V červnu slavil třiasedmdesáté narozeniny jeden z nejslavnějších fotbalových stadionů na světě: Estádio Jornalista Mário Filho v Riu de Janeiru. Nejen v Brazílii je známější jednoduše pod názvem Maracanã.
Přinejmenším v samotném Riu ale není moc lidí, kteří by se domnívali, že je důvod k oslavám – stadion Maracanã v posledních letech postupně ztratil původní význam i všeobecnou oblibu fotbalových fanoušků velkých klubů, které na něm stále hrají.
Důvodem jsou především opakované přestavby, které legendární stadion odcizily fanouškovské základně a proměnily ho spíš v symbol korupce než brazilské lásky k fotbalu.
Valný vztah k Maracanã už ostatně nemá ani Flamengo – jeden ze dvou klubů, které stadion historicky spravují a odehrály na něm nespočet slavných her. Jeho vedení už několik let plánuje stavbu vlastního obřího stadionu.
Dlouhá historie stadionu Maracanã se začala psát v roce 1946, když byla Brazílie zvolena pořadatelem vůbec prvního mistrovství světa ve fotbale od vypuknutí druhé světové války. Pro tehdy ještě chudou zemi, která teprve nedávno nastoupila cestu od fašizující diktatury Getúlia Vargase ke křehké demokracii, to byla výjimečná příležitost představit se světu.
Tyhle pruhy změnily svět fotbalu. Johan Cruijff se před MS 1974 kvůli smlouvě s Pumou postavil Adidasu – a vznikl dres, o kterém se mluví dodnes.
Závěr podzimu přinesl sparťanské potvrzení formy, slávistický střelecký koncert i dvě velká loučení, která dala poslednímu kolu silný rámec. Newsletteru Kopačky neunikl ani důležitý reprezentační los nebo anglické volání po VARu.
Newsletter Přímák vás tentokrát provede možnou cestou Česka na první mistrovství světa po dvaceti letech.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
