Patřili jste před sezonou 2003/04, kdy bral Baník naposledy titul, k favoritům soutěže?
Určitě ne. Byly tam pražské mančafty, Teplice, silný byl i Liberec. Ale náš kádr byl dobře složený. S fotbalovými personami jako Bolf, Čížek, Látal, Slončík. Přiznám se, že jsem měl trošku strach, jak s nimi vyjdu. Na tom, jestli k nim najdete cestu, nebo ne, pak závisí výsledek celé sezony. Doplňovali je mladí kluci jako Lička, Bystroň, Matušovič. Základní sestava byla prakticky daná. Chtěl jsem, aby se vědělo, že těchto jedenáct je nejlepších a budou hrát, dokud se nezraní nebo neonemocní. Co funguje, nemá se měnit. Možná jsem si tohle vzal od Karla Brücknera. Když vedl Olomouc, v šedesáté minutě se začal rozcvičovat Gottwald, protože věděl, že Maroši bude střídat. S mančafty, se kterými se mi dařilo, jsem to měl podobně. Je důležité, aby to chápali ti ostatní. Aby věděli, že nehrají proto, že ten druhý je o něco lepší a oni čekají na svou šanci.
Španělsko – Česko 3:1. První poločas rozhodl. Pak se Češi dostali do hry a dokonce vyrovnali. Radost jim ale vzal faul Lukáše Červa. Projděte si klíčové momenty sobotního zápasu.
On hrál, trénoval, cestoval a nosil kapitánskou pásku. Ona zůstávala doma, vychovávala děti, zařizovala všechno ostatní a každý večer chystala večeři na šestou. Povídka inspirovaná skutečností o době, kdy se fotbalové kariéry nestavěly jen na hřišti – a kdy zásluhy těch v pozadí zůstávaly neviditelné.
Máme pro vás fotbalový TV program na víkend.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
