Ukrajinské soutěže skončily sezonu 2021/22 ve své polovině a na jaře roku 2022 se ze zjevných důvodů už nerozběhly. Řada klubů, které trávily svou zimní přípravu v zahraničí, se navíc najednou neměla kam vrátit a cesta zpět pro ně znamenala odyseu, která mnohdy trvala i několik měsíců. Třeba druholigové Polesí Žitomir tak zakotvilo v Hradci Králové, kde mohli hráči díky iniciativě místního amatérského klubu Olympia přes tři měsíce nejen bydlet, ale i trénovat a sehrát několik přátelských zápasů.
Od nové sezony se navzdory trvající válce fotbal na Ukrajině zase hraje, i když řada klubů byla nucena dočasně přesídlit do bezpečnějších oblastí na západě země. Původně byla pro pořádání zápasů Premier ligy schválena jen čtyři místa (Kyjev, Lvov, Užhorod a Rivne), později se začalo hrát i v dalších městech dostatečně daleko od fronty (např. Oleksandrija, Poltava, Kryvyj Rih nebo Oděsa).
Klička, parádní střela a první ligový gól za Slavii. Dvacetiletý Pavel Kačor přišel v Olomouci z lavičky a v 77. minutě pojistil výhru sešívaných 2:0. Teď se těší na Villarreal.
Na hřišti škvára, na zápasy za vlastní peníze. A přesto se v šedesátých letech na turnaj časopisu Mladý svět hlásila zhruba stovka týmů. Publicista Petr Vondřich v FC podcastu vypráví, jak tahle vlna nadšení pomohla rozjet ženskou ligu a jak se mezi Slavii se Spartou dostaly Uhelné sklady.
Francisco Moura měl v šestnáctce kolem sebe volno. Přesto poslal míč do vlastní sítě a třetiligové Paredes v portugalském poháru proti Portu vyrovnalo. Obránce se po gólu rozplakal a hned směrem k lavičce naznačil, že chce vystřídat. Utěšovat ho přišli i soupeři.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
