Málokdy jsem se cítil tak svátečně jako tenkrát. Vyndal jsem ze skříně svůj nejlepší oblek a vyrazil na Pražský hrad. Bylo 29. prosince 1989 a devatenáct dnů po demisi Gustáva Husáka se volil nový prezident Československa.
Cením si, že jsem mohl být u toho a na vlastní oči vidět jednu nádherně paradoxní věc. I komunističtí poslanci hlasovali pro svého nedávného nepřítele číslo jedna Václava Havla.
Toho Václava Havla, jenž mi měsíc předtím řekl: „Ivane, potřebujeme rozhoupat chlapy, kteří v hospodách koukají na fotbal.“
Můj velký kamarád Láďa Vízek si mě dobírá, že on v listopadu 89 mluvil na Letné, zatímco já v „bočních uličkách“, ale neberte ho úplně vážně. Centrem revoluce bylo Václavské náměstí. S dalšími kluky ze Sparty jsme tam chodili každý den.
Fotbalisté Viktorie Plzeň zvládli mimořádný obrat a zahrají si Evropskou ligu. Po porážce 0:3 na hřišti Crvene zvezdy Bělehrad zvítězili v domácí odvetě 5:1 po prodloužení. Parádní premiéru tak zažil nový trenér Západočechů Radoslav Kováč.
Čanturašviliho paráda a penalty poslaly Severočechy do Konferenční ligy. A dramatický čtvrteční večer zažil i famózní obrat Plzně a bohužel neúspěšný, ale velký boj Hradce o Evropu.
Přesně dnes, 27. srpna, se před šedesáti lety narodil René Higuita – kolumbijský brankář, kterému nikdo neřekl, že gólman má zůstat v bráně. Přezdívku „El Loco", tedy Blázen, si vysloužil právem. A i po letech zůstává jeho jméno spojené s jedním z nejikoničtějších okamžiků, jaký kdy fotbalové trávníky viděly.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
