Je den zápasu. Sedím v šatně. Nervozita by se před výkopem dala krájet. Najednou to přijde a displej telefonu se rozsvítí. Nová zpráva se zdánlivě neutrálním textem, který se zápasem nijak nesouvisí. Za chvíli přijde trenér a začne nám rozdávat taktické pokyny. Já už ty svoje ale mám. Dnes musím udělat maximum. Maximum, aby můj tým prohrál. Vítejte v pekle match-fixingu!
Nemusím zrovna sedět v šatně brazilského národního týmu na mistrovství světa ani v kabině před zápasem Fortuna ligy. Stačí, že je na zápas někde – kdekoliv na světě – vypsaná sázka. Nemusí jít o zavedenou a řádně registrovanou sázkovou kancelář, jejíž jméno se hrdě vyjímá na dresech, které visí malým klukům v pokoji.
Můžu být poloprofesionál ve třetí lize, ale zápas mého celku je v nabídce sázkové kanceláře z Číny. Nemá licenci provozovat sázky ani v Číně, kde je sázení zakázané, ani v Česku, o žádnou licenci nezažádala. Prostřednictvím internetu vypisuje sázky na utkání z celého světa, aniž by podléhala jakémukoliv dohledu nebo byla začleněná v systému monitorujícím podezřelé pohyby na sázkovém trhu a varujícím před možnou manipulací.
Když se česká reprezentace dostala naposledy na mistrovství světa, vedla její cesta přes úspěšnou baráž s Norskem. O čtyři roky dřív přitom selhala proti Belgii, a to navzdory roli favorita. Příběh dvou baráží, mezi nimiž leží slavné Euro 2004, připomíná sílu i křehkost tehdejší zlaté generace.
Newsletter Kopačky je tentokrát hodně sparťanský, protože tahle sezona ženského fotbalu je v Česku rudá.
Než český tým vstoupí do baráže o MS 2026, vraťte se s námi k velkým českým a československým momentům na světových šampionátech. Připravili jsme deset otázek, které prověří, co si pamatujete od stříbra v roce 1934 až po poslední mundial v roce 2006.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
