„Trénujeme třikrát týdně, k tomu jsou o víkendu zápasy. Abych to pokryl, musím s přípravkami na zápasy v sobotu i v neděli. Další trenéři by se nám hodili, abychom byli flexibilnější a nemuseli zápasy domlouvat tak, aby nebyly ve stejný čas,“ říká Vítězslav Janda, šéftrenér mládeže v divizní Hvězdě Cheb.
V těch třech větách je všechno. Ukazují, že kdo chce dělat trenéřinu, musí být srdcař ochotný obětovat spoustu volného času. Po práci jít na trénink, o víkendu na zápasy. Na druhou stranu máte jasný program a děláte na věci, která dává smysl. Jako mládežnický trenér vychováváte příští generace, staráte se o to, aby fotbal přežil.
Fotbal se stejně jako většina sportů potýká s nedostatkem koučů. Zvlášť to platí o menších klubech, kde na fotbal nemají desítky milionů korun a trenérům za práci platí pár tisícovek nebo jim dají slevu na členské příspěvky za vlastní děti, které v klubu hrají a které sami často trénují.
Klička, parádní střela a první ligový gól za Slavii. Dvacetiletý Pavel Kačor přišel v Olomouci z lavičky a v 77. minutě pojistil výhru sešívaných 2:0. Teď se těší na Villarreal.
Na hřišti škvára, na zápasy za vlastní peníze. A přesto se v šedesátých letech na turnaj časopisu Mladý svět hlásila zhruba stovka týmů. Publicista Petr Vondřich v FC podcastu vypráví, jak tahle vlna nadšení pomohla rozjet ženskou ligu a jak se mezi Slavii se Spartou dostaly Uhelné sklady.
Francisco Moura měl v šestnáctce kolem sebe volno. Přesto poslal míč do vlastní sítě a třetiligové Paredes v portugalském poháru proti Portu vyrovnalo. Obránce se po gólu rozplakal a hned směrem k lavičce naznačil, že chce vystřídat. Utěšovat ho přišli i soupeři.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
