Překvapení v bráně, atomová síla v útoku. Poskládali jsme elitní sestavu MS 2026

Finálová obrana

Cenu pro nejlepšího brankáře si od FIFA sice odnesl zlatý Unai Simón, my jsme se však vydali jinou cestou. Ačkoliv se nabízel i fenomén turnaje Vozinha nebo Orlando Gill z Paraguaye, pro nás je vítězem Emiliano Martínez. Tento nezmar, který svým chováním občas rozděluje fotbalový svět, opět patřil k absolutní špičce. Své místo v naší sestavě navíc zpečetil famózním výkonem ve finále, kde svými 11 úspěšnými zákroky jako jediný držel 106 minut naděje Argentinců naživu.

Z brankoviště se posuneme na pravý kraj obrany. Kdo by před turnajem řekl, že mu bude kralovat Pedro Porro? Obránce Tottenhamu dokonce ani nezačínal šampionát v základní sestavě a ve skupině dostal šanci jen v jediném zápase. Vyřazovací boje už ale byly o něčem jiném. Trenér Luis de la Fuente mu dal důvěru ve všech utkáních a Porro se mu odvděčil nejen zodpovědnou defenzivou, ale i dvěma nesmírně důležitými góly proti Rakousku a Francii.

Hned vedle něj nepřekvapivě figuruje další Španěl, Pau Cubarsí. Produkt slavné La Masie působil po celý turnaj velmi vyspěle a klidně. Pokud si však jedním zápasem o místo v tomto elitním výběru řekl, bylo to jednoznačně semifinále právě proti Francii. Společně se svými kolegy z obrany udržel ofenzivu soupeře bez jediné velké šance a doslova dominoval nad nejlepšími hráči světa, jako jsou Kylian Mbappé, Michael Olise nebo Ousmane Dembélé. Po zásluze si tak kromě titulu mistra světa odnesl i cenu pro nejlepšího mladého hráče šampionátu.

Bronzový Wonderwall

Střed pole otevírá zástupce země helvétského kříže. Nebýt zranění Johana Manzambiho, možná by o toto místo zabojoval on, nakonec však dostal přednost člen jiné švýcarské fotbalové generace. Granit Xhaka zraje jako víno a jeho výkony to jen potvrzovaly. Přestože si připsal pouze jeden kanadský bod, byl bezesporu nejdůležitějším hráčem a absolutním lídrem svého týmu. Není náhodou, že by si ho Xabi Alonso rád přivedl s sebou do Chelsea, kde by mohl být důležitou postavou nových Blues.

Vedle švýcarského dirigenta se zařadí vítěz Zlatého míče z roku 2024, Rodri. Ač španělský národní tým nevynikal žádnou odskočenou individualitou, právě záložník Manchesteru City byl hlavním režisérem jeho hry. I jeho zásluhou byla defenziva staronových mistrů světa takřka nepřekonatelná – pokud vám totiž Španělé nepůjčí míč, těžko jim dáte branku. Španělé dostali za osm zápasů na MS 2026 jediný gól. Jak moc byl pro svůj tým klíčový, dokazuje nejen trofej pro nejlepšího hráče turnaje, ale také slova uznání ze strany soupeřů. Kylian Mbappé právě Rodriho s jeho kolegou Fabiánem Ruizem označil za hlavní důvody francouzského neúspěchu v semifinále.

Trio elitních středopolařů pak doplňuje Jude Bellingham. Jestliže před turnajem panovaly pochyby o jeho místě v základní sestavě na úkor Colea Palmera či Phila Fodena, během turnaje se ukázal tento krok Thomase Tuchela jako geniální. Nejlepší hráči mají zářit v těch nejzásadnějších momentech, a to záložník Albionu potvrzoval zápas od zápasu. Plně tak obnovil svůj „clutch“ faktor (umění rozhodnout ve vypjatých momentech), kterým oslnil fotbalový svět na začátku svého působení v Realu Madrid. Ačkoliv jeho i celou Anglii nakonec zastavil malý Argentinec, Jude si spravil chuť v přestřelce o bronz. K medaili přidal svůj sedmý gól a vytvořil rekord MS jakožto záložník s nejvíce vstřelenými brankami na jednom turnaji.

