Vstoupil do obyčejné krychlové místnosti, vybavené pouze jedním stolem a několika židlemi. Bylo 12. července 2011 a v prostorách stadionu Pjuniku Jerevan začala cesta Viktorie Plzeň do Ligy mistrů. Skromné podmínky jako by symbolizovaly onen start. K dispozici nebyl překladatel z arménštiny do češtiny, tak se muselo tlumočit ještě přes angličtinu. Trenér Pavel Vrba to zkoušel rusky. „Němnoško gavarim pa rusky,“ spustil s úsměvem. „Ja znáju, što Pjunik igra charošij futbal. Tóže znaju, že piervy meč budeť...“ Zarazil se a okem hodil na domácího mluvčího. „Trudnyj?“ zazněla nápověda. „Ano, trudnyj.“
Vrba dál bojoval, a když si nevzpomněl, automaticky si pomohl angličtinou. Jako když dostal otázku, s jakým cílem přiletěla Plzeň do Arménie. „Ja chaču charošij result for...“ A slovo odveta už nenašel ani v angličtině, proto raději vrátil do hry oba mluvčí.
Tahle scénka může symbolizovat, kam se Viktoria celkově posunula. Žádné druhé předkolo, a kouč Vrba by povídání v ruštině zvládl lépe.
Když se řekne Jerevan, vám se vybaví…
… dlouhé cestování, rozlehlý stadion, klasický, sovětský, s různými ornamenty. Jsou to příjemné vzpomínky, byl to začátek mimořádné cesty. Nastartovali jsme celý klub, Plzeň i kraj. Bez úspěchu v Evropě by to bylo mnohem těžší, ale postupem do Ligy mistrů jsme to odstartovali a podařilo se dostat Plzeň tam, kde dnes je. Jerevan byl startovací čárou pro novou Viktorku, pro nový způsob myšlení všech lidí v klubu, v okolí i fanoušků.
I během postupové jízdy ale přišly kritické okamžiky. V odvetě s Trondheimem ve 3. předkole jste doma přišli o náskok a hodně se báli.
V Norsku jsme vyhráli a doma nám dali gól. Pamatuju si, že tenkrát pršelo, nás to ve druhé půli nastartovalo a postoupili jsme dál. Je pravda, že z pohledu zmiňované cesty byl odvetný zápas s Rosenborgem výsledkově nejtěžší. Možná nás zachránil déšť.
A taky bouřka v kabině.
V té době hráči nevěděli, co je Champions League, jaké to je v ní hrát a o co můžou přijít. O přestávce jsme se bavili nejen o fotbalových věcech, ale také o tom, že můžeme přijít o vše, co jsme si v předchozím ročníku pracně vydobyli, a že by to byla obrovská škoda. Připomněli jsme jim, že samo se to nepodaří.
V neděli ještě chytal v Bundeslize. O dva dny později, 10. listopadu 2009, přišla hrozná zpráva. Robert Enke, kapitán Hannoveru a reprezentační brankář, zemřel ve 32 letech sebevraždou. Vstoupil do cesty projíždějícímu vlaku. Hned druhý den předstoupila před novináře jeho žena Teresa a řekla jim, že se její muž už roky léčil s depresí.
Patrik Berger v podcastu Livesport Daily hodnotí stav českého fotbalu, kritizuje práci s mládeží a prozradil, za jakých podmínek by se sám zapojil. Projděte si jeho myšlenky.
Erik Prekop dostal v polské lize šanci od začátku, proti Wieczystě Krakov ale dvě velké příležitosti nevyužil. Górnik Zabrze i díky vyrovnávacímu gólu dalšího bývalého slávisty Ondřeje Zmrzlého vyhrál 2:1. Trenér Michal Gašparík po zápase mluvil hlavně o tom, jak jeho tým nakládá se šancemi.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
