V červnu slavil třiasedmdesáté narozeniny jeden z nejslavnějších fotbalových stadionů na světě: Estádio Jornalista Mário Filho v Riu de Janeiru. Nejen v Brazílii je známější jednoduše pod názvem Maracanã.
Přinejmenším v samotném Riu ale není moc lidí, kteří by se domnívali, že je důvod k oslavám – stadion Maracanã v posledních letech postupně ztratil původní význam i všeobecnou oblibu fotbalových fanoušků velkých klubů, které na něm stále hrají.
Důvodem jsou především opakované přestavby, které legendární stadion odcizily fanouškovské základně a proměnily ho spíš v symbol korupce než brazilské lásky k fotbalu.
Valný vztah k Maracanã už ostatně nemá ani Flamengo – jeden ze dvou klubů, které stadion historicky spravují a odehrály na něm nespočet slavných her. Jeho vedení už několik let plánuje stavbu vlastního obřího stadionu.
Dlouhá historie stadionu Maracanã se začala psát v roce 1946, když byla Brazílie zvolena pořadatelem vůbec prvního mistrovství světa ve fotbale od vypuknutí druhé světové války. Pro tehdy ještě chudou zemi, která teprve nedávno nastoupila cestu od fašizující diktatury Getúlia Vargase ke křehké demokracii, to byla výjimečná příležitost představit se světu.
České fotbalové kluby můžou sbírat mezinárodní úspěchy i mimo zelené trávníky. Sparta se stala druhým klubem po Atlétiku Madrid s certifikátem za přístupnost pro handicapované fanoušky.
Slovensko čekají dva klíčové zápasy v kvalifikaci na mistrovství světa 2026 v USA, Mexiku a Kanadě. Jaké jsou na jeho úspěch vypsané kurzy? A můžeme se u východních sousedů poučit?
Taky se vám po posledních výkonech národního týmu začalo stýskat po Jaroslavu Šilhavém? Ještěže Čechům nedochází humor, jinak by reprezentační výkony byly k pláči.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
