V červnu slavil třiasedmdesáté narozeniny jeden z nejslavnějších fotbalových stadionů na světě: Estádio Jornalista Mário Filho v Riu de Janeiru. Nejen v Brazílii je známější jednoduše pod názvem Maracanã.
Přinejmenším v samotném Riu ale není moc lidí, kteří by se domnívali, že je důvod k oslavám – stadion Maracanã v posledních letech postupně ztratil původní význam i všeobecnou oblibu fotbalových fanoušků velkých klubů, které na něm stále hrají.
Důvodem jsou především opakované přestavby, které legendární stadion odcizily fanouškovské základně a proměnily ho spíš v symbol korupce než brazilské lásky k fotbalu.
Valný vztah k Maracanã už ostatně nemá ani Flamengo – jeden ze dvou klubů, které stadion historicky spravují a odehrály na něm nespočet slavných her. Jeho vedení už několik let plánuje stavbu vlastního obřího stadionu.
Dlouhá historie stadionu Maracanã se začala psát v roce 1946, když byla Brazílie zvolena pořadatelem vůbec prvního mistrovství světa ve fotbale od vypuknutí druhé světové války. Pro tehdy ještě chudou zemi, která teprve nedávno nastoupila cestu od fašizující diktatury Getúlia Vargase ke křehké demokracii, to byla výjimečná příležitost představit se světu.
Fotbalové hlášky někdy přerostou samotné zápasy. Otestujte, jestli poznáte jejich autory - od trenérských legend po hráče s egem větším než stadion.
Arsenal je po dvaceti letech ve finále Ligy mistrů. V úterý večer porazil Atlético Madrid 1:0, celkově postoupil po výsledku 2:1 a na konci května si v Budapešti zahraje o trofej, kterou ještě nikdy nezískal. A aby toho nebylo málo, v Premier League má po ztrátě Manchesteru City titul znovu ve vlastních rukou.
Finále španělského poháru v roce 1984 se vážně nehrálo v rukavičkách. Šlo o jeden z památných zápasů, do kterých zasáhl Diego Maradona. Dnes má 42. výročí. Co a proč se semlelo?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
