Fortuna je jedním z leaderů v oblasti kurzových sázek a online her, na českém trhu působí už od roku 1990. Kromě špičkového produktu a zákaznického servisu se dlouhodobě zaměřuje i na podporu sportu, včetně toho ženského. Mimo jiné je tradičním partnerem reprezentačního týmu žen, před startem letošní sezony se stala titulárním sponzorem nejvyšší ženské fotbalové soutěže, která nese jméno FORTUNA=LIGA.
Porážely Itálii i Španělsko, remizovaly s USA a sahaly po semifinále mistrovství Evropy. České fotbalistky kdysi patřily mezi evropskou elitu, přesto jim vlastní funkcionáři opakovaně zabránili v účasti na mistrovství světa. Vydejte se s námi po stopách zapomenuté slávy ženské reprezentace.
Na první pohled se může zdát, že česká ženská fotbalová liga byla vždy jen záležitostí Sparty a Slavie. Její šedesátiletá historie ale nabízí mnohem víc. Příběhy zapomenutých klubů, nečekaných triumfů i fotbalistek, které dokázaly porážet evropskou špičku.
Před šedesáti lety, konkrétně 22. října 1966, se začala psát novodobá historie ženského fotbalu u nás. Tehdy velmi populární časopis Mladý svět uspořádal v Praze turnaj, kterého se zúčastnilo 26 týmů z celého Česka. Většina z nich, včetně Slavie a Sparty, vznikla právě kvůli účasti na turnaji O srdce Mladého světa.
23. únor 1968. Zatímco v Itálii patří tohle datum k zásadním milníkům tamního ženského fotbalu, u nás nikomu nic neřekne. Ale mělo by. Přesně v ten den totiž sehrály ženské reprezentace obou zemí své vůbec první mezistátní utkání.
Pořadatelé olympijských her ženami dlouho pohrdali. Osud ženského sportu ale na začátku 20. století změnila jedna houževnatá fotbalová trenérka.
Jak se fotbalistky Jana Mandíková s Márií Ševčíkovou staly v roce 1970 světovými šampionkami a proč tenhle titul nezískaly pro Československo, ale pro Dánsko.
Ženský tým Slavie se stále nachází ve stínu toho mužského, stejně to ostatně platí v Česku pro ženský fotbal jako celek. Přitom se může pochlubit úspěchy i vlastními osobnostmi. Víc o tom vyprávějí exponáty ze slávistického muzea.
Než se prosadily na hřišti, musely se dostat na tribuny. Ženy jako divačky se na zápasech objevují od počátku organizovaného fotbalu. Nejdříve jako neviditelný doprovod mužů, až později jako samostatné fanynky. Podobně jako při hře i v ochozech musely čelit četným předsudkům.
Ženský soccer se v Americe masově hraje, fandí se mu, politizuje se a nedávno si vymohl i stejné ohodnocení jako mužský. Vděčí za to maskulinitě amerického fotbalu a také boji za občanská práva před půl stoletím.
Do historie se právě skončené euro zapsalo jako turnaj, na kterém se Anglie dočkala titulu evropského šampiona. Ženský fotbal si na zaplněných legendárních stadionech Old Trafford a Wembley nemohl přát lepší reklamu. Jaký rozdíl oproti jeho začátkům, kdy pokus o první euro skončil výsměchem od bulváru.