Zima udělala z některých ligových trávníků oraniště. Je to věc, která se v Česku řeší opakovaně, i když ligové stadiony mají vyhřívané trávníky. Není na místech, kde se problém tradičně vrací, čas na umělé trávníky?
Zvlášť když i zástupci vedení fotbalu přiznávají, že nečekají, že by se mělo pro příští roky něco měnit. „Před dvěma třemi lety se rozhodlo, že se bude hrát v zimě, ale hřiště na to nejsou připravená. Jejich konstrukční vlastnosti a technologické vybavení nejsou pro fotbal v zimě vhodné,“ řekl pro idnes.cz Michal Koťan, předseda Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR.
Dokážou si sami fotbalisté představit, že by se fotbal v Česku hrál na umělé trávě? Bylo by to lepší, než aby se hrálo na terénu, jaký byl třeba při zápase Liberec - Slavia? A je velký rozdíl mezi fotbalem na přírodní a umělé trávě? Zeptali jsme se.
Dokážu si představit, že umělá tráva je řešení, ale nechtěl bych to. Hrál jsem na ní ligový zápas dvakrát a neužil jsem si to. Týmy, které mají umělou trávu, jsou zvýhodněné, jsou na ni zvyklé. Je to jiný fotbal: jiný odskok i skluz míče a také hráči si musí zvykat na jiný pohyb.
Má se hrát na přírodní trávě a musí se přijmout taková opatření, aby se na ní dalo hrát i v zimě. Jinde v Evropě nevidíte tak špatné trávníky. Podnebí u nás na severu je samozřejmě pro údržbu trávníků náročné, ale nepamatuji si z minulých let tak špatné terény jako měli letos v Jablonci, Liberci nebo i v Teplicích, kde nedávno trávu rekonstruovali.
Chápu horší stav trávníku na Bohemce, když tam hrají dva týmy, ale třeba Teplice jsou pro mě nepochopitelné.
Nejlepší možný stav povrchu je v zájmu každého klubu. Říká se, že horší tým má lepší výchozí pozici, když se hraje na špatné trávě, ale to je zvrácená logika. Podle mě se žádný divák nechce koukat na bitvu na špatném trávníku, žádný hráč nechce hrát fotbal na špatném povrchu.
Když v Německu nejsou „drňáky“ a máme podobné podnebí, tak proč je máme my. A jestli kluby nemají peníze na kvalitní trávníky, tak se musíme bavit o tom, proč hraje první i druhou ligu 16 týmů, když na to nemáme podmínky.
Už několikrát jsme se přesvědčili, že ve fotbale je možné vše. Ale já osobně jsem zastánce přírodní trávy. Stejně jako je její kvalita na různých hřištích rozdílná, tak z mé zkušenosti je rozdílná i kvalita umělé trávy.
I když bylo místo trávníku oraniště, podmínky pro oba celky byly stejné. Rozhodčí uznal hřiště za způsobilé a hrálo se. V tuhle chvíli to samozřejmě rozbourá určitý styl hry, ale i z taktického pohledu se týmy musí připravit na všechny možnosti. Hrát na domácí půdě je vždy výhoda z mnoha úhlů pohledu.
Když jsem působila ve švédské lize, většina utkání se hrála právě na umělé trávě, ale přece jenom podnebí je ve Švédsku dost odlišné zejména v zimních měsících.
Z mé zkušenosti je rozdíl mezi přírodní a umělou trávou znatelný, jak z technických důvodů, kdy má míč jiný odskok, tak ze zdravotních, kdy dochází u hráčů k častějším výronům kotníku, zranění kolen či bolesti zad z tvrdých dopadů.
Trávníky jsou jedním z bolavých míst českého fotbalu. Když nebude zelená tráva, nebude fotbal ke koukání. Není ligový víkend, při kterém by mě nezabolel pohled na některé české stadiony. Třeba v Jablonci a Liberci nemají ideální travní podmínky, jejich soupeřem je totiž především počasí. Za touhle smutnou skutečností ale netřeba jezdit až na hory.
Stále víc se proto otevírá diskuze o umělých trávnicích. A i když si myslím, že nad přírodní trávník není, určitě je třeba se o tom bavit. Většina profesionálních fotbalistů vám řekne, že se po přírodní trávě běhá nejpříjemněji. Ovšem achillovou patou je její už zmíněná údržba. Spousta klubů není schopna zajistit kvalitní terény v průběhu celé sezony, ať již kvůli počasí nebo obecně investicím do trávníků, které byly před covidem samozřejmostí.
Umělý trávník je tak jednou z variant, která nicméně není v Česku povolená. Pokud by umělka dostala zelenou, co by to znamenalo? Především bychom byli ušetřeni pohledů na rýhy, krtky či nerovnosti, což je například pro kombinační hru zásadní. Podotýkám, že je řeč o umělce nejvyšší generace a i ta samozřejmě vyžaduje pravidelnou a dlouhodobou péči. Umělá tráva může také zvýšit riziko úrazů, i když na rozbahněném přírodním hřišti se o hráče taky bojím. Naopak nespornou výhodou pro kluby, které by si pořídily umělý trávník, je fakt, že by tím získaly zároveň i tréninkovou plochu. Některé týmy totiž na svá zápasová hřiště přes týden lidově řečeno nevlezou, aby je ušetřili pro zápas.
Ideální variantou by byl takzvaný hybrid, tedy něco mezi. V Evropě zcela běžná věc. Jde o umělá vlákna spojená s přírodní trávou. Asi nepřekvapí, že cena je podstatně vyšší, jednalo by se totiž o kompletní přestavbu plochy. A ani hybrid není bez práce.
To všechno jsou důvody, proč se stále přikláním ke klasické přírodní trávě a apeluji na důkladnou péči o ni. Nevidím do hlav fotbalových funkcionářů, ale prosím je, aby hrací plochu brali jako jednu ze svých priorit. Jsem optimista a věřím, že pokud upřeme pozornost k systémové péči o trávníky během příštích dvou až tří let, jsme schopni se z tohoto fotbalového marastu dostat a sledovat kopanou v důstojných podmínkách.
Tom Slončík je jedním z nejzajímavějších mladých hráčů v lize. V 19 letech už nastoupil do 40 ligových zápasů, nakukuje do reprezentační U21 a spekuluje se o zájmu hned několika klubů. Zlínský talent vám detailně představíme s využitím dat, popíšeme jeho potenciál a zamyslíme se, kam by mohl v létě odejít a jak by tam s ním pracovali.
Kandidátů na pozice zajišťující Ligu mistrů bylo před startem této sezony Serie A spousta. Málokdo by ale mezi ně zařadil Boloňu. Tým ze severu Itálie si jde ale nekompromisně za svým. Proti AS Řím nasměrovaly Boloňu k výhře parádní nůžky Oussamy El Azzouziho.
Proč si policie v neděli natáčela hradecké fanoušky s občankami u obličeje? Odvolává se na jejich problémové chování, které ale nespecifikuje. Podle hradeckého mluvčího šlo o pozvracený autobus. Policie svůj zákrok hájí tím, že předešla spáchání trestného činu. Žádnou konkrétní situací to ale nedokládá.