Lamači rekordů

Zmíněný malý Argentinec, který Bellinghama a spol. zastavil, se v naší sestavě zabydlel na pravém křídle. Právě nejlepšímu hráči historie totiž patří to pravé (i když by se pravděpodobně jen toulal po hřišti, čímž by ale na lajně logicky vytvořil víc prostoru pro ofenzivní výpady Porra). Oprávněné pochyby, zda Lionel Messi po třech letech v MLS stále zvládne intenzitu a úroveň světového šampionátu, rozprášil hned v prvním zápase hattrickem. Nakonec se zastavil na úctyhodných osmi gólech a čtyřech asistencích, přičemž ke Zlaté kopačce mu chyběly jen dvě neproměněné penalty. Ve finále už další zářez nepřidal a zlatá tečka za možná jeho posledním velkým fotbalovým představením se tentokrát nekonala.

Na opačnou stranu ofenzivy se pro naše potřeby přesune na méně preferovanou pozici levého křídla Kylian Mbappé. Hvězda Realu táhla Francouze za dalším medailovým úspěchem a pod Didierem Deschampsem ukázala, že umí naplno fungovat i po rozpačitém roce v madridském celku. Francouzský rychlík se od začátku šampionátu přetahoval s Messim o pozici historicky nejlepšího střelce turnajů, aby ho nakonec v souboji o bronz skutečně předehnal. Jeho čísla se zastavila na neskutečných deseti gólech a čtyřech asistencích. Uvidíme, kam teprve sedmadvacetiletý útočník posune svých celkových 22 zásahů na MS (ve 22 zápasech!). Minimálně jeden světový šampionát ho ještě čeká a s neustálým rozšiřováním formátu může klidně atakovat i těžko uvěřitelnou třicetigólovou hranici.

O hlavní útočnou hrozbu se na samotném hrotu postará fenomenální Nor Erling Braut Haaland. Ten nadchl nejen fotbalový svět na trávníku, ale svou osobitostí a novým sestřihem zasáhl i celé mainstreamové prostředí. Bůhví, kolik gólů by ještě mohl přidat, kdyby mu v zápase s Anglií Alexander Sørloth přihrál před prázdnou branku a Norsko dostalo k dobru o dva zápasy navíc. I tak jdou ale sedm přesných tref a generační úspěch pro norský fotbal největší měrou právě za ním.

Čestné zmínky

Žádný tým samozřejmě nemůže fungovat bez náhradníků, my ovšem tuto lavičku pojmeme spíš formou čestných zmínek. Patří sem hráči, kterým se šampionát náramně povedl, ale do naší elitní jedenáctky jim buď drobný krůček chyběl, nebo zkrátka na jejich pozici zazářil někdo ještě víc.

Do role brankářské dvojky tak pomyslně usedne vítěz Zlaté rukavice od FIFA, už zmiňovaný Unai Simón. Střed obrany by z lavičky jistili Aymeric Laporte a Dayot Upamecano. Na obou krajích defenzivy je vždy připraven spolehlivě zaskočit Achraf Hakimi, který jako spolehlivý kapitán dovedl Maroko do čtvrtfinále.

Uznání si ve středu pole zaslouží také nenápadný Elliot Anderson i jeho pravý opak, argentinský živelný pitbul Enzo Fernández. Na pozici ofenzivní desítky by pak mohl naskočit už zmíněný švýcarský mladíček Johan Manzambi, jemuž výborné výkony na turnaji s největší pravděpodobností zajistily velký přestup. A pokud by bylo potřeba oživit ofenzivu, útočné řady jsou připraveni podpořit Ousmane Dembélé a Harry Kane.