Málokdy jsem se cítil tak svátečně jako tenkrát. Vyndal jsem ze skříně svůj nejlepší oblek a vyrazil na Pražský hrad. Bylo 29. prosince 1989 a devatenáct dnů po demisi Gustáva Husáka se volil nový prezident Československa.
Cením si, že jsem mohl být u toho a na vlastní oči vidět jednu nádherně paradoxní věc. I komunističtí poslanci hlasovali pro svého nedávného nepřítele číslo jedna Václava Havla.
Toho Václava Havla, jenž mi měsíc předtím řekl: „Ivane, potřebujeme rozhoupat chlapy, kteří v hospodách koukají na fotbal.“
Můj velký kamarád Láďa Vízek si mě dobírá, že on v listopadu 89 mluvil na Letné, zatímco já v „bočních uličkách“, ale neberte ho úplně vážně. Centrem revoluce bylo Václavské náměstí. S dalšími kluky ze Sparty jsme tam chodili každý den.
Řecké týmy překvapily favority a zapsaly důležité body do národního koeficientu. Česku se tak Řecko přiblížilo už jen na čtyři výhry a navíc může do vyřazovacích fází evropských pohárů protlačit hned čtyři kluby.
Sedí to, nebo si vymýšlíme? Řešíme legendy zahraniční i české. Ty opravdové. Jak dobře je znáte?
Sevřel míč mezi nohy a upadl s ním do brány. Podívejte se, jak byl Vasil Kušej odměněn za svou odhodlanost míč dorvat do sítě.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
