Je to jedna ze sportovních pravd, o níž se nepochybuje. Domácí prostředí je výhodou.
Neznamená to, že domácí tým vždycky vyhraje, pochopitelně, ale z dlouhodobého hlediska jsou mužstva na vlastním hřišti úspěšnější.
Platilo to ve 20. letech minulého století stejně jako ve 20. letech toho současného. Platí to pro mnohonásobné šampiony i outsidery. Platí to v anglickém fotbale, japonském baseballu, indickém kriketu, kanadském hokeji, americkém basketbale i německé házené.
Platí to samozřejmě i pro české soutěže.
Vůbec není náhoda, že v ligách, kde o mistrovi rozhoduje systém play off, se domácí prostředí bere jako nepopiratelná přednost. Je to bonus pro tým výš umístěný po základní části. Sérii začíná doma a případný rozhodující duel (Game 7 v NHL či NBA) hraje před vlastními fanoušky.
Dávno by takové pravidlo bylo zrušené, kdyby nezáleželo na tom, na jakém hřišti a ve kterém městě se hraje.
Ve fotbalových pohárech dokonce ještě před pár roky gól vstřelený na hřišti soupeře měl větší cenu a při celkové rovnosti skóre to byla rozhodující metrika. Na důkaz toho, že skórovat na cizím stadionu je těžší než doma.
Miroslav Koubek po úvodní porážce s Koreou výrazně zamíchal sestavou a proti JAR nechal na lavičce i Tomáše Součka. Odvážnější plán s pohyblivější zálohou a dvojicí Hložek–Schick v útoku se Čechům v úvodu zápasu vyplatil.
Ve 150. díle FC podcastu si povídáme s Jakubem Pokorným a Radkem Buchtou o investicích, plánech na dobu po hráčské kariéře i o fotbale.
Česko po porážce s Jižní Koreou nemá prostor na další čekání. Proti Jihoafrické republice potřebuje body, ideálně tři. Miroslav Koubek naznačil změny v sestavě, Ladislav Krejčí mluví o sebevědomějším projevu a větším zapojení ofenzivních hráčů. Co tedy od českého týmu čekat?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
