Nebylo na jídlo, hotely nás odmítaly. Bývalý trenér Plzně o ostudě slovenského svazu

Finanční situaci Slovenského fotbalového svazu (SFZ) přirovnává k časované bombě. „Ještě víc to bouchne,“ říká Roman Pivarník, který pracoval jako technický ředitel SFZ téměř tři roky.

Odešel loni, kvůli prázdné pokladně svazu nemohl plnit rozjeté projekty. Což by nebylo to nejhorší. Rušily se srazy, některé hotely přestaly ubytovávat slovenské reprezentační výběry: Dlužíte!

Škrtalo se, kde se dalo. Kempy, vesty, data...

„Hrozná ostuda,“ vydechne Pivarník. „Asi se jde do klinické smrti, je to velmi špatné. Horší, než jsem si myslel,“ dodává otevřeně bývalý trenér Plzně, Olomouce či Bohemians pro podcast Hoňte tygra a magazín Football Club.

V zákulisí slovenského svazu se otevřeně mluví o čistkách, napjaté atmosféře i postupně se vytrácející motivaci. Mezi mnohými pracovníky převládá nejistota, kdo bude dalším vyhozeným, přičemž propouštění je často vnímáno jako nekoncepční a motivované osobními důvody, nikoliv výkonnostními parametry.

„Pro mnohé zaměstnance je proto stále obtížnější ztotožnit se s prací pro slovenský fotbal za těchto podmínek a s touto reputací. V organizaci tak často zůstávají buď srdcaři, nebo ti, kteří v současné situaci nemají jinou profesní alternativu,“ shodují se insideři, se kterými Football Club hovořil.

Účelové vyhazovy SFZ na dotaz Football Clubu vyvrací. „Snížení počtu zaměstnanců je součástí konsolidačního ekonomického plánu,“ řekl tiskový mluvčí svazu Juraj Čurný.

Připomeňme si šlamastyku, do které slovenský fotbal zabředl. Kvůli dlouhodobě špatnému hospodaření má dluh téměř sedm milionů eur (cca 171 milionů korun). Do toho musí řešit třaskavou kauzu s mobilními telefony. SFZ měl objednat 34 tisíc iPhonů za desítky milionů eur. Některé firmy tvrdí, že jim svaz dluží za tisíce nedodaných zařízení, celková suma se tak pohybuje kolem 30 milionů eur.

"Bankrot nepředpokládáme, situace je zvládnutelná"

SFZ to odmítá s tím, že mobily neobjednal a celé obvinění je údajně postavené na falešných dokumentech. Slovenský ministr sportu Rudolf Huliak mluví však o hrozícím bankrotu fotbalového svazu.

„Nepředpokládáme tento scénář a uděláme vše pro to, aby nenastal,“ odpovídá za SFZ Čurný. „Výše závazků se průběžně mění, jedná se o nižší miliony eur. S našimi partnery jednáme o splátkových kalendářích, redukujeme výdaje a budeme usilovat o zvýšení příjmů," podotýká.

Slovensko navíc nepostoupilo v baráži přes Kosovo na světový šampionát. I kvůli tomu kritizovaný Ján Kováčik nejen že neodstoupil, ale obhájil v nedávných volbách pozici prezidenta svazu, jemuž vládne už šestnáct roků.

Insideři na Slovensku vyzdvihují jeho přínos v lobbingu, že umí do fotbalu dostat peníze na infrastrukturu. „Kluby mu jsou za to vděčné. Z toho těží,“ zaznívá často v hodnocení jeho pozice.

Kováčik se prezentuje jako majitel investičního holdingu v Hongkongu s jměním přesahujícím miliardu dolarů. Jenže registr exekucí odhalil, že prezident SFZ čelil několika vymáháním dluhů, exekutoři sáhli i na jeho nemovitý majetek v Bratislavě. Mimochodem, na svaz přišel z klubu Banská Bystrica, který opustil před krachem v dluzích. Podobně dopadla i jeho společnost Forza, jež organizovala slovenskou soutěž miss.

A do červených čísel se pod Kováčikem dostal i slovenský fotbal. Důvody byly prezentované jako špatné plánování rozpočtu, nikoli však jednorázově, ale dlouhodobě. Častou výtkou směrem k managementu je dlouhodobé ignorování finanční reality a absence transparentní komunikace o tom, jak se mají nahromaděné dluhy řešit a kdo nese za bídnou situaci odpovědnost.

I proto ve slovenském fotbale vznikla iniciativa Fotbalové fórum, kterou založil Peter Sepeši, kritik současného vedení svazu. Sdružuje komunitu, jež záleží na budoucnosti slovenského fotbalu a která chce aktivně přispívat k jeho rozvoji. Za projektem stojí skupina majitelů klubů, odborníků a funkcionářů s podporou trenérů, hráčů a dalších osobností fotbalového prostředí. Naposledy se k iniciativě přidal také přední podnikatel a respektovaný majitel MŠK Žilina Jozef Antošík.

