Být profesionálním fotbalistou za první republiky neznamenalo jen účastnit se tréninků, o víkendech odehrát zápas, dostávat pravidelnou gáži a žít na výsluní. Většina fotbalistů měla také svá civilní zaměstnání a řešila starosti běžných smrtelníků. Jedním z nich byl obránce Slavie a reprezentant Československa Ladislav Ženíšek.
Než se dostaneme k samotné podstatě čokoládové aféry, přeneseme se na začátek 20. let, kdy byla ustanovena Československá asociace fotbalová (ČSAF). Ta u nás zastřešovala jednotlivé fotbalové svazy - československý, německý, maďarský, židovský a polský. S tím, jak se časem rozrostl administrativní aparát, začaly se v asociaci vymýšlet ambiciózní projekty. Jedním z nich byl nápad vydávat vlastní sportovní deník.
„Organizace tak veliká, jakou je ČSAF, musí míti svůj vlastní tisk,“ zaznívalo jednohlasně na asociačních debatách. A od slov se přešlo k činům. Počínaje rokem 1930 začal vycházet týdeník Rekord – československý všesportovní list. Netrvalo to ani rok a Rekord se dostal do finančních problémů, kvůli kterým hrozila jeho úplná likvidace. Tehdy do hry vstoupila ČSAF.
Lvíčata hrají svůj druhý zápas na Euru a budou v něm chtít příjemně překvapit stejně jako před dvěma roky. Utkání s favorizovaným Německem vysílá stanice ČT Sport.
Antonín Brynda, dlouholetý záložník Kladna, zemřel před 70 roky po zranění v zápase se Spartou. Příběh tehdy třicetiletého záložníka dlouho nikdo neznal, než ho v archivech objevil historik Roman Jašek, který je členem Komise pro historii a statistiku FAČR.
Karabec, Fila, Horníček a spol. – jaké jsou šance, že lídři české jednadvacítky na letošním Euru zazáří podobně jako v klubovém fotbale? Přinášíme vám detailní rozbor nominace lvíčat s analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
