Po úctyhodné kariéře, která ho přivedla do nizozemských klubů jako RBC a Willem II, měl Frank Brugel po odchodu do důchodu nečekaně velký vliv na tamní fotbal. Když začal vodit svého malého syna Jordyho na sobotní zápasy juniorů v místním amatérském týmu WDS'19, velmi brzy ho zaujal i někdo jiný.
Jordy, brankář stejně jako jeho otec, sice moc gólů nedostával, ale zásluhu na tom měl i jeden jeho spoluhráč. Tenhle malý střední obránce navíc během zápasů útočil a dával góly. Zdálo se, že je na hřišti všude. Jeho jméno: Virgil van Dijk.
Brugel tehdy působil v trenérském týmu ve Willemu II a hned si uvědomil, že by to mohl být cenný přírůstek do jejich akademie. „Už tehdy měl Virgil na rozdíl od ostatních kluků v týmu atletickou postavu. Měl velmi dobrý první dotek, byl šikovný a rychlý. Byl oporou vzadu, ale dokázal také rozhodovat zápasy. Byla radost se na něj dívat.“
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
Skauti Willemu II se také nechali přesvědčit a pozvali Van Dijka na zkoušku. Klub má vyhlášenou akademii, odkud se hráči pravidelně dostávají do prvního týmu. Navíc v té době hrál Ligu mistrů, což byl jedinečný úspěch, který klubu zajistil mezinárodní publicitu. Van Dijk byl proto rád, když od Tilburgu dostal pozvánku.
Nedlouho po jeho příchodu byl Jan van Loon dosazen do funkce ředitele akademie klubu. Současný šéf rozvoje mládeže v indickém týmu Bengaluru FC, který působil také jako šéf trenérské akademie Arsenalu, si na první okamžiky mladého obránce dobře pamatuje.
„Vlastně proti němu neměl žádný útočník šanci. Byl fyzicky silný a měl přirozený talent odebírat míče soupeřům přesně v pravou chvíli. Vždycky měl přehled, to ho nikdo nenaučil, to měl prostě v sobě. Pozičně, třeba tím, jak bránil prostory a reagoval na pohyby soupeřů a spoluhráčů, byl velmi působivý. To je specifická vlastnost, jako by intuitivně cítil, jak je třeba bránit.“
Pražská Sparta zná prvního soupeře na cestě do Ligy mistrů. Ve třetím předkole vyzve francouzský Olympique Lyon s českým reprezentantem Pavlem Šulcem. Letenští začnou doma, odveta se odehraje ve Francii. Bez ohledu na výsledek už mají jistou minimálně ligovou fázi Evropské ligy.
Zbytečně agresivní zákrok Enza Fernándeze na Paua Cubarsího poslal Argentinu do prodloužení v deseti a výrazně přiblížil zasloužený triumf Španělska. Argentinský záložník za svůj zkrat sklízí kritiku, hlavním viníkem porážky ale podle domácích médií není.
Fotbal už dávno nečtou jen oči trenéra. Kluby sledují sprinty, intenzitu presinku, přihrávky i únavu hráčů, aby jejich rozhodnutí na hřišti vycházela nejen z pocitů, ale také z tvrdých dat.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!

