Nikdy jsem nehrál fotbal ani nemám trenérskou licenci. Přesto jsem na fotbalových trávnicích strávil přes čtvrt století profesního života. Velkou část prací s tím nejcennějším, co ve sportu máme – s dětmi a mládeží.
Posledních jedenáct let v Česku provozuji licenci vzdělávacího programu Coerver Coaching, souběžně s tím také licenci na pořádaní fotbalových kempů Juventusu Turín.
Na následujících řádcích se pokusím vypíchnout pár postřehů, které jsem si odnesl z pracovních schůzek, tréninků, táborů, školení, pozorování a nekonečných diskuzí o fotbalové práci s dětmi.
Není to tak dávno, kdy jsme slýchali na seminářích a školeních pro trenéry nejmladších věkových kategorií: Nehrajte na výsledky! Jenže v praxi ta rada pokulhávala. Vždyť odpradávna je podstatou sportu nejen překonávat sebe sama, ale především vyhrávat, být lepší než soupeř. Vznešená myšlenka Pierra de Coubertina, že není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, ve sportu 21. století neobstojí.
Zápasy i turnaje jsou už u těch nejmladších zdrojem velké motivace. Motivace zvítězit. Téměř dekádu jsem řídil hned dva mládežnické turnaje a bylo pro mě zajímavé sledovat, co kluky burcuje k maximálním výkonům.
Joe Hart vyběhl z vápna a odehrál míč hlavou. Ryan Shawcross se rozběhl k opuštěné bráně. A Zlatan Ibrahimović? Ten se k ní otočil zády. Dnes je to přesně čtrnáct let od večera, kdy Švédsko porazilo Anglii 4:2 a jeho kapitán zakončil čtyřgólové představení nůžkami, za které dostal Cenu Ference Puskáse.
Sparta udělala tečku za nepovedeným podzimem a v odvetě UEFA Women's Europa Cupu prohrála v Portugalsku 0:3. Před zimní pauzou nás pak ještě čeká dohrávka fotbalistek Liberce proti nepříjemným Raptorkám.
Manchester United odvolal trenéra Michaela Carricka a oznámil příchod Mauricia Pochettina. Po třinácti letech od odchodu sira Alexe Fergusona se však stále pohybuje v začarovaném kruhu. Jak z něho ven?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
