Nikdy jsem nehrál fotbal ani nemám trenérskou licenci. Přesto jsem na fotbalových trávnicích strávil přes čtvrt století profesního života. Velkou část prací s tím nejcennějším, co ve sportu máme – s dětmi a mládeží.
Posledních jedenáct let v Česku provozuji licenci vzdělávacího programu Coerver Coaching, souběžně s tím také licenci na pořádaní fotbalových kempů Juventusu Turín.
Na následujících řádcích se pokusím vypíchnout pár postřehů, které jsem si odnesl z pracovních schůzek, tréninků, táborů, školení, pozorování a nekonečných diskuzí o fotbalové práci s dětmi.
Není to tak dávno, kdy jsme slýchali na seminářích a školeních pro trenéry nejmladších věkových kategorií: Nehrajte na výsledky! Jenže v praxi ta rada pokulhávala. Vždyť odpradávna je podstatou sportu nejen překonávat sebe sama, ale především vyhrávat, být lepší než soupeř. Vznešená myšlenka Pierra de Coubertina, že není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, ve sportu 21. století neobstojí.
Zápasy i turnaje jsou už u těch nejmladších zdrojem velké motivace. Motivace zvítězit. Téměř dekádu jsem řídil hned dva mládežnické turnaje a bylo pro mě zajímavé sledovat, co kluky burcuje k maximálním výkonům.
Projděte si fotbalový TV program na pátek.
Sparta šla proti Bournemouthu do vedení 1:0 díky fantastické individuální akci Ebrimy Singhateha. Nakonec ale po vlastních chybách a skvělém zakončování hostů padla 1:3.
Zapomeňte na chvíli na taktiku, očekávané góly a složité analýzy. Vraťme se do prosince 2006, kdy se v anglické Premier League během jediného měsíce urodila taková přehlídka nádherných tref, že by každá druhá mohla vyhrát soutěž o gól roku.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