„Slovenský fotbal se nachází ve složitém období, ve kterém je důležité zaujmout zodpovědný přístup, nabízet alternativní řešení a budovat kulturu komunikace založenou na transparentnosti a konstruktivním dialogu,“ uvedl Antošík.

Osekávání osekaného

Pivarník nastoupil do funkce technického ředitele před třemi lety a záhy poznal, že situace slovenského fotbalu je nejen tíživá, ale přímo kritická.

„Když jsem přicházel na svaz, byly obrovské ekonomické problémy. Už před třemi roky se muselo zesekat 20 procent z rozpočtu,“ vypráví. „Potřebovali jsme tolik a tolik ušetřit, tak jsem řekl: nebude wyscout, vesty, GPS, nebudou žádná data a budeme trénovat jako předtím. Ale ne že budeme osekávat a dluhy stejně budou růst, protože nevíme, kam ty peníze jdou. To je pak velmi složité pracovat v takovém prostředí,“ přiznává Pivarník.

Nevzdával se, snažil se shánět finance na projekty, i on však postupně ztratil motivaci v takovém prostředí pracovat. „Podařilo se mi sehnat na každý rok 250 tisíc dolarů na projekty z FIFA. Další rok se měl rozpočet vrátit zpátky, ale osekal se i ten osekaný. A třetí rok se osekal totálně,“ lituje Pivarník.

V prostředí svazu je navíc veřejným tajemstvím, že finance určené na konkrétní projekty UEFA či FIFA jsou často přesouvány do jiných oddělení na pokrytí provozních výdajů. Kritika směřuje také k neprůhlednému hospodaření, například k nákladům na reprezentační výjezdy, kde se často objevují výdaje za pronájmy letadel pro partnery svazu či nadstandardní ubytování, aniž by existovaly jasné kontrolní mechanismy či pravidla pro takové čerpání.

Pivarník otevřeně popisuje komplikace a přímé dopady špatného hospodaření svazu. „Ohledně věcí jsme se handlovali jako na trhu, jenže pak jsme je neplatili. Viděl jsem, že nejsou zaplacené faktury rok a půl za služby. Tak se dál nedalo pracovat. Zrušily se srazy národních mužstev. To se projeví,“ kritizuje.

„Devatenáctka i sedmnáctka měly obrovský výbuch. Sraz měly jen jednou za půl roku. To je pak velmi těžké konkurovat s Evropou a světem. O Skandinávii se radši nebavím. Je neuvěřitelné, kam se posouvají. Je mi hrozně líto, že jsme na Slovensku nastavili hodně věcí, ale neplní se. Nejde o to pořád vymýšlet něco nového, ale být důslední v dodržování tréninkového procesu."

Pivarník připouští, že se musel několikrát za slovenský svaz stydět, když řešil pohledávky, za které nemohl. „Je to velká ostuda. Ekonomický ředitel vám nezvedá telefony, neodpovídá na maily. Volají pak vám, i když s tím nemáte nic společné. Když přišlo na jídlo, tak nám pověděli, že dokud nebude zaplacená faktura, tak nám ho nedají. Na konci ten podnik došel k tomu, že nechtěl od svazu peníze ani v hotovosti, i když neměl proplacenou fakturu. Ztratili jsme důvěru,“ líčí někdejší technický ředitel.

Po jeho odchodu se ve funkci už vystřídali další dva manažeři. „Stalo se mi, že nechali lidi venku před hotelem, protože nebyla zaplacená faktura. Pak musíte chodit na hotely, kde jste ještě nebyli. Je zajímavé, že se to dva tři roky dokázalo tajit. Média po tom nešla,“ pokračuje Pivarník.

„Vrchol je teď kauza s telefony. Nechtěl jsem věřit tomu, že je to možné. Ani výkonný výbor nevěděl plno věcí. Je otázka, jak k tomu přistoupí policie. Ale i když tam přijdou noví lidé, dluh je tak obrovský, že teď vám stát jen tak nedá 20 milionů eur."

Nejhorší na celé situaci podle insiderů ve slovenském fotbale je fakt, že katarze je po volbách v nedohlednu. V organizaci panuje skepse ohledně toho, zda jsou avizované změny skutečnou cestou k nápravě, nebo jen kosmetickými úpravami, které neřeší podstatu problému.

„SFZ je v nelehké ekonomické situaci, která však je zvládnutelná s cílem její dlouhodobé stabilizace," dává mluvčí slovenského svazu optimističtější stanovisko.