Málokdy jsem se cítil tak svátečně jako tenkrát. Vyndal jsem ze skříně svůj nejlepší oblek a vyrazil na Pražský hrad. Bylo 29. prosince 1989 a devatenáct dnů po demisi Gustáva Husáka se volil nový prezident Československa.
Cením si, že jsem mohl být u toho a na vlastní oči vidět jednu nádherně paradoxní věc. I komunističtí poslanci hlasovali pro svého nedávného nepřítele číslo jedna Václava Havla.
Toho Václava Havla, jenž mi měsíc předtím řekl: „Ivane, potřebujeme rozhoupat chlapy, kteří v hospodách koukají na fotbal.“
Můj velký kamarád Láďa Vízek si mě dobírá, že on v listopadu 89 mluvil na Letné, zatímco já v „bočních uličkách“, ale neberte ho úplně vážně. Centrem revoluce bylo Václavské náměstí. S dalšími kluky ze Sparty jsme tam chodili každý den.
Vršovické derby mezi Slavií a Bohemians nabídlo vedle čtyř branek také hodně nepříjemný moment. Václav Pilař po zásahu kopačkou od Angeho N’Guessana skončil s tržnou ranou na hlavě. Zkušený záložník si z Edenu odvezl deset stehů.
Slavia překvapivě ztratila body v domácím derby s Bohemians. Přestože měla výraznou převahu, přestřílela soupeře a dvakrát vedla, nakonec remizovala 2:2. Gólový návrat do Edenu zažil Tomáš Chorý, jeho trefa ale nakonec vítězná nebyla.
Sparta si na hřišti Artisu zvedla náladu nejen ziskem tří bodů, ale i povedenými góly. Pusťte si je.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
