Hašek by měl okamžitě skončit. Spasí nás Koubek, Janotka, Hyský, Trpišovský nebo zahraniční trenér?

Čeští fotbalisté mají za sebou další reprezentační sraz, který měl ukázat, jak si vedeme v boji o mistrovství světa. Po povinné a zároveň nepříliš přesvědčivé výhře proti slabé Černé Hoře a těžkém debaklu v Chorvatsku zůstávají místo optimismu jen velké pochyby. Co nám tyto dva zápasy ukázaly? A neblíží se chvíle, kdy bude muset skončit trenér Ivan Hašek?

Proti Černé Hoře si český tým sice připsal výhru, ale podle analytiků Football Clubu Tomáše Daníčka a Vojtěcha Mrklase šlo spíš o papírovou povinnost než výkon, na kterém by šlo stavět. Černá Hora byla jeden ze slabších soupeřů, které jsme v posledních kvalifikačních cyklech potkali.

Páteční výhra přitom zakryla hlubší problémy – chybějící plán na balónu, nulovou výstavbu i špatnou organizaci hry. „Soupeř nás ani nenapadal, nechal nás hrát, a přesto jsme v řadě pasáží vypadali bezradně.“ Křehkost naší hry se pak v úplné nahotě projevila o pár dní později v Chorvatsku.

Svěřenci trenéra Zlatko Daliće připravili českému výběru tvrdý „reality check“. Prohra 1:5 ukázala všechny slabiny týmu – od nefunkční výstavby hry, přes zmatenou obranu až po opakující se taktické chyby. „Je neuvěřitelné, že v roce 2025 nastoupíme na Chorvaty s herním plánem, který vypadá jako improvizace na poslední chvíli,“ říká Tomáš Daníček. „Na míči jsme bez nápadu a bez struktury, bez něj pak v osobní obraně, kterou navíc spousta hráčů neumí dobře hrát, propadáme,“ dodává Mrklas.

Jedním z nejdiskutovanějších témat je tak nyní setrvání kouče Ivana Haška v čele týmu. Podle Vojtěcha Mrklase už trenér vyčerpal svůj prostor. „Má za sebou neúspěšné Euro, výbuch s Gruzií v Lize národů a teď další debakl s Chorvatskem. Přesto se tváříme, že je všechno relativně v pořádku. Proč se nikdo vážně neptá, proč je Hašek ještě pořád trenérem?“ Přístup vedení svazu, které slibuje důkladné analýzy místo razantních kroků, považují oba analytici za alibistický.

Hosté podcastu se také shodují, že současný tým trpí nedostatkem koncepce a odvahy. Opírá se o několik nedotknutelných hráčů, přestože na hřišti nepřinášejí kvalitu a už ani energii. „Coufal, Souček, Schick – to jsou jména, která prostě musí hrát, i když jejich forma nebo profil neodpovídají potřebám týmu,“ říká Daníček. „A tím se zbytečně svazujeme.“

Jako řešení nabízí buď přechod na zahraničního trenéra, nebo sázku na domácí trenéry nové generace. Jména jako Tomáš Janotka nebo Martin Hyský přitom rezonují čím dál častěji. „Není to o tom, odměnit někoho za odsloužené roky. Jde o to najít někoho, kdo týmu vtiskne herní tvář. A tu jsme u reprezentace neměli už hodně dlouho,“ připomínají analytici.

Přes všechna zasloužená negativa zaznělo i několik pozitiv. Hložek, Černý nebo Kušej dokázali ukázat, že individuální kvalita v týmu je. Jen je potřeba ji správně využít. „Nejslabší článek nejsou hráči, ale systém!“

Český tým má sice stále reálnou šanci na účast na mistrovství světa přes baráž, která se hraje příští rok v březnu. Zůstává ale palčivá otázka, kdo by měl stát na lavičce a jaký fotbal chceme vlastně hrát. Pokud tohle máme zvládnout, potřebujeme trenéra, který umí víc než jen motivovat kabinu. Potřebujeme vizi a dovednost zareagovat na soupeře.