Ukrajinské soutěže skončily sezonu 2021/22 ve své polovině a na jaře roku 2022 se ze zjevných důvodů už nerozběhly. Řada klubů, které trávily svou zimní přípravu v zahraničí, se navíc najednou neměla kam vrátit a cesta zpět pro ně znamenala odyseu, která mnohdy trvala i několik měsíců. Třeba druholigové Polesí Žitomir tak zakotvilo v Hradci Králové, kde mohli hráči díky iniciativě místního amatérského klubu Olympia přes tři měsíce nejen bydlet, ale i trénovat a sehrát několik přátelských zápasů.
Od nové sezony se navzdory trvající válce fotbal na Ukrajině zase hraje, i když řada klubů byla nucena dočasně přesídlit do bezpečnějších oblastí na západě země. Původně byla pro pořádání zápasů Premier ligy schválena jen čtyři místa (Kyjev, Lvov, Užhorod a Rivne), později se začalo hrát i v dalších městech dostatečně daleko od fronty (např. Oleksandrija, Poltava, Kryvyj Rih nebo Oděsa).
Kdysi si finalisté přinesli každý svůj míč a pohádali se, se kterým se bude hrát. Dnes je balon jedním ze symbolů turnaje, marketingovým artiklem za miliony a technologickým nástrojem pro VAR. Historie míčů na světových šampionátech je vlastně malou historií fotbalu samotného.
FC podcast číslo 145 je další z naší série Dobýváme Evropu. Vybrali jsme momenty právě skončené sezony, ale díváme se i dopředu. Třeba na další koeficientovou bitvu o top desítku.
West Ham mu neprodloužil smlouvu a Vladimír Coufal (33 let) odcházel z Premier League trochu zadními dveřmi. O rok později má za sebou životní sezonu v Hoffenheimu, místo v sezonní jedenáctce Bundesligy a před sebou vyhlídku na Evropskou ligu. Zatímco jeho bývalý klub spadl do Championship.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
