Málokdy jsem se cítil tak svátečně jako tenkrát. Vyndal jsem ze skříně svůj nejlepší oblek a vyrazil na Pražský hrad. Bylo 29. prosince 1989 a devatenáct dnů po demisi Gustáva Husáka se volil nový prezident Československa.
Cením si, že jsem mohl být u toho a na vlastní oči vidět jednu nádherně paradoxní věc. I komunističtí poslanci hlasovali pro svého nedávného nepřítele číslo jedna Václava Havla.
Toho Václava Havla, jenž mi měsíc předtím řekl: „Ivane, potřebujeme rozhoupat chlapy, kteří v hospodách koukají na fotbal.“
Můj velký kamarád Láďa Vízek si mě dobírá, že on v listopadu 89 mluvil na Letné, zatímco já v „bočních uličkách“, ale neberte ho úplně vážně. Centrem revoluce bylo Václavské náměstí. S dalšími kluky ze Sparty jsme tam chodili každý den.
Německo proti Nizozemsku. A nejen to. Projděte si fotbalový TV program na pondělí i celý tento pracovní týden.
V Turíně sbíral tituly, v Římě našel fotbalovou lásku. Paulo Dybala dnes slaví 33. narozeniny a jeho příběh je plný velkých momentů i bolestivých zvratů. Odmítl slavnou desítku Francesca Tottiho, dal přednost římským tribunám před arabskými miliony a stal se miláčkem fanoušků AS.
Fotbalisté Československa si 15. listopadu 1989 zajistili postup na mistrovství světa v Itálii. O dva dny později zasáhly proti demonstrantům na Národní třídě jednotky Veřejné bezpečnosti. Když pak mužstvo Jozefa Vengloše v červnu nastoupilo k prvnímu zápasu na šampionátu, komunistický režim už byl minulostí.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
