Už jsou tady zase. Po Eurech 2008 a 2016 čeká na český tým v posledním zápase skupiny znovu Turecko. A znovu se bude hrát o všechno. Jak to dopadlo v předchozích případech asi netřeba připomínat. Kdo by si opravdu hodně chtěl osvěžit paměť, může zamířit do komentářů pod nedávné příspěvky na sítích české reprezentace. Pár odkazů na jistou tureckou otočku z 0:2 tam bez potíží najde.
Pokud jste Česko, na Euru zkrátka Turky potkat nechcete. A nejen tam. Za posledních dvacet let na sebe oba týmy narazily v mezinárodních zápasech hned osmkrát. Ať už šlo o přáteláky, kvalifikace, nebo závěrečné turnaje, většinou se dařilo našemu soupeři. Tak jako při posledním vzájemném duelu v Gaziantepu, který v listopadu 2022 skončil výhrou domácích 2:1.
Teď je tady šance všechny porážky splatit. Souboj dvou v průměru nejmladších týmů Eura (Česko 25,2 let vs. Turecko 25,8) nemá výrazného favorita, ze jmen v turecké sestavě ovšem jde respekt. Neměl by ale být přehnaný. Trenér Vincenzo Montella přivezl do Německa zajímavý tým plný talentů, jeho sestava ovšem má slabiny. Gruzie je v úvodním zápase potrestat nedokázala. Zvládne to český tým?
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
Vzhledem k tomu, jak často se potkávají s českým týmem, mohlo by se zdát, že jsou Turci na velkých fotbalových akcích jako doma. Není to ale úplně pravda. Na mistrovství světa si zatím zahráli jen dvakrát (1954, 2002) a stálá účast na evropských šampionátech je hlavně novodobou záležitostí. EURO 2024 je sice třetím turnajem v řadě s tureckou stopou, předtím ale byly návštěvy mezi elitou přinejlepším nepravidelné.
Na zatím největší úspěchy dosáhla země, která svůj první soutěžní zápas odehrála v roce 1924 proti Československu (2:5), na začátku tisíciletí. Čtvrtfinále Eura 2000 bylo víc než solidní, to hlavní ale přišlo o dva roky později na světovém šampionátu. Tým Şenola Güneşe tehdy postoupil až do semifinále, kde ho zastavili budoucí mistři světa z Brazílie. Výhra nad Jižní Koreou v duelu o bronz pak MS 2002 definitivně zapsala do historie tureckého fotbalu.
Za zmínku stojí i EURO 2008, kde se Turci po zmrtvýchvstání proti Česku heroicky probili až k těsné semifinálové porážce s Německem. Od té doby ale větší úspěch nepřichází. Hodně se čekalo od Eura 2020, kam Turecko přijelo jako černý kůň turnaje s ambicemi na medaile. Ty ale vzaly za své hned v základní skupině s Itálií, Walesem a Švýcarskem, kde svěřenci Şenola Güneşe (ano, toho stejného) neuhráli ani bod a se šampionátem se expresně rozloučili.
Reprezentační pauza je tu. Dobrého fotbalu v ní naladíte dost: ve středu hrají sparťanské ženy semifinále Europa Cupa proti švédskému Hammarby a o den později jde národní tým v bitvě o MS 2026 na Irsko. Projděte si fotbalový TV program na celý tento pracovní týden.
Pavel Šulc je zpátky včas. Po zranění naskočil do základu Lyonu, dal gól a naplno se hlásí o výraznou roli v blížící se baráži.
Martin Vitík (23 let) po letním přestupu ze Sparty nejprve hledal v Boloni pevnou půdu pod nohama, teď se ale v týmu Serie A pevně zabydluje. Před baráží o mistrovství světa navíc přišla dobrá zpráva: po čtvrtečních obavách odehrál v neděli celý zápas a zdá se, že je připravený bojovat o důležité místo v reprezentaci.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!




