Kniha Zajícův rok 2027 právě v prodeji

Pořád nechávejte výhodu! Slavný izraelský rozhodčí i o tom, jak si získat autoritu

29. březen 2024
Sdílejte:
Abraham Klein pískal první zápas mezi německým a izraelským klubem po 2. světové válce, i když část jeho rodiny vyvraždili nacisti. Dnes slaví 90. narozeniny. Tenhle velký rozhovor je zároveň exkurzí do zlatých časů mistrovství světa 70. a 80. let i skvělý rádce pro české rozhodčí, kterým do rozhodování hráči stále zhusta nepěkně mluví.
Albert Klein na momentce ze zápasu Anglie-Brazílie na MS 1970. „Byl to nezvyklý zápas. Úžasné klání mezi dvěma týmy, co se respektovaly, bez faulů. A pak přišel kontakt mezi Francisem Lee a brazilským brankářem. Hned jsem viděl, že Brazilci obestoupili Francise, a pochopil jsem, že poprvé na tom mistrovství budu muset vytáhnout žlutou kartu. To jsem nikdy předtím neudělal. Ukázal jsem mu žlutou a on se vším přestal.“ Foto: Profimedia

Přežil hrůzy války, z níž se zotavoval jako dítě v Nizozemsku. Pomohl mu i fotbal, který měl moc rád. Chtěl se stát profesionálem, ale osud to zařídil jinak. Vlastně krejčí, k němuž jej rodiče poslali, aby si nechal ušít kalhoty. Jmenoval se Jonas a mladému Abrahamovi řekl, že zrovna vyráží rozhodovat jedno amatérské utkání, ať jde s ním. Míru na nové kalhoty mu prý vezme, až se spolu vrátí.

Jenže Jonas se zranil a mladíka požádal, aby jej zastoupil. Opáčil, že přesně nezná pravidla, načež se mu dostalo stručné odpovědi. „Jsou jednoduchá, není to žádná vysoká škola. Když uvidíš faul, odpískej ho.“

Zaskočený učeň se zeptal, jestli je to opravdu vše… „Pro tenhle zápas ano,“ ukončil debatu Jonas. Takový byl začátek kariéry Abrahama Kleina. Později se z něj stal respektovaný sudí, který byl považovaný za jednoho z nejlepších v historii. V rozhovoru pro Football Club Izraelec vzpomíná na svůj život a kariéru i tři účasti na mistrovství světa.

Pocházíte z rumunského města Temešvár, ale nemáte na své rodiště dobré vzpomínky, že?

Je to tak, narodil jsem se tam. Až po osmdesátce jsem se tam poprvé vrátil, protože na to místo nevzpomínám dobře. Strávil jsem v Temešváru třináct let, z toho šest pod německou okupací, pod nacisty. Ovládali všechno. Okupovali Rumunsko a Ion Antonescu s nimi spolupracoval. Pro Židy tam byl hrozný život. Britská firma produkovala dokument o mém životě, tak jsem se tam vrátil. Jeli jsme do Budapešti, kde můj otec strávil většinu života (v roce 1937 z Rumunska utekl – poznámka redakce). Většina jeho rodiny zahynula v koncentračních táborech. Pamatuji si ta místa, naši ulici v Temešváru. Ve válce všechno shořelo. Dorazili jsme k našemu bytu, ale nebylo nám dovoleno jít dovnitř. Báli se, že bych si ho chtěl vzít zpátky.

Související články

Historie

Nespletli se o dvě nuly? Kolik brali fotbalisté před revolucí a po ní

V Československu hrál Miroslav Kadlec za sedm tisíc korun měsíčně. V Kaiserslauternu dostal sedm tisíc marek za jediný vyhraný zápas. O tom, kolik si fotbalisté vydělávali za socialismu a jak se jejich poměry po revoluci změnily, vyprávějí i Jaroslav Šilhavý a Ladislav Vízek.

Kvíz

Retro kvíz: Fotbalový rok 1989. Vyznáte se v sametu?

Než vyrazíte na Národní třídu podpořit demokracii, udělejte si náš revoluční kvíz. Nabudí vás proslovy slavných reprezentantů a možná vás potěší i vaše skvělá paměť. Otestujte ji s námi v osmi zábavných krocích.

Televize

Fotbal v televizi: V úterý laďte závěrečný boj české jednadvacítky o Euro

Z Turecka si Lvíčata přivezla výhru 1:0. Uhájí ji v Hradci? Projděte si fotbalový TV program na úterý i další dny.

Popup se zavře za 8s
Získejte přístup ke všem článkům a podpořte redakci.

Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty! 

Získejte přístup ke všem článkům a podpořte redakci.