Málokdy jsem se cítil tak svátečně jako tenkrát. Vyndal jsem ze skříně svůj nejlepší oblek a vyrazil na Pražský hrad. Bylo 29. prosince 1989 a devatenáct dnů po demisi Gustáva Husáka se volil nový prezident Československa.
Cením si, že jsem mohl být u toho a na vlastní oči vidět jednu nádherně paradoxní věc. I komunističtí poslanci hlasovali pro svého nedávného nepřítele číslo jedna Václava Havla.
Toho Václava Havla, jenž mi měsíc předtím řekl: „Ivane, potřebujeme rozhoupat chlapy, kteří v hospodách koukají na fotbal.“
Můj velký kamarád Láďa Vízek si mě dobírá, že on v listopadu 89 mluvil na Letné, zatímco já v „bočních uličkách“, ale neberte ho úplně vážně. Centrem revoluce bylo Václavské náměstí. S dalšími kluky ze Sparty jsme tam chodili každý den.
Akrobatický zásah ozdobil finále kanadské Premier League. Tahle fotbalová nádhera vypadá o to jedinečněji, protože padla doslova ve sněhové vánici. A navíc šlo o velmi důležitý gól.
S vršovickou legendou, Antonínem Panenkou, jsme si povídali o nešvarech moderního fotbalu, zápasech na největších světových stadionech, reprezentační krizi i stavbě nového Ďolíčku.
Intenzivní parfém pro všechny novodobé dobrodruhy, kteří se nebojí jít za svými sny. Vede muže – objevitele – Explorera – k posouvání hranic a dobývání nových horizontů.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
