Deset gólů a bronz pro Anglii. Francie se probrala až po čtyřbrankovém výprasku

Měl to být souboj dvou zklamaných semifinalistů, kteří ještě před několika dny snili o titulu a nyní museli hledat motivaci pro zápas, který žádný fotbalista nechce hrát. Anglie a Francie však nakonec v Miami nabídly podívanou, na kterou se bude vzpomínat mnohem déle než na většinu předchozích duelů o bronz.

Angličané zvítězili 6:4 a zaznamenali svůj nejlepší výsledek na mistrovství světa od domácího triumfu v roce 1966. Deset branek je zároveň novým rekordem utkání o třetí místo. Dosavadní maximum pocházelo z roku 1958, kdy Francie porazila Západní Německo 6:3.

Francouzská obrana neexistovala

Od začátku bylo znát, že obě mužstva nastoupila po bolestivém semifinálovém vyřazení a s výrazně obměněnými sestavami. Místo opatrnosti ale přišel pravý opak. Organizace hry se rychle rozpadla, hráči dostávali v obou obranách obrovské množství prostoru a utkání začalo připomínat spíš exhibici než souboj dvou evropských velmocí.

Byl to obraz týmu, který se na hřiště ještě mentálně nedostavil. Francouzi prohrávali osobní souboje, nechávali soupeři volné hráče mezi řadami a při každém rychlejším anglickém útoku působili, jako by se viděli poprvé v životě.

Z jasného zápasu bylo drama

Deschamps o přestávce reagoval. Do obrany poslal Dayota Upamecana a Lucase Digneho a francouzský tým se náhle proměnil. Kylian Mbappé snížil už tři minuty po návratu ze šaten, následně se prosadil Bradley Barcola a v 66. minutě přidal Mbappé svůj druhý gól.

Z vedení 4:0 tak během necelých dvaceti minut zůstalo Anglii pouze 4:3. Francie měla navíc několik příležitostí k vyrovnání, Michael Olise měl několikrát na kopačce vyrovnání. Anglická obrana najednou působila stejně propustně jako francouzská v první půli. Hráči Thomase Tuchela ztráceli míče, nestačili se vracet a několik minut se pouze zoufale bránili. Vraceli se nepříjemné vzpomínky na selhání s Argentinou v semifinále.

Jenže úplný obrat se tentokrát nakonec nekonal. Tři minuty před koncem dostala Anglie po jasném faulu výhodu pokutového kopu a Saka z penalty završil hattrick. Ousmane Dembélé sice v nastavení ještě jednou snížil, poslední slovo ale patřilo Judu Bellinghamovi, který upravil na konečných 6:4.

Bellingham zaznamenal už sedmou branku na šampionátu, což je nový anglický rekord v rámci jediného mistrovství světa. Saka se stal hlavní postavou zápasu a zároveň odpověděl na otázky, proč ho Tuchel nenasadil od začátku v prohraném semifinále proti Argentině.

Tuchel: Bolest ještě chvíli zůstane

„Odehráli jsme skvělý první poločas a potom hodně divoký druhý,“ hodnotil utkání Thomas Tuchel, trenér Anglie. Uvedl, že jeho mužstvo bylo po náročném turnaji fyzicky i psychicky vyčerpané, přesto podle něj znovu ukázalo, že se v něm vytvořilo něco výjimečného.

Německý kouč věří, že hráči postupem času ocení, čeho v Severní Americe dosáhli. „Je to naše první medaile po šedesáti letech a nejlepší mistrovství světa hrané mimo Anglii. Doufám, že na to jednou budou hrdí,“ řekl.

Bezprostředně po turnaji však převládalo spíš zklamání pramenící stále ještě z porážky s Argentinou.

„Jsme extrémně soutěživí, takže si skoro nedovolíme být pyšní na třetí místo. Přijeli jsme s nejvyšším cílem, chtěli jsme hrát finále a vyhrát mistrovství světa. Když vám to těsně unikne, hodně to bolí. Ta bolest ještě nějakou dobu zůstane,“ dodal Tuchel.

Smutná Deschampsova rozlučka

Ještě rozporuplnější pocity panovaly ve francouzském táboře. Kylian Mbappé dvěma zásahy zvýšil svůj počet branek na světových šampionátech na 22 a posunul se do čela historického pořadí střelců. Na turnaji se trefil desetkrát a před finálovým zápasem Argentiny se Španělskem vede také tabulku střelců MS 2026. V obou případech před Lionelem Messim, který bude chtít odpovědět ve finále se Španělskem.

Osobní rekordy ho ale po utkání příliš nezajímaly. „Chápu lidi, kteří si po prvním poločase mysleli, že jsme si dělali legraci a nerespektovali dres. Řekl bych spíš, že jsme byli jen lidé, což si na téhle úrovni nemůžeme dovolit. Byli jsme úplně omráčení a Anglie nás pořádně probudila,“ připustil francouzský kapitán.

Nejvíc ho mrzelo, že Francie nedokázala vítězně uzavřít čtrnáctiletou éru trenéra Didiera Deschampse. „Chtěli jsme pro něj něco udělat. První poločas působil, jako bychom ho zklamali. Tento zápas ale nemůže nijak poškodit legendu Didiera Deschampse,“ zdůraznil Mbappé.

Sám Deschamps označil první půli za nepřijatelnou a vzal za ni odpovědnost. Připomněl, že jeho tým měl po změně stran dvě příležitosti vyrovnat na 4:4, předchozí kolaps už ale napravit nedokázal. „Je to moje chyba. Zřejmě jsem před prvním poločasem neudělal to, co bylo potřeba,“ uznal končící trenér.

Deschamps se s reprezentací rozloučil po 185 zápasech. Francii dovedl k titulu mistrů světa v roce 2018, triumfu v Lize národů, do finále MS 2022 i Eura 2016. Poslední utkání jeho mimořádně úspěšné éry však připomínalo všechno možné, jen ne disciplinovaný a kontrolovaný fotbal, který byl pro jeho tým dlouhé roky typický.

Anglie naopak zakončila turnaj vítězstvím a historicky prvním bronzem. Medaile sice bolest ze ztraceného semifinále nevyléčí, na rozloučenou se šampionátem ale Angličané předvedli přesně to, co jim proti Argentině scházelo: odvahu útočit i v momentě, kdy hájíte vítězství. Z tohoto ponaučení plyne anglický bronz.