Španělsko vymazalo francouzský útok a zahraje si o zlato

V 86. minutě Kylián Mbappé nesmyslně vyjel po brankáři Unaii Simónovi. Byl to jasný důkaz francouzské frustrace ze zápasu, do kterého je Španělé vlastně nikdy nepustili.

Francie přijela do Dallasu jako největší favorit mistrovství světa a s nejproduktivnějším útokem turnaje. Proti Španělsku ale její ofenzivní síla téměř nebyla vidět. Mbappé, Ousmane Dembélé, Michael Olise ani Bradley Barcola nedostali prostor, v němž by mohli rozvinout rychlost a individuální schopnosti. Španělé vyhráli první semifinále MS 2026 2:0 a po šestnácti letech si znovu zahrají o titul mistrů světa.

Výsledek odpovídá průběhu utkání. Španělsko sice nemělo drtivou převahu v držení míče, ale kontrolovalo, kde a jak se bude hrát. Rodri s Fabiánem Ruizem nabízeli obráncům bezpečná řešení při rozehrávce, Dani Olmo se pohyboval mezi francouzskými řadami a krajní obránci Pedro Porro s Marcem Cucurellou důsledně zavírali prostory, kudy chtěli Francouzi vyrážet do protiútoků.

První důležitý moment přišel ve 20. minutě. Lucas Digne špatně odhadl situaci a při pokusu o odkop zasáhl Lamina Yamala. Rozhodčí okamžitě ukázal na penaltu a Mikel Oyarzabal ji ve 22. minutě proměnil. Dal už svůj pátý gól na turnaji. Pro francouzský tým to byla vůbec první chvíle na turnaji, kdy prohrával.

Ani po inkasovaném gólu Francie nedokázala změnit obraz zápasu. Její kombinace byla pomalá a většinou se odehrávala daleko od španělské branky. Mbappé se několikrát pokusil naběhnout za obranu, ale španělští stopeři Pau Cubarsí a Aymeric Laporte dobře četli hru a Simón jim pomáhal včasnými výběhy. Dembélé s Olisem se jen výjimečně dostávali do situací jeden na jednoho a Barcola na levé straně rovněž nenašel cestu přes Porra.

Španělská kontrola přitom nebyla založena pouze na dlouhém držení míče. Tým Luise de la Fuenteho dokázal po ztrátě okamžitě zmenšit hřiště, Francouze obklopit a zabránit jim v rychlém přechodu. Právě v této disciplíně je Španělsko výjimečné po celý turnaj. V sedmi zápasech inkasovalo jediný gól a ani nejlepší útok šampionátu jeho obrannou strukturu vážněji nenarušil.

Definitivní rozhodnutí přišlo v 58. minutě. Španělé přenesli hru z levé strany doprava, Porro si vyměnil míč s Olmem, pronikl do pokutového území a přesnou střelou překonal Mikea Maignana. Jednoduchá a rychlá kombinace přesně vystihla rozdíl mezi oběma týmy. Zatímco Francie se v útoku spoléhala především na individuální řešení, Španělé dokázali soupeře rozebrat souhrou a správným pohybem bez míče.

Jen o několik minut později mohl být rozdíl ještě vyšší. Yamal se po dalším průniku po pravé straně prosadil krásnou střelou do vzdálenějšího horního rohu, jeho gól ale kvůli těsnému ofsajdu neplatil. Francie následně zvýšila aktivitu a Didier Deschamps poslal na hřiště Désirého Douého, Rayana Cherkiho a Théa Hernándeze. Ani změny však francouzskému útoku nepřinesly potřebnou přesnost nebo moment překvapení. Za celý zápas vystřelili desetkrát ale s celkovým xG jen ve výši 0,31 (podle Livesportu).

Pro Francii tím skončila cesta za třetím finále mistrovství světa v řadě. Deschamps se po turnaji s národním týmem rozloučí, jeho úplně posledním utkáním bude sobotní zápas o třetí místo. Končí jedna z nejúspěšnějších reprezentačních trenérských ér. Francii dovedl do semifinále na šampionátech 2018, 2022 a 2026, v roce 2018 získal titul a o čtyři roky později prohrál až ve finále s Argentinou.

Tři účasti v semifinále za sebou z něj dělají teprve druhého trenéra v historii, kterému se něco podobného podařilo. Před ním dovedl Helmut Schön Západní Německo do finále v roce 1966, ke třetímu místu v roce 1970 a k titulu v roce 1974. Deschamps se ale loučí jako rekordman v počtu odkoučovaných zápasů na mistrovství světa a jako trenér, který z Francie na víc než deset let vytvořil nejstabilnější reprezentační tým planety.

Tentokrát přesto končí už před finále. Pro Francii je to vzhledem k její formě, síle kádru a pozici největšího favorita šampionátu zklamání. Španělé však ukázali, že jejich jediný inkasovaný gól na turnaji není náhoda. Nejsou pouze týmem, který chce mít míč. Dokážou kontrolovat prostor, tempo i soupeřovy nejnebezpečnější hráče. A také proměňovat své šance, i když jejich největší hvězda, tedy Yamal, stále čeká na svůj velký okamžik. Třeba si ho schovává do finále…

Španělsko postoupilo do finále mistrovství světa teprve podruhé v historii. Při své první účasti v roce 2010 porazilo Nizozemsko a získalo dosud jediný světový titul. Také tehdy přijelo na šampionát jako úřadující mistr Evropy. Nyní může stejnou cestu zopakovat.

Soupeřem bude Argentina, nebo Anglie. Pokud uspějí Angličané, dojde na reprízu finále mistrovství Evropy 2024, v němž Španělsko zvítězilo 2:1. Tentokrát by však ve hře nebyla evropská, ale světová koruna.