Hraje se dnes od 21:00 na stadionu Estadio Metropolitano v Madridu. Zápas vysílá stanice Nova Sport 3. Jde o první semifinále Ligy mistrů, odveta je na programu 5. května v Londýně. Vítěz dvojzápasu půjde do finále v Budapešti proti lepšímu z dvojice PSG – Bayern Mnichov (5:4 po prvním zápase).
Už samotné obsazení má v sobě zvláštní ironii. UEFA tenhle duel rámuje jako souboj trojnásobného finalisty Atlétika proti finalistovi z roku 2006, ale ani jeden klub nikdy nejcennější evropskou trofej nezvedl. Datová společnost Opta k tomu přidává ještě ostřejší číslo: Arsenal odehrál v Poháru mistrů/Lize mistrů 223 zápasů bez celkového triumfu, Atlético 190. V tomhle ohledu jde o dva největší „skoro-vítěze“ soutěže.
Pro Atlético je to zápas o záchranu celé sezony. Ve španělské lize je tým Diega Simeoneho čtvrtý, po 33 kolech má 60 bodů a na vedoucí Barcelonu ztrácí propastných 25 bodů. Domácí liga je pryč, ve španělském poháru cesta skončila porážkou na penalty s Realem Sociedad a Liga mistrů je poslední možností, jak z ročníku udělat něco víc než jen další sezonu „blízko, ale bez trofeje“.
Simeone to před středečním zápasem odmítal pojmenovat jako tlak. Mluvil spíš o odpovědnosti a očekávání. Zároveň připomněl, že soutěž „nikomu nic nedluží“ – což je u Atlétika zvlášť citlivá věta. Klub prohrál finále v letech 1974, 2014 a 2016, poslední dvě právě pod Simeonem a obě s Realem Madrid.
Španělská média ale cítí, že Metropolitano čeká jeden z největších večerů od otevření stadionu v roce 2017. Mundo Deportivo připomíná, že stadion už zažil důležité ligové, pohárové i evropské večery, včetně postupu do finále Evropské ligy právě přes Arsenal, ale semifinále Ligy mistrů ještě nikdy.
Arsenal má sezonu na opačném konci emoční škály. V Premier League je první, po 34 zápasech má 73 bodů a tři body náskok na Manchester City, který má ale zápas k dobru. Artetův tým pořád živí sen o doublu: první anglický titul od roku 2004 a první triumf v Lize mistrů v historii klubu.
Jenže právě proto je kolem Arsenalu nervozita. Sky Sports připomíná, že Arsenal je dvě utkání od teprve druhého finále Ligy mistrů v historii a poprvé hraje semifinále soutěže dva roky po sobě. Zároveň ale v posledních týdnech působí unaveně: víkendová výhra 1:0 nad Newcastlem byla teprve druhou výhrou z posledních sedmi zápasů.
Guardian to vystihl přesně: Arsenal na podzim Atlético přejel 4:0 v zápase, který ukazoval jeho nejlepší verzi – obrannou jistotu, presink, rychlost, sílu i sebevědomí. Jenže od finále Carabao Cupu, které prohrál s Manchesterem City, dal v sedmi zápasech jen pět gólů a z týmu, který na začátku sezony vypadal neotřesitelně, je tým, který trochu cítí vlastní tíhu.
Atlético jde do zápasu po výhře 3:2 nad Bilbaem, která přišla po čtyřech porážkách v řadě napříč soutěžemi. V Champions League je ale jeho cesta mnohem působivější než domácí forma: přes Bruggy, Tottenham a Barcelonu se dostalo do semifinále, přičemž čtvrtfinále s Barcelonou bylo přesně ten typ simeoneovské evropské noci, ve které Atlético přežije i chvíle, kdy se zdá být na hraně.
Arsenal je v Lize mistrů jediným neporaženým týmem sezony. Do osmifinále šel přímo jako nejlepší tým ligové fáze, pak vyřadil Leverkusen a Sporting. Zajímavé je, že ve vyřazovací fázi hraje úplně jiný fotbal než Atlético: jeho čtyři vyřazovací zápasy přinesly dohromady jen pět gólů, z toho Arsenal inkasoval jediný. Atlético má naopak v šesti vyřazovacích zápasech skóre 17:11, tedy skoro pět gólů na zápas.
Na první zápas skoro nikoho. Superpočítač od Opty dává Atlétiku výhru v Madridu v 35,1 % simulací, Arsenalu v 37 % a remízu predikuje v 27,9 % případů. To je v podstatě definice zápasu na hraně.
