USA můžou MS klidně vyhrát, říká Luboš Kubík. Jakou pozici má dnes fotbal v Americe?

Hostem dalšího vydání Football Club podcastu je Luboš Kubík mladší, zakladatel agentury University Scholarship Athletes Kubik, syn české fotbalové legendy a také občan USA, což má teď jednu nespornou výhodu – nepovedené výkony českého týmu vyvažuje i nadšení z předvedený hry a lehkosti reprezentace Spojených států.

Mistrovství světa v USA ukazuje fotbal v kulisách, na které Evropa není tolik zvyklá. Obří stadiony, perfektní logistika, hydratační pauzy, promíchaní fanoušci obou soupeřících týmů, hot dog o poločase – a zároveň země, kde „soccer“ přestává být zábavou přistěhovalců a definitivně se tlačí mezi hlavní americké sporty.

„Dřív se v USA mluvilo o hlavní sportovní čtyřce – hokej, americký fotbal, basketbal, baseball – a fotbal se je snažil dohánět. Teď už je to jiné, je to prostě pětka,“ říká Kubík. Velkou zásluhu na tom má Major League Soccer. Kubík připomíná vývoj fotbalu za velkou louží od ambasadory jako Pelé a Becekenbauer, MS 1994, následný vznik MLS přes éru Davida Beckhama až po současný efekt Lionela Messiho. Zároveň ale upozorňuje, že Messiho příchod je pro americký fotbal dvojsečný.

Popularitu vystřelil nahoru, jenže MLS se už předtím snažila zbavit nálepky soutěže, kam velká jména přijíždějí hlavně dohrát kariéru. „Hodně fanoušků se těší, až tahle etapa Interu Miami skončí,“ říká Kubík. Ne proto, že by Messiho neobdivovali, ale protože chtějí, aby americký fotbal stál hlavně na výchově mladých hráčů, jejich růstu a následných odchodech do Evropy. To má být další fáze vývoje.

Právě tady ale prý naráží Spojené státy na největší problém. Podle Kubíka funguje v americkém fotbale výborně zázemí, marketing, trenérské prostředí i organizace. Achillovou patou je mládež. Soccer je v USA drahý sport, rodiče mohou za jedno dítě platit i velmi vysoké částky ročně a vzdálenosti jsou obrovské.

Zajímavou americkou odpovědí je univerzitní sport. Kubík ve Football Club podcastu vysvětluje systém, v němž student zároveň reprezentuje školu, trénuje v kvalitních podmínkách, může získat stipendium a zároveň studuje. Pro Evropana je to úplně jiný model: trenéři, profesoři i škola spolu komunikují, sport a vzdělání nejsou v konfliktu. Nejde přitom jen o cestu k profesionálnímu fotbalu, protože na tu dosáhne jen zlomek hráčů. Je to životní balíček – jazyk, samostatnost, kontakty, vzdělání, sportovní zkušenost.

Ještě větší význam má univerzitní systém v ženském fotbale. Kubík připomíná, že ve Spojených státech je fotbal pro dívky obrovský fenomén a ženský soccer má mnohem silnější společenskou pozici než v Česku. I proto podle něj může být Amerika pro české hráčky mimořádně cenná zkušenost. Nejen sportovně, ale i mentálně.

A když přijde řeč na inspiraci pro český fotbal, Kubík se vrací k marketingu. V USA podle něj kluby pracují s daty, dlouhodobými strategiemi a komunitami. Nespoléhají jen na velké kampaně, ale i na grassroots marketing, tedy každodenní práci s městem, fanoušky, dětmi, rodinami nebo příznivci jiných sportů. Zkušenost z Philadelphia Union ukazuje, jak obrovský rozdíl je i v počtu lidí: jen ve front office měly americké kluby desítky zaměstnanců, zatímco v Česku často jeden člověk zastává několik rolí najednou.