Přestupy teenagerů do velkých klubů jsou riskantní. Říkají vám něco jména Jan Šebek nebo Jakub Sokolík? První se vydal v 15 letech z Plzně do Chelsea a vydržel tam pět sezon, po kterých se vrátil do Jablonce, následně vystřídal další kluby a nikde se neprosadil. Připsal si jeden ligový start a ještě před dovršením třicítky ukončil kariéru. Obránce Sokolík zase zamířil ve stejném věku z Baníku do Liverpoolu, z něj putoval na několik hostování po nižších soutěžích a profesionální dráhu uzavřel ve 25.
Na druhou stranu třeba Jaroslavu Plašilovi tahle cesta vyšla. Momentálně by se dalo mluvit o „holandském“ úspěchu Michala Sadílka a Václava Černého, i když kariéra toho druhého trpí pod vlivem častých zranění. Kdo z nás by si dovolil odmítnout nabídku z velkého klubu, se kterou máte možnost využívat jeho moderní zázemí a poznat hráče, které znáte jen z televize?
Na otázku, zda je lepší odejít do zahraniční akademie, nebo se snažit prodrat českým prostředím, okusit dospělý fotbal a pak až usilovat o přestup ven, jednoznačně odpovědět nejde. Každopádně stále existují mladí Češi, kteří zvolili první cestu a snaží se prosadit v různých zemích Evropy.
Jste znalci fotbalu? Otestujeme vás na deseti názvech klubů. Řekneme vám jméno, vy nám město.
Jsou kluby, které sídlí stále na jednom místě. Jsou kluby, které se stěhovaly každou chvílí. Slavia je někde mezi. Hlubší kořeny zapustila dvakrát. Na Letné i v Edenu hrála přes padesát let. A jen málokdy byla se svým stadionem spokojená.
Nejstarší stále hrané derby střední Evropy přežilo dvě světové války, dvě totality a stalo se kulturním dědictvím. V textu z FC knihy si před sobotním zápasem projděte, jak se tahle rivalita formovala.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
