Je den zápasu. Sedím v šatně. Nervozita by se před výkopem dala krájet. Najednou to přijde a displej telefonu se rozsvítí. Nová zpráva se zdánlivě neutrálním textem, který se zápasem nijak nesouvisí. Za chvíli přijde trenér a začne nám rozdávat taktické pokyny. Já už ty svoje ale mám. Dnes musím udělat maximum. Maximum, aby můj tým prohrál. Vítejte v pekle match-fixingu!
Nemusím zrovna sedět v šatně brazilského národního týmu na mistrovství světa ani v kabině před zápasem Fortuna ligy. Stačí, že je na zápas někde – kdekoliv na světě – vypsaná sázka. Nemusí jít o zavedenou a řádně registrovanou sázkovou kancelář, jejíž jméno se hrdě vyjímá na dresech, které visí malým klukům v pokoji.
Můžu být poloprofesionál ve třetí lize, ale zápas mého celku je v nabídce sázkové kanceláře z Číny. Nemá licenci provozovat sázky ani v Číně, kde je sázení zakázané, ani v Česku, o žádnou licenci nezažádala. Prostřednictvím internetu vypisuje sázky na utkání z celého světa, aniž by podléhala jakémukoliv dohledu nebo byla začleněná v systému monitorujícím podezřelé pohyby na sázkovém trhu a varujícím před možnou manipulací.
České fotbalové kluby můžou sbírat mezinárodní úspěchy i mimo zelené trávníky. Sparta se stala druhým klubem po Atlétiku Madrid s certifikátem za přístupnost pro handicapované fanoušky.
Slovensko čekají dva klíčové zápasy v kvalifikaci na mistrovství světa 2026 v USA, Mexiku a Kanadě. Jaké jsou na jeho úspěch vypsané kurzy? A můžeme se u východních sousedů poučit?
Taky se vám po posledních výkonech národního týmu začalo stýskat po Jaroslavu Šilhavém? Ještěže Čechům nedochází humor, jinak by reprezentační výkony byly k pláči.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
