Modrá obloha, perfektně střižený zelený pažit a barevné sedačky zapuštěné do betonového masivu. Pro člověka, který je zvyklý na tohle místo chodit v době, kdy praská ve švech a bouří, tu vládne až nesnesitelný klid.
Sedíme s novým generálním ředitelem Sparty Tomášem Křivdou a manažerkou komunitních projektů klubu Irenou Smetanovou v jednom ze skyboxů na sparťanském stadionu na Letné, pozorujeme prázdné tribuny a trávník. Tématem našeho povídání přitom není fotbal jako takový.
Na Tomáši Křivdovi i Ireně Smetanové je vidět dobrá nálada i zápal. Klub se snaží posouvat nejen sportovně, ale i mimo fotbalové trávníky. A posouvá – svědčí o tom nejen rekordní divácké návštěvy, ale třeba i nárůst příjmů z merchandisingu. Nebo skvěle zvládnutý obsah a komunikace s fanoušky na sociálních sítích a celá řada menších – pro běžné sparťany možná méně viditelných – projektů, na kterých si ale klub pořád víc zakládá.
Když teď Sparta na podzim oslavila 130. narozeniny, mohlo možná zapadnout ještě jedno výročí. Před deseti lety byl založen Nadační fond ACS s posláním pomáhat bývalým hráčům klubu, kteří se ocitli v tíživé situaci. Peníze do něj míří nejen z klubu samotného, dokonce i od jeho hráčů, ale taky od fanoušků a řady spřátelených a partnerských organizací Sparty. Díky projektu se už mezi potřebné rozdělilo přes deset milionů korun.
Teď stojí nadační fond před rozcestníkem a připravuje se na další etapy své existence. Ale začněme popořádku.
„Pamatuju se, že jsme se jednou bavili s členem představenstva Sparty Dušanem Svobodou, který mi říkal, že i když máme Sparta Plejer Club, kde se setkávají naši bývalí hráči, měli bychom pro ně udělat něco víc, třeba právě formou nadace. Nějakou dobu jsem ten nápad nosil v hlavě, a když se blížilo výročí 120 let Sparty, tak jsme se ho pokusili zhmotnit. Byla to jedinečná šance udělat něco hodnotného, co by ještě víc utužovalo sparťanskou komunitu a zároveň pomáhalo těm, kdo byli zásadním způsobem součástí historie Sparty,“ vzpomíná na začátky Nadačního fondu ACS Tomáš Křivda.
Český fotbal je jako dům z karet. Na pozadí války Jaroslava Tvrdíka s Petrem Fouskem se řeší úroveň Haškovy práce, propadák lvíčat, nekryté prémie i stadion plný Ukrajinců.
V Anglii jsme během víkendových druholigových mačů zřejmě viděli nejhorší zakončení sezony. Ebou Adams se stal okamžitě terčem žertíků na sociálních sítích, ale i vlastních spoluhráčů.
Čeští reprezentanti byli po zápase s Ukrajinou zklamaní z malé podpory fanoušků. Je ale opravdu na místě, aby si stěžovali právě oni? Diváky do ochozů nedostanete jen tím, že nastoupíte na trávník.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
