Radosti a strasti fanouška Arsenalu pohledem Jindřicha Šídla
Pětadvacátého dubna 2004 byla neděle. A vzpomněl bych si i na další úplně nepodstatné detaily toho dne. Českým premiérem byl Vladimír Špidla, prezidentem Václav Klaus, země, která měla za pár dní vstoupit do EU, žila mistrovstvím světa v hokeji v Praze a Ostravě a v místní fotbalové lize mířil po 23 letech k titulu Baník Ostrava. Mně bylo jednatřicet, mým dvěma dcerám tři a jeden rok, pracoval jsem jako politický reportér MF Dnes a s týmem Sedmi andělů jsme hráli v klidném středu 2. ligy amatérského malého fotbalu zvaného Hanspaulka.
Ze zdlouhavého úvodu je zřejmé, že je to už spousta let. Ovšem na neděli 25. dubna 2004 si bude navždy pamatovat každý fanoušek Arsenalu. Protože, jak zní jeden z nejslavnějších klubových popěvků, We Won the League at White Hart Lane. (Zpívá se to tedy ještě trochu jinak, ale tohle je seriózní text.) Arsenal v nejlepší sestavě všech dob, „by far the best team the world has ever seen“, remizoval na hřišti Tottenhamu 2:2 a všechno bylo jasné: titul se po dvou letech vrací zase zpátky domů. Už bylo na čase.
Související články
Potřebuju nabrat herní praxi, říká v rozhovoru o překvapivém stěhování v Nizozemsku Matěj Šín
Léto plné zdravotních komplikací zpomalilo jeho snahu prosadit se v prvním týmu AZ Alkmaar. Matěj Šín ale zůstává pozitivní a nyní vyhlíží novou výzvu – hostování v nizozemském ADO Den Haag. V rozhovoru popisuje komplikovanou přípravu, důvody přesunu i očekávání od angažmá v klubu, který chce navázat na postup do nejvyšší soutěže.
Kadeřábek, Sochůrek, Lavička a další osobnosti Sparty už tento pátek na Zličíně
Decathlon Zličín se v pátek 4. září oblékne do rudé. Fanoušky AC Sparta Praha čeká odpoledne plné fotbalu, setkání s klubovými osobnostmi i premiéra sparťanského merche.
Skončil jako padouch, vrátil se jako legenda. Messiho druhý život s Argentinou
Ještě před deseti lety se zdálo, že Lionel Messi a Argentina už nikdy nenajdou společnou řeč. Po sérii bolestivých porážek oznámil konec reprezentační kariéry a doma se stal symbolem nenaplněných očekávání. Pak ale své rozhodnutí změnil. A napsal nejkrásnější kapitolu argentinského fotbalu, kterou teď definitivně uzavřel.
