Málokdy jsem se cítil tak svátečně jako tenkrát. Vyndal jsem ze skříně svůj nejlepší oblek a vyrazil na Pražský hrad. Bylo 29. prosince 1989 a devatenáct dnů po demisi Gustáva Husáka se volil nový prezident Československa.
Cením si, že jsem mohl být u toho a na vlastní oči vidět jednu nádherně paradoxní věc. I komunističtí poslanci hlasovali pro svého nedávného nepřítele číslo jedna Václava Havla.
Toho Václava Havla, jenž mi měsíc předtím řekl: „Ivane, potřebujeme rozhoupat chlapy, kteří v hospodách koukají na fotbal.“
Můj velký kamarád Láďa Vízek si mě dobírá, že on v listopadu 89 mluvil na Letné, zatímco já v „bočních uličkách“, ale neberte ho úplně vážně. Centrem revoluce bylo Václavské náměstí. S dalšími kluky ze Sparty jsme tam chodili každý den.
České fotbalistky si ani v příštím roce nezahrají na mistrovství světa. V úvodním kole baráže o postup na šampionát v Brazílii dvakrát prohrály se Skotskem. Tuzemská ženská reprezentace tak dál čeká na historicky první účast na velkém turnaji. Dosud se jí nepodařilo kvalifikovat ani na mistrovství Evropy.
Jeden poločas na rozkoukání, tři minuty na rozhodnutí. Barcelona otočila zápas na hřišti Galatasaraye a zvítězila 4:1. Hlavní roli sehrál Lamine Yamal, který dvěma parádními asistencemi během pouhých tří minut prakticky rozhodl o vítězi. A především nabídl další ukázku svého mimořádného fotbalového talentu.
Ani na sedmnáctý pokus to nevyšlo. Slavia nedokázala ukončit sérii zápasů bez vítězství v evropských pohárech, když prohrála na hřišti ázerbájdžánského Sabahu 0:2. Její čekání na výhru v Lize mistrů se protáhlo už na 21 utkání. Jindřich Trpišovský neskrýval zklamání.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
