové místnosti, vybavené pouze jedním stolem a několika židlemi. Bylo 12. července 2011 a v prostorách stadionu Pjuniku Jerevan začala cesta Viktorie Plzeň do Ligy mistrů. Skromné podmínky jako by symbolizovaly onen start. K dispozici nebyl překladatel z arménštiny do češtiny, tak se muselo tlumočit ještě přes angličtinu. Trenér Pavel Vrba to zkoušel rusky. „Němnoško gavarim pa rusky,“ spustil s úsměvem. „Ja znáju, što Pjunik igra charošij futbal. Tóže znaju, že piervy meč budeť...“ Zarazil se a okem hodil na domácího mluvčího. „Trudnyj?“ zazněla nápověda. „Ano, trudnyj.“
Vrba dál bojoval, a když si nevzpomněl, automaticky si pomohl angličtinou. Jako když dostal otázku, s jakým cílem přiletěla Plzeň do Arménie. „Ja chaču charošij result for...“ A slovo odveta už nenašel ani v angličtině, proto raději vrátil do hry oba mluvčí.
Tahle scénka může symbolizovat, kam se Viktoria celkově posunula. Žádné druhé předkolo, a kouč Vrba by povídání v ruštině zvládl lépe.
Když se řekne Jerevan, vám se vybaví…
… dlouhé cestování, rozlehlý stadion, klasický, sovětský, s různými ornamenty. Jsou to příjemné vzpomínky, byl to začátek mimořádné cesty. Nastartovali jsme celý klub, Plzeň i kraj. Bez úspěchu v Evropě by to bylo mnohem těžší, ale postupem do Ligy mistrů jsme to odstartovali a podařilo se dostat Plzeň tam, kde dnes je. Jerevan byl startovací čárou pro novou Viktorku, pro nový způsob myšlení všech lidí v klubu, v okolí i fanoušků.
I během postupové jízdy ale přišly kritické okamžiky. V odvetě s Trondheimem ve 3. předkole jste doma přišli o náskok a hodně se báli.
V Norsku jsme vyhráli a doma nám dali gól. Pamatuju si, že tenkrát pršelo, nás to ve druhé půli nastartovalo a postoupili jsme dál. Je pravda, že z pohledu zmiňované cesty byl odvetný zápas s Rosenborgem výsledkově nejtěžší. Možná nás zachránil déšť.
A taky bouřka v kabině.
V té době hráči nevěděli, co je Champions League, jaké to je v ní hrát a o co můžou přijít. O přestávce jsme se bavili nejen o fotbalových věcech, ale také o tom, že můžeme přijít o vše, co jsme si v předchozím ročníku pracně vydobyli, a že by to byla obrovská škoda. Připomněli jsme jim, že samo se to nepodaří.
Česká fotbalová reprezentace bude hledat nového trenéra. Miroslav Koubek po vzájemné dohodě s předsedou FAČR Davidem Trundou končí ve funkci hlavního kouče národního týmu. Rozhodnutí přichází po nevydařeném vystoupení na mistrovství světa.
Česká reprezentace se po dvaceti letech vrátila na mistrovství světa. Jenže místo euforie její účast zanechala hlavně otázky. Tým získal jediný bod, nehrál dobře a po návratu domů se rozjela debata, jestli má Miroslav Koubek pokračovat. Jak to vidíte vy?
Luboš Kubík mladší vyrůstal mezi Českem a Amerikou, snil o MLS, ale nakonec našel jinou fotbalovou cestu. Pomáhá mladým sportovcům získat stipendia v USA a zblízka sleduje, jak světový šampionát mění zemi, která se fotbal stále učí milovat.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
