Málokdy jsem se cítil tak svátečně jako tenkrát. Vyndal jsem ze skříně svůj nejlepší oblek a vyrazil na Pražský hrad. Bylo 29. prosince 1989 a devatenáct dnů po demisi Gustáva Husáka se volil nový prezident Československa.
Cením si, že jsem mohl být u toho a na vlastní oči vidět jednu nádherně paradoxní věc. I komunističtí poslanci hlasovali pro svého nedávného nepřítele číslo jedna Václava Havla.
Toho Václava Havla, jenž mi měsíc předtím řekl: „Ivane, potřebujeme rozhoupat chlapy, kteří v hospodách koukají na fotbal.“
Můj velký kamarád Láďa Vízek si mě dobírá, že on v listopadu 89 mluvil na Letné, zatímco já v „bočních uličkách“, ale neberte ho úplně vážně. Centrem revoluce bylo Václavské náměstí. S dalšími kluky ze Sparty jsme tam chodili každý den.
Vasil Kušej přišel ze Slavie na roční hostování do Slovanu Liberec jako velká posila. Hned ve druhém zápase však svůj tým oslabil už v první minutě nevybíravým skluzem. Pro Severočechy to navíc nebyla jediná pohroma.
Ještě krátce před velkým obchodem majitel Liberce Ondřej Kania veřejně kritizoval Slavii a naznačoval, že s ní nechce jednat. Pak jí však Slovan prodal Angeho N’Guessana a Toumaniho Diakitého v rekordním transferu. Nyní Kania popisuje, že zdánlivý obrat nebyl náhodný. Přečtěte si, jak vypadalo zákulisí největšího tuzemského dealu.
Fotbalisté Sparty si připsali první body v nové ligové sezoně. Na Letné porazili Zlín 3:1, přestože krátce po přestávce přišli o vedení a znovu nabídli soupeři laciný gól. Rozhodující odpověď obstaral debutující kanonýr Jonatan Braut Brunes, který zaujal i aktivním napadáním. Prohlédněte si sestřih i reakci norské posily.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
