Málokdy jsem se cítil tak svátečně jako tenkrát. Vyndal jsem ze skříně svůj nejlepší oblek a vyrazil na Pražský hrad. Bylo 29. prosince 1989 a devatenáct dnů po demisi Gustáva Husáka se volil nový prezident Československa.
Cením si, že jsem mohl být u toho a na vlastní oči vidět jednu nádherně paradoxní věc. I komunističtí poslanci hlasovali pro svého nedávného nepřítele číslo jedna Václava Havla.
Toho Václava Havla, jenž mi měsíc předtím řekl: „Ivane, potřebujeme rozhoupat chlapy, kteří v hospodách koukají na fotbal.“
Můj velký kamarád Láďa Vízek si mě dobírá, že on v listopadu 89 mluvil na Letné, zatímco já v „bočních uličkách“, ale neberte ho úplně vážně. Centrem revoluce bylo Václavské náměstí. S dalšími kluky ze Sparty jsme tam chodili každý den.
Bylo mu pouhých třicet let, měl manželku a malého syna. Kladenský fotbalista Antonín Brynda nastoupil v květnu 1955 k ligovému zápasu proti Spartě. Z utkání si ale odnesl těžké zranění hlavy, kterému po několika týdnech podlehl. Jedna z nejtragičtějších událostí historie českého ligového fotbalu následně téměř zmizela z veřejného povědomí.
Projděte si kompletní fotbalový TV program na středu a další dny tohoto pracovního týdne.
Sparťanský útočník Jonatan Brunes konečně potvrdil pověst kanonýra a čtyřmi góly sestřelil Slovácko. Co o dosavadním působení šestadvacetiletého Nora v Česku říkají data a statistiky? Detailně rozebíráme také to, jestli se v české lize vyplatí hrát technický fotbal, nebo je lepší spoléhat na pragmatismus. A v samotném závěru se zaměříme na vycházející kometu z Nigérie, která válí na východě Čech.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
