Vstoupil do obyčejné krychlové místnosti, vybavené pouze jedním stolem a několika židlemi. Bylo 12. července 2011 a v prostorách stadionu Pjuniku Jerevan začala cesta Viktorie Plzeň do Ligy mistrů. Skromné podmínky jako by symbolizovaly onen start. K dispozici nebyl překladatel z arménštiny do češtiny, tak se muselo tlumočit ještě přes angličtinu. Trenér Pavel Vrba to zkoušel rusky. „Němnoško gavarim pa rusky,“ spustil s úsměvem. „Ja znáju, što Pjunik igra charošij futbal. Tóže znaju, že piervy meč budeť...“ Zarazil se a okem hodil na domácího mluvčího. „Trudnyj?“ zazněla nápověda. „Ano, trudnyj.“
Vrba dál bojoval, a když si nevzpomněl, automaticky si pomohl angličtinou. Jako když dostal otázku, s jakým cílem přiletěla Plzeň do Arménie. „Ja chaču charošij result for...“ A slovo odveta už nenašel ani v angličtině, proto raději vrátil do hry oba mluvčí.
Tahle scénka může symbolizovat, kam se Viktoria celkově posunula. Žádné druhé předkolo, a kouč Vrba by povídání v ruštině zvládl lépe.
Když se řekne Jerevan, vám se vybaví…
… dlouhé cestování, rozlehlý stadion, klasický, sovětský, s různými ornamenty. Jsou to příjemné vzpomínky, byl to začátek mimořádné cesty. Nastartovali jsme celý klub, Plzeň i kraj. Bez úspěchu v Evropě by to bylo mnohem těžší, ale postupem do Ligy mistrů jsme to odstartovali a podařilo se dostat Plzeň tam, kde dnes je. Jerevan byl startovací čárou pro novou Viktorku, pro nový způsob myšlení všech lidí v klubu, v okolí i fanoušků.
I během postupové jízdy ale přišly kritické okamžiky. V odvetě s Trondheimem ve 3. předkole jste doma přišli o náskok a hodně se báli.
V Norsku jsme vyhráli a doma nám dali gól. Pamatuju si, že tenkrát pršelo, nás to ve druhé půli nastartovalo a postoupili jsme dál. Je pravda, že z pohledu zmiňované cesty byl odvetný zápas s Rosenborgem výsledkově nejtěžší. Možná nás zachránil déšť.
A taky bouřka v kabině.
V té době hráči nevěděli, co je Champions League, jaké to je v ní hrát a o co můžou přijít. O přestávce jsme se bavili nejen o fotbalových věcech, ale také o tom, že můžeme přijít o vše, co jsme si v předchozím ročníku pracně vydobyli, a že by to byla obrovská škoda. Připomněli jsme jim, že samo se to nepodaří.
Slavia má jako český šampion jistou účast v Lize mistrů v příští sezoně. Pojďme se podívat, jaké soupeře může dostat podle aktuální situace v národních ligách i evropských pohárech. Dvacet účastníků z celkových 36 už je teď jistých.
Slavia má další titul. Zasloužený, dominantní, ale možná nejméně euforický ze všech. Český trůn drží pevně, jenže za ním se kupí otázky: mdlá Evropa, disciplína lídrů, konflikt s fanoušky i nutnost najít ofenzivní kvalitu pro další útok na výhru v Lize mistrů.
Tomáš Chorý ve Slavii končí a jedna z logických otázek zní: může se vrátit tam, kde byl doma? Adolf Šádek dal v rozhovoru pro podcast Kudy běží zajíc jasně najevo, že fotbalově by takového hráče bral hned. Jenže právě u Chorého už fotbal není jediná věc, kterou musí klub řešit.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
