Je to jedna ze sportovních pravd, o níž se nepochybuje. Domácí prostředí je výhodou.
Neznamená to, že domácí tým vždycky vyhraje, pochopitelně, ale z dlouhodobého hlediska jsou mužstva na vlastním hřišti úspěšnější.
Platilo to ve 20. letech minulého století stejně jako ve 20. letech toho současného. Platí to pro mnohonásobné šampiony i outsidery. Platí to v anglickém fotbale, japonském baseballu, indickém kriketu, kanadském hokeji, americkém basketbale i německé házené.
Platí to samozřejmě i pro české soutěže.
Vůbec není náhoda, že v ligách, kde o mistrovi rozhoduje systém play off, se domácí prostředí bere jako nepopiratelná přednost. Je to bonus pro tým výš umístěný po základní části. Sérii začíná doma a případný rozhodující duel (Game 7 v NHL či NBA) hraje před vlastními fanoušky.
Dávno by takové pravidlo bylo zrušené, kdyby nezáleželo na tom, na jakém hřišti a ve kterém městě se hraje.
Ve fotbalových pohárech dokonce ještě před pár roky gól vstřelený na hřišti soupeře měl větší cenu a při celkové rovnosti skóre to byla rozhodující metrika. Na důkaz toho, že skórovat na cizím stadionu je těžší než doma.
Česka reprezentace na MS selhala na celé čáře. V dalším podcastu s analytiky Football Clubu rozebíráme, v čem byla největší potíž. A proč dřívější magie trenéra Koubka vůbec nezafungovala.
Ještě před dvěma týdny zněly Kapverdy ve skupině H jako pouhá exotická kulisa. Španělsko, Uruguay, Saúdská Arábie a k nim ostrovní debutant do počtu. Realita? Španělé vyhráli skupinu, Uruguay balí kufry a Kapverdy jsou v play-off.
Země mají ve svých jazycích často úplně jiná jména, než jaká používáme v češtině. Poznáte účastníky MS 2026 podle jejich vlastních jmen?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
