Patří do slavné generace, kterou se český fotbal mohl chlubit bez nejmenšího uzardění. Zdeněk Grygera si zahrál nejen na slavném Euru 2004 v Portugalsku, ale i na MS 2006 a na Euru 2008. Coby junior se stal mistrem i vicemistrem Evropy. V dresu Sparty, Ajaxu Amsterdam i Juventusu Turín hrával Ligu mistrů, pár zápasů si před vážným zraněním v dresu Fulhamu střihnul i v anglické Premier League.
A světe, div se, po téhle úžasné kariéře si nehodil nohy na stůl, ani se na greenech neopírá o golfovou hůl. Vrátil se ke kořenům, tam, kde s profesionálním fotbalem sám začínal. Už devět let pracuje Zdeněk Grygera ve fotbalovém Zlíně. Zprvu jako manažer pro mezinárodní vztahy, pak jako sportovní ředitel, nyní jako viceprezident klubu.
Coby funkcionář Zlína už s klubem zažil leccos: postup do ligy, triumf v Mol Cupu a následné starty v Evropské lize, loni účast v baráži. A letos v květnu sestup, se kterým se jen velmi těžko smiřoval.
Teď už mu zlepšil náladu výborný start týmu do Chance Národní ligy. Po vstupní remíze v Líšni následovalo šest výher Zlína, včetně té zatím poslední na hřišti Zbrojovky Brno.
Se Zdeňkem Grygerou jsme debatovali o tom, proč Zlín sestoupil a jak musel nové realitě uzpůsobit své vnitřní nastavení. Hledali jsme limity i přednosti Zlína coby typického regionálního klubu a samozřejmě jsme si také zavěštili, kdy se dočká lepšího stadionu. Řeč přišla na spolupráci s Pavlem Vrbou, na talentované odchovance v čele s Tomem Slončíkem i na Grygerovu ambici kandidovat na pozici předsedy Fotbalové asociace ČR, o níž se v zákulisí poměrně živě spekuluje.
Na konci soutěžního ročníku 2023/24 obsadil v lize poslední, a tím pádem přímou sestupovou příčku, tým FC Zlín. Určitě jste si udělal analýzu tohoto neúspěchu. K čemu jste v ní došel? Proč Zlín sestoupil?
Ta analýza se v mé hlavě utváří průběžně vlastně pořád, každý týden přijdete na nějaký další aspekt. Když je tým úspěšný, dokáží leckdy výsledky i mnohé zastřít. Nejvíc pravdy vám pak vždycky obnaží neúspěch. S odstupem času už jsem ten sestup skousnul, i když to bylo složité. Nemohl jsem se dlouho smířit s tím, že jsme to nezvládli. Kvalitu i šířku kádru jsme na to měli. Ale pak jsme se dostali do fáze, kdy už to bylo především o hlavě, o psychice. A tlak se stupňoval.
Bylo mu pouhých třicet let, měl manželku a malého syna. Kladenský fotbalista Antonín Brynda nastoupil v květnu 1955 k ligovému zápasu proti Spartě. Z utkání si ale odnesl těžké zranění hlavy, kterému po několika týdnech podlehl. Jedna z nejtragičtějších událostí historie českého ligového fotbalu následně téměř zmizela z veřejného povědomí.
Projděte si kompletní fotbalový TV program na středu a další dny tohoto pracovního týdne.
Sparťanský útočník Jonatan Brunes konečně potvrdil pověst kanonýra a čtyřmi góly sestřelil Slovácko. Co o dosavadním působení šestadvacetiletého Nora v Česku říkají data a statistiky? Detailně rozebíráme také to, jestli se v české lize vyplatí hrát technický fotbal, nebo je lepší spoléhat na pragmatismus. A v samotném závěru se zaměříme na vycházející kometu z Nigérie, která válí na východě Čech.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
