Ta zpráva šokovala svět. Ačkoliv londýnští Blues neprožívají ideální start do sezony, vyhazov kouče Thomase Tuchela neočekávali ani ti nejodvážnější prognostici. Většina novinářů i glosátorů z řad bývalých hráčů se shodla na tom, že jde o krok unáhlený a vzhledem ke značnému posilování Chelsea na přestupovém trhu nesmyslný. Přivedete trenérovi šest nových borců a pak ho vyhodíte.
Konsenzus, jen v opačném smyslu, ale panoval i ohledně jména předpokládaného nástupce. Když už museli Tuchela vyhodit, Graham Potter je nejlepší volba, znělo v podcastech i článcích britských novin. Pokud už se objevovaly rozpaky, přicházely paradoxně z druhé strany – měl by si Potter, spokojeně panující v Brightonu, kazit kariéru spojením s neklidnou a chaotickou Chelsea?
Sedmačtyřicetiletý Angličan se těší tak příznivé publicitě, že by si člověk neznalý věci na první pohled pomyslel, že jde o úspěchy ověnčeného trenéra, který si získanými trofejemi může doma podkládat skříně. Realita je ovšem jiná – Potter vyhrál ve Švédsku třetí a čtvrtou ligu plus místní národní pohár.
Pro mnoho Nizozemců skončila druhá světová válka až 21. června 1988. V Hamburku, po semifinálové výhře 2:1 nad Západním Německem.
Pětibodový náskok, čtyři kola do konce, Sparta na Slovácku a jedno derby na Slavii. Skončí tohle všechno prvním sparťanským titulem po čtyřletém kralování sešívaných? Odpovědi v novém FC podcastu hledáme s Kristinou Němcovou.
Program Baníku nám dal jedinečnou příležitost srovnat, jaký je rozdíl v diváckém zájmu o stejný tým v momentě, kdy se mu daří a kdy naopak padá ke dnu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
