Rebelství i zásady. FC St. Pauli je originál, třeba dresy si dělá sám
Sbírka úspěchů FC St. Pauli je poměrně skromná. K bundesligovým dějinám čítajícím jednašedesát sezon přispěl pouze osmi účastmi, pětkrát sestoupil a maximálně to dotáhl na desátou příčku v sezoně 1988/89.
Největším okamžikem jeho historie je zřejmě vítězství nad Bayernem z 6. února 2002 – krátce po tom, co mnichovský tým vyhrál Interkontinentální pohár (německy: Weltpokal) a mohl se považovat za nejlepší fotbalový klub světa. St. Pauli naopak patřilo poslední místo v Bundeslize.
Weltpokalsiegerbesieger – tak si s nadsázkou tenkrát v Hamburku říkali a tohle označení si fanoušci nechali vytisknout na trička. Neboli „ten, kdo zvítězil nad vítězem Interkontinentálního poháru“.
Navzdory nule v kolonce získaných trofejí nebo účastí v evropských pohárech se St. Pauli těší popularitě i za hranicemi Německa. U nás je to do jisté míry dané tím, že na přelomu 80. a 90. let, tedy v nejúspěšnější éře klubu, oblékali jeho dres českoslovenští reprezentanti Ján Kocián s Ivem Knoflíčkem.
Partnerem projektu Zelená je tráva je Nadace Tipsport
Nadace Tipsport se věnuje hlavně tématům udržitelnosti, rozvoji svého domovského regionu Berounska a podpoře demokratických hodnot. Grantovými výzvami podporuje ekologické projekty, kvalitní výsadby stromů a péči o ně po celé republice nebo rozvoj občanského a neziskového sektoru na Berounsku. Stojí mimo jiné za projekty Tipsport pro legendy, Zaměstnanecký solidární fond nebo Sport bez odpadu.
Univerzálně však klub sbírá body především za jedinečnou fanouškovskou kulturu i přístup k fotbalu, pro nějž je typické, že s mnoho věcmi přichází dřív, než se stanou trendem. Jako třeba v roce 1963, kdy jako první západoněmecký tým angažoval černého hráče z Afriky. Byl jím Guy Acolatse z Toga a dres tehdy druholigového klubu oblékal tři sezony.
Pirátská vlajka a nový kult
St. Pauli je tradiční levicovou čtvrtí, což v Hamburku za posledních sto let znamenalo všelicos: od masivní podpory komunistické strany v meziválečném období přes rozvoj squattingu a punkového hnutí až po současný důraz na udržitelnost, lidská práva, rozmanitost a distancování se od všech forem diskriminace, rasismu, sexismu, xenofobie atd.
Přitom do počátku 80. let byl FC St. Pauli ještě poměrně fádní organizací. Pak ho začali podporovat squatteři, kteří obsadili domy v nedaleké Hafenstraße, a také se připojila řada fanoušků HSV, jimž vadilo, že na Volksparkstadionu jsou stále víc vidět a slyšet neonacistické skupiny.
Jeden ze squatterů, přezdívaný Doc Mabuse, přinesl na stadion Millerntor pirátskou vlajku a nový kult byl na světě. Brzy vlála na všech tribunách, dnes je z ní jeden z nejznámějších symbolů německé fotbalové scény.
Související články
Chce to víc odvahy. Nastavení českého fotbalu se odráží do reprezentace, říká Hořava
České fotbalisty čeká ve čtvrtek ve tři hodiny ráno klíčový zápas ve skupině mistrovství světa s domácím Mexikem. Výkony národního týmu se nepozdávají ani bývalému reprezentantovi Tomáši Hořavovi. „Začíná to už v přípravce, děti se musí s míčem mazlit,“ tvrdí.
Postupový tahák před Mexikem: Česko má na dosah i druhé místo ve skupině. Co se musí stát?
Česká reprezentace jde do posledního zápasu skupiny A s jasným cílem. Naděje na postup pořád žije, ale stojí na výhře nad Mexikem. Vysvětlujeme, kdy Česko skončí druhé a bude mít jistý postup a hledáme i odpověď na to, jak velkou jistotu dávají čtyři body v tabulce třetích míst.
Fotbalová mobilizace! Světu jsme pro smích, v Mexiku ukažte, že máte na víc
Češi buď přepíšou historii Aztéckého stadionu, nebo pojedou domů. Přejeme si to první a posíláme do Mexika českému týmu motivační řeč Tomáše Kučery.
