„Byl to úplně běžný zákrok.“ Ale ukončil život mladému hradeckému brankáři

Šetří čas, no samozřejmě. Vždyť remíza 0:0 na hřišti jednoho ze soků z popředí tabulky je v postupové matematice strašně cenná. Zvlášť na těžkém terénu promáčeném celodenním deštěm.

Spoluhráči Václava Oplta měli jasno. Pětadvacetiletý brankář Spartaku Hradec Králové si pár minut před koncem zápasu vyběhl pro míč, který jeden ze záložníků TJ Strojárne Martin poslal za obránce. Přihrávka byla příliš dlouhá, hradecký gólman ji lapil a po promáčeném trávníku se s míčem v náručí sklouzl k hranici vápna.

Prásk.

Po míči se vrhl i útočník František Hruška, na kterého pas mířil. Také on ztratil na mokrém hřišti rovnováhu a do ležícího Oplta prudce narazil. „Takových soubojů je strašně moc. Byla to náhoda, smůla. Oni chtěli postoupit, my taky,“ vybavuje si obránce Jan Rolko, který od střetu nebyl daleko.

Oplt byl chlap jako hora, ani prudká srážka s protihráčem pro něj nemusela nic znamenat. Ostatně, s míčem v ruce se ještě zvedl na kolena. „Ještě jsem ho poplácal po zádech a říkám: Vendo, za chvíli je konec, nepospíchej,“ líčí tehdejší pravý bek Votroků Jaroslav Fišer. Ten byl u spoluhráče jako první.