Profesionální sportovní kluby musí občas kvůli svým neposlušným příznivcům na tribunách platit statisícové až milionové pokuty za jejich nevhodné chování, aniž by jim v tom mohly fakticky zabránit. Jedním ze způsobů, jak alespoň částečně získat peníze zaplacené na pokutách zpět a jak současně neposlušné fanoušky potrestat, je vymáhat po nich smluvní pokutu, kterou klub zakotví zpravidla ve svém návštěvním řádu.
Může si ovšem sportovní klub hrát na policistu a vybírat od svých příznivců pokuty? A jak se na takové pokutování dívají soudy?
Nedávno se případem pokutování fanouška ze strany fotbalového klubu zabýval Obvodní soud pro Prahu 6 (ve věci vedené pod sp. zn. 6 C 417/2019). Během utkání mezi Spartou Praha a Baníkem Ostrava, které se hrálo v únoru 2019, došlo na stadionu Sparty k incidentu, kdy fanoušek domácích slovně a posléze i fyzicky napadl jiného návštěvníka fotbalového utkání (konkrétně příznivce hostí).
Tím provinivší se fanoušek porušil návštěvní řád Sparty, načež se mu klub rozhodl uložit smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč v souladu s obchodními podmínkami a návštěvním řádem, kterou se následně po tomto fanouškovi rozhodl vymáhat soudně. Mimo jiné byl tento provinivší se fanoušek paralelně uznán vinným z přečinu výtržnictví (dle § 358 odst. 1 trestního řádu).
Pro soud bylo v tomto případě důležité, že fotbalový klub měl u každého vstupu stadionu vyvěšen návštěvní řád, přičemž byl tento návštěvní řád vyvěšen po celou dobu i na webových stránkách. Provinivší se fanoušek se tak mohl kdykoliv s obsahem návštěvního řádu Sparty, konkrétně s pravidly chování na stadionu a s možností uložení smluvní pokuty, seznámit a pokud tak neučinil, jedná se pouze o jeho liknavost a pochybení, které nelze klást k tíži klubu.
Soud proto žalobě Sparty vyhověl a uložil žalovanému fanouškovi zaplatit smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení a náhradou nákladů řízení. Provinivší se fanoušek tento trest ze strany fotbalového klubu přijal a proti rozhodnutí se neodvolal; tím se rozhodnutí soudu stalo pravomocné.
Díky tomuto soudnímu rozhodnutí získaly sportovní kluby pozitivní signál, že zanesení smluvních pokut do obchodních podmínek a návštěvních řádů může být efektivní a legální cestou, jak trestat neposlušné fanoušky ve svých ochozech a jak se alespoň zčásti zhojit na pokutách ukládaných sportovními svazy za jejich výtržnictví.
Nelze však opomenout, že se jedná pouze o rozhodnutí prvoinstanční a pokud by se někdy v budoucnu obdobná věc dostala k odvolacímu či Nejvyššímu soudu, mohly by tyto soudy mít na věc třeba úplně odlišný pohled a považovat smluvní pokutu za nepřípustnou.
Sportovní fanoušci a diváci na sportovních utkáních jsou totiž považováni za spotřebitele, kterým náleží zvláštní zákonná ochrana, což by si jiný soud mohl vyložit tak, že fanouška nelze potrestat pokutou „schovanou“ někde v obchodních podmínkách či návštěvním řádu.
Navzdory rozhodnutí hovořícímu ve prospěch trestání ze strany sportovních klubů nelze patrně očekávat, že přikročí k masivnímu ukládání pokut za nevhodné chování a výtržnosti svých příznivců na tribunách. Pokutování vlastních fanoušků a zákazy jejich vstupu na stadion jsou i nadále považovány za kontroverzní, neboť klub, který trestá a vyhání fanoušky ze svých ochozů, je v očích svých příznivců vnímán negativně a navíc perzekuce zejména tvrdého jádra s sebou může přinášet další a ještě tvrdší odvetu ve formě silnějších nepokojů a výtržností.
Rovněž je třeba si klást otázku, jaká je faktická vymahatelnost pokut u fanoušků, u kterých je porušování návštěvního řádu pouze třešnička na dortu jejich dlouhodobé protiprávní činnosti. Lze proto očekávat, že v pokutování svých fanoušků budou kluby i nadále spíše zdrženlivé a budou k němu přistupovat pouze v těch nejzávažnějších případech.
Sportovním klubům lze obecně doporučit, aby svým zákazníkům, resp. fanouškům předem a dostatečným způsobem umožnily se seznámit s obsahem obchodních podmínek a návštěvního řádu a aby je předem a dostatečným způsobem upozornily na možnost uložení smluvní pokuty za nevhodné chování na stadionu.
Zejména lze doporučit vyvěsit návštěvní řád u všech vchodů na stadion, uveřejnit obchodní podmínky a návštěvní řád u pokladen, opatřit zadní stranu vstupenky čitelným výňatkem z obchodních podmínek a návštěvního řádu včetně upozornění na možnost uložení smluvní pokuty. Dále uveřejnit obchodní podmínky a návštěvní řád na webových stránkách, podmínit nákup vstupenky přes internet seznámením se s obchodními podmínkami a návštěvním řádem a při nákupy permanentky předat či zaslat permanentkářům úplné znění aktuálních obchodních podmínek a návštěvního řádu.
Zákazníci a fanoušci pak budou s pravidly chování na stadionu a možností uložení smluvní pokuty bezpečně seznámeni a nebudou se moci vymlouvat na to, že o žádné smluvní pokutě nevěděli.
