Jak často dnes jezdíte na fotbal k našim západním sousedům?
Méně, než bych chtěl. Kvůli rodině na to nemám tolik času. Když už se ale vypravím, je to nejčastěji do Hamburku, kde mám pořád největší pouto. Obecně si fotbal na stadionech v Německu hrozně užívám. Ať už jde o kvalitu týmů na hřišti i lidi v ochozech. Skončí zápas a fanoušci obou týmů sedí u stadionu, popíjejí pivo a normálně se spolu baví o fotbale. Lidi se nemusí bát, že když přijedou se šálou svého klubu na venkovní zápas, tak se jim něco stane. Fanouškovská kultura je tam na top úrovni.
Partnerem německého fotbalu na stránkách Football Clubu je Nova Sport.
Jaký je to pocit, když se „váš“ Hamburk už několik sezon potlouká jen ve 2. Bundeslize?
Samozřejmě divný. Když jsem za něj nastupoval, hrály se evropské poháry a teď se ne a ne vrátit aspoň do Bundesligy. Hamburk je obrovské město, fotbal tam má velkou tradici. V osmdesátých letech byl klub dokonce lepší než Bayern. V devadesátkách se z něj stala šedá myš, ale po roce 2000 se to zase hodně zvedlo. Já tam přišel v roce 2003 a zažil skvělých devět let. Hráli jsme pravidelně špičku Bundesligy, sedmkrát v evropských pohárech, z toho dvakrát jsme došli až do semifinále.
Paradoxní je, že tehdy jsme byli médii mnohem víc kritizovaní, než jsou hráči teď. V roce 2010 jsme v semifinále Evropské ligy vypadli s Fulhamem a dostali od novinářů pořádně za uši. Teď se hraje v Hamburku druhá liga, na každý zápas mají narváno, média dávají týmu pokoj, což je sice dobře, ale pořád je pro mě nepochopitelné, že už si tam na druhou ligu tak nějak zvykli. Škoda, že dvakrát neuspěli v baráži. V ní ale musíte ve dvojzápase vyřadit bundesligový tým, a to jsou úplně jiné zápasy, než na které jsou hráči zvyklí za celou sezonu ve druhé Bundeslize.
Určitě dost poklesla i ekonomická síla klubu. Návrat mezi elitu to pak komplikuje…
Rozhodně. Hrajete druhou ligu, takže dostáváte míň peněz za televizní práva, pro sponzory taky nejste tak atraktivní, jako když hrajete evropské poháry. Ale i tak je Hamburk klub, který by měl hrát v Bundeslize.
Tohle je čistá krása. Pusťte si čistě pro radost ukázku fotbalové geniality brazilského krále z mexického mistrovství světa v roce 1970, kde se Pelé s Brazílií stali potřetí mistry světa.
Nejraději by Roman Pivarník vychovával fotbalisty pro Ligu mistrů. Jako v Bruggách, vypálí jeden z klubů, kde byl na stáži. Bývalý trenér Plzně, Bohemians či Olomouce objel svět v roli technického ředitele Slovenského fotbalového svazu. A rád by zkušenosti předal dál.
Jižní Korea jede na MS 2026 jako zkušený turnajový tým s kapitánem Son Heung-minem, oporou obrany Kim Min-jaem a trenérskou legendou Hong Myung-boem. Ve skupině s Českem, Mexikem a Jihoafrickou republikou chce potvrdit roli asijské stálice a znovu projít do vyřazovací fáze.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
