Nehrajte na výsledky? U dětí to nefunguje, chtějí vyhrávat
Nikdy jsem nehrál fotbal ani nemám trenérskou licenci. Přesto jsem na fotbalových trávnicích strávil přes čtvrt století profesního života. Velkou část prací s tím nejcennějším, co ve sportu máme – s dětmi a mládeží.
Posledních jedenáct let v Česku provozuji licenci vzdělávacího programu Coerver Coaching, souběžně s tím také licenci na pořádaní fotbalových kempů Juventusu Turín.
Na následujících řádcích se pokusím vypíchnout pár postřehů, které jsem si odnesl z pracovních schůzek, tréninků, táborů, školení, pozorování a nekonečných diskuzí o fotbalové práci s dětmi.
Motivace vyhrávat
Není to tak dávno, kdy jsme slýchali na seminářích a školeních pro trenéry nejmladších věkových kategorií: Nehrajte na výsledky! Jenže v praxi ta rada pokulhávala. Vždyť odpradávna je podstatou sportu nejen překonávat sebe sama, ale především vyhrávat, být lepší než soupeř. Vznešená myšlenka Pierra de Coubertina, že není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, ve sportu 21. století neobstojí.
Zápasy i turnaje jsou už u těch nejmladších zdrojem velké motivace. Motivace zvítězit. Téměř dekádu jsem řídil hned dva mládežnické turnaje a bylo pro mě zajímavé sledovat, co kluky burcuje k maximálním výkonům.
Související články
Španělsko vymazalo francouzský útok a zahraje si o zlato
Francouzské hvězdy se do hry nedostaly. Španělsko ovládlo první semifinále na MS 2026, vyhrálo 2:0 a po šestnácti letech si znovu zahraje o titul mistrů světa.
Křetínský, Tykač, Strnad a ti další. Miliardářské FOMO v českém fotbale. Láká prestiž, emoce i vliv
Za poslední dvě a půl sezony změnilo majitele 11 českých prvoligových klubů. Drtivá většina z nových vlastníků jsou miliardáři. Jaká je jejich motivace? Co od nich můžeme dál čekat? Budou přibývat další? Jak se liší jejich byznysplány? A které kluby můžou být ještě na prodej? Povídáme si s redaktorem Hospodářských novin a byznysovým insiderem Pavlem Novotným.
Vzali jste nám kus země, žádný fotbal nebude! Jak Poláci poslali Československo za stříbrem
Všechny cesty vedou do Říma. Plánička, Puč, Nejedlý a spol. po té své došli v roce 1934 až k senzačnímu stříbru na mistrovství světa. Pomohli jim k tomu i Poláci, kteří před odvetou kvalifikace kvůli politickému napětí odmítli do Prahy přijet.