Pojďme si ještě k případu dodat potřebnou teorii. Náš právní řád zná více druhů pokut. Nejčastěji se v životě setkáme s pokutou dle přestupkového zákona, kterou nám může uložit například policista, který nás za volantem přistihne překročit nejvyšší povolenou rychlost. Jedná se o jeden z tzv. správních trestů, kterými nás stát postihne, pokud se chováme v rozporu se zákonem a vystavujeme tím naše okolí nebezpečí – jinými slovy, pokud se dopustíme přestupku.
Trenérské legendě Zdeňku Zemanovi je 75 let. Právě proto chce trávit čas s mladými. V rozhovoru pro Football Club srovnává etapy své kariéry, vyzdvihuje výhody systému 4-3-3 a vypráví o tom, co ho žene vpřed a proč se fotbalem nikdy nestresuje.
Přestupky je přitom třeba odlišovat od trestných činů, které jsou společensky mnohem závažnější a za které je možné na rozdíl od přestupků uložit trest odnětí svobody. Abychom to shrnuli: pokuty jsou sankce, které vyplývají přímo ze zákona a které ukládá stát prostřednictvím orgánů veřejné moci bez ohledu na to, zda se nám to líbí nebo ne.
Od klasické pokuty za přestupek je třeba odlišovat tzv. pokutu smluvní, která se vyskytuje nejčastěji v obchodních vztazích. Jedná se dohodu dvou nebo více stran (např. prodejce a kupujícího), že pokud jedna ze stran poruší nějakou povinnost (typicky nezaplatí včas), bude muset zaplatit „za trest“ nějakou peněžitou sumu (smluvní pokutu). Smluvní strana, které pak hrozí smluvní pokuta, je výrazně motivována dostát všem svým smluvním povinnostem, protože jinak hrozí, že bude muset zaplatit mnohdy zbytečnou pokutu.
Hlavním rozdílem, který odlišuje smluvní pokutu od pokuty za přestupek, je ten, že zatímco pokuta za přestupek vyplývá ze zákona a její uložení a výši nemáme jak ovlivnit, povinnost zaplatit smluvní pokutu vzniká pouze pokud jsme se na ní a na její výši dohodli. Pokud pokutovaná strana se zaplacením smluvní pokuty nesouhlasí, musí se oprávněná strana domáhat svého nároku na zaplacení u soudu.
Jak jsme si výše vysvětlili, pokuta, kterou chtějí sportovní kluby ukládat svým fanouškům za nevhodné chování na stadionu, je pokuta smluvní. Možná vás napadá, že jako návštěvníci sportovního klání před vstupem na stadion žádnou smlouvu neuzavíráte, a tedy že žádná dohoda o smluvní pokutě mezi vámi a pořadatelem sportovní události neexistuje. Ačkoli to nemusí být na první pohled úplně zřejmé, uzavíráme smlouvu s pořadatelem sportovní akce (typicky se sportovním klubem) už při koupi vstupenky či permanentky, a to bez ohledu na to, zda ji zakupujeme na pokladně či přes internet.
Otevřený rozhovor s Jindřichem Trpišovským o proměnách trenérské profese, využívání moderních technologií, zlozvycích české ligy nebo o psychické náročnosti profesionálního fotbalu.
Smluvní pokuta za nevhodné chování na stadionu bývá zpravidla zakotvena v návštěvním řádu, který bývá přístupný veřejnosti na viditelném místě na stadionu a na internetu anebo v obchodních podmínkách pořadatele; případně v obou těchto dokumentech. Návštěvní řád dále obsahuje pravidla chování, která musejí fanoušci dodržovat, typicky zdržet se násilných a jiných nebezpečných projevů, používání pyrotechniky, apod.
Pokud jde o fyzický nákup klasické (papírové) vstupenky na pokladně, bývá součástí vstupenky upozornění (popř. přímo výňatek z obchodních podmínek), že se koupí vstupenky zákazník zavazuje dodržovat mimo jiné návštěvní řád a že při jeho porušení hrozí ze strany pořadatele uložení smluvní pokuty, včetně samotného odkazu na návštěvní řád.
Permanentkáři při osobním nákupu sezonních vstupenek mohou obdržet ke své permanentce dokonce úplné znění obchodních podmínek a návštěvního řádu oproti podpisu, že se s nimi důkladně seznámili. Jestliže dochází k zakoupení vstupenky přes internet, bývá součástí nákupu povinnost zákazníků zaškrtnout políčko, kterým souhlasí mimo jiné s obchodními podmínkami a návštěvním řádem, které jsou jim k dispozici na proklik na webových stránkách.
Můžeme tedy shrnout, že smluvní pokuta za nevhodné chování na stadionu bývá sice na první pohled ukryta v návštěvním řádu či v obchodních podmínkách, ovšem kluby umožňují každému se s jejich obsahem předem seznámit a na možnost uložení pokuty často své fanoušky výslovně upozorňují.
Klopp, Trpišovský, van der Vaart nebo Zeman. V aktuálním čísle (22) máme silnou sestavu. Byli jsme za nimi.
Chorvaté jsou v Kataru v semifinále. Brazilce vyřadili na penalty. Kromě jiného si tak prodloužili čekání na další výhru v play-off v základní hrací době, naposledy se jim to povedlo ve Francii 1998. Brazilcům zase prodloužili čekání na šestý mistrovský titul.
V Kataru zbývá odehrát osm zápasů, kdo třikrát vyhraje, bude 22. mistr světa. Začínáme duely Brazílie – Chorvatsko a Argentina – Nizozemsko. Máme k nim pro vás na jednom místě vše, co potřebujete vědět.
Historicky nejlepší střelec české reprezentace si mistrovství světa v Kataru užívá na televizních obrazovkách. Na titul tipuje Brazílii. V rozhovoru pro Football Club vzpomíná na zásadní i méně známé okamžiky své bohaté kariéry.
