Pětadvacátého dubna 2004 byla neděle. A vzpomněl bych si i na další úplně nepodstatné detaily toho dne. Českým premiérem byl Vladimír Špidla, prezidentem Václav Klaus, země, která měla za pár dní vstoupit do EU, žila mistrovstvím světa v hokeji v Praze a Ostravě a v místní fotbalové lize mířil po 23 letech k titulu Baník Ostrava. Mně bylo jednatřicet, mým dvěma dcerám tři a jeden rok, pracoval jsem jako politický reportér MF Dnes a s týmem Sedmi andělů jsme hráli v klidném středu 2. ligy amatérského malého fotbalu zvaného Hanspaulka.
Ze zdlouhavého úvodu je zřejmé, že je to už spousta let. Ovšem na neděli 25. dubna 2004 si bude navždy pamatovat každý fanoušek Arsenalu. Protože, jak zní jeden z nejslavnějších klubových popěvků, We Won the League at White Hart Lane. (Zpívá se to tedy ještě trochu jinak, ale tohle je seriózní text.) Arsenal v nejlepší sestavě všech dob, „by far the best team the world has ever seen“, remizoval na hřišti Tottenhamu 2:2 a všechno bylo jasné: titul se po dvou letech vrací zase zpátky domů. Už bylo na čase.
Měla to být oslava afrického fotbalu, jenže letošní mistrovství Afriky si fanoušci po celém světě zapamatují spíš jen kvůli spoustě kontroverzím, ke kterým na turnaji došlo. A domácí Maroko z toho nevychází vůbec dobře. Prohlédněte si videa ostudného chování podavačů míčů při zápasech domácího celku.
Skvělý start do italského angažmá zapsal Rafiu Durosinmi. Pokud jste jeho gól do sítě Atalanty ještě neviděli, tak si ho u nás pusťte. Stojí za to.
Sparta doplňuje střed zálohy skotským levákem Andrewem Irvingem, který přichází z West Hamu. V Premier League nasbíral jen 319 minut, zato v Rakousku patřil k nejproduktivnějším záložníkům. Na Letné má rozšířit Priskeho možnosti před ligovým jarem i Konferenční ligou.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