Na postup už ale model věří výrazně víc Arsenalu: 72 % ku 28 %. Arsenal byl podle Opty před semifinále i jeden z hlavních favoritů celé soutěže – celkový triumf mu vyšel zhruba v 36 % scénářů, Atlético zůstávalo pod 9 %.
To ale u Atlétika nikdy neznamená konec debaty. Simeoneho tým nebyl favoritem ani proti Barceloně a přesto ji vyřadil. A Opta zároveň připomíná velmi silnou domácí evropskou stopu Atlétika proti Angličanům: ve vyřazovaích zápasech Ligy mistrů doma nikdy neprohrálo s anglickým soupeřem, bilance je tři výhry a tři remízy.
V evropských pohárech se Atlético s Arsenalem potkalo třikrát. V sezoně 2017/18 v semifinále Evropské ligy remizovalo Atlético v Londýně 1:1 a doma vyhrálo 1:0, takže postoupilo celkově 2:1. V této sezoně Ligy mistrů ale Arsenal v ligové fázi vyhrál nad Atlétikem 4:0, což byla jedna z nejvyšších porážek madridského klubu v historii soutěže.
Celkově to tedy v soutěžních evropských duelech vychází takhle: Arsenal jedna výhra, Atlético jedna výhra, jedna remíza. Skóre 5:2 pro Arsenal. Jenže důležitější historická stopa je jiná: jedinou předchozí vyřazovací sérii zvládlo Atlético.
Simeone má problém hlavně ve středu pole a na levé straně. AS píše, že Nico González se zranil na posledním tréninku a přijde o celé semifinále, mimo jsou také Pablo Barrios a Giménez. Lookman má potíže a zůstává nejistý, což může změnit plán na složení zálohy i křídel.
Arsenal naopak dostal několik dobrých zpráv: Saka, Eze, Calafiori a Martinelli se stihli dát dohromady natolik, aby cestovali do Madridu. Mimo jsou ale Havertz, Timber a Mikel Merino. Pro Artetu je zvlášť důležitý návrat Saky, protože podle Opty má Arsenal v Lize mistrů se Sakou na hřišti výrazně vyšší průměr gólů i očekávaných gólů než bez něj.
První klíč je tempo. Atlético v Evropě letos není jen staré „betonářské“ Atlético – v soutěži nastřílelo 34 gólů, víc daly před semifinále jen Bayern a PSG. Zároveň ale jeho vyřazovací zápasy připomínaly horskou dráhu. Arsenal je naopak ve vyřazovací fázi mnohem kontrolovanější, úspornější a defenzivně stabilnější.
Druhý klíč je Julián Álvarez. V této sezoně Ligy mistrů dal devět gólů, což je klubový rekord Atlétika v jedné sezoně Poháru mistrů/Ligy mistrů. Opta zároveň upozorňuje, že vede soutěž v celkovém počtu vysokointenzivních presinkových náběhů. To je přesně typ hráče, který může Arsenalu rozbít rozehrávku i nervy.
Třetí klíč je hlava Arsenalu. Fotbalově má Artetův tým argumentů dost. Jenže čím déle bude na Metropolitanu 0:0, tím víc může růst význam bouřlivého stadionu, Simeoneho energie a vzpomínka na to, že Atlético už podobné evropské večery umí. Arsenal přijel jako lehký favorit dvojzápasu, ale ne jako tým, který si může cokoli nárokovat.
Tohle semifinále není jen o taktice. Je to zápas dvou klubů, které už byly v Lize mistrů mnohokrát blízko. Jeden z nich se za pár dní zase přiblíží vytoužené trofeji. Druhému zůstane další kapitola v dlouhé knize neúspěšných pokusů o triumf v nejprestižnějším klubovém poháru.
PSG porazilo Bayern 5:4 v prvním semifinále Ligy mistrů. Výsledek sám o sobě zní šíleně, ale ještě důležitější bylo, jak k němu oba týmy došly: bez couvání, bez kalkulu, s ochotou riskovat i ve chvíli, kdy by většina velkých zápasů dávno zatáhla ruční brzdu.
Adam Hložek je zpátky v zápase. Po čtyřech měsících odehrál první minuty za rezervu Hoffenheimu proti Ingolstadtu. Návrat do hry je pro českou reprezentaci dobrá zpráva, ale do mistrovství světa pořád zbývá několik důležitých kontrolních bodů.
Skotská liga má zápletku, jaká tu hodně dlouho nebyla. Čtyři kola před koncem vede tabulku Heart of Midlothian, za ním jsou Celtic a Rangers. Pokud Hearts titul urvou, bude to jejich první ligový triumf od roku 1960 a zároveň první vítěz mimo glasgowskou dvojku od Fergusonova Aberdeenu v roce 1985.
