Beranidlo Chorý, nesvázaný Šulc a ligová osa. S jakými trumfy vyrukuje Koubek v baráži na Irsko?

Nový trenér nepřinese české reprezentaci v baráži o mistrovství světa revoluci, ale spíš pokus udělat známé věci výrazně lépe. Z debaty analytiků Vojtěcha Mrklase a Tomáše Daníčka ve 135. epizodě Football Club podcastu vychází poměrně jasná představa: tým Miroslava Koubka má být bez míče agresivnější, po ztrátě okamžitě nepříjemný a v útoku hodně spoléhat na sílu Tomáše Chorého, podporu Pavla Šulce a sehranost hráčů z české ligy.

Kolem nového trenéra se přirozeně točí i řada otázek. Soupeři ještě český tým pod Miroslavem Koubkem neviděli, a tak se nabízí, jestli právě to nemůže být v baráži zásadní výhoda. Jenže analytici Football Clubu tyto naděje v podcastu spíše krotí.

Ne snad proto, že by Koubek neměl co nabídnout, ale kvůli tomu, že v moderním fotbale nemají podobná „tajemství“ velkou hodnotu. Jak v debatě zaznělo, kvalitní realizační tým musí mít soupeře přečtené tak jako tak. Výhoda proto nebude v tom, že by Irové nebo případně Dánové nevěděli, co čekat, ale v tom, jak dobrý připraví Koubek taktický plán a jak využije největší zbraně týmu.

Koubkova síla není v „kouzelnickém triku“, ale ve zkušenosti. V tom, že už „potkal všechny možné formace, všechny možné typy hráčů, všechny možné herní styly“ a z nasbíraných dat si umí vytáhnout to podstatné. Koubek navíc v Plzni opakovaně ukázal, že umí připravit velký zápas a že se nebojí do něj sáhnout i v jeho průběhu.

Nový styl

Co tedy od českého týmu čekat? Pokud něco zaznívalo v podcastu opakovaně, pak to, že nové mužstvo nebude stát na dlouhém držení míče a složité kombinaci. Spíš naopak. „Nebudeme tolik spoléhat na osobku, budeme hrát víc zónově,“ zaznělo v debatě. A hned vedle toho druhý důležitý motiv: „Čekám tam větší zapojení do kontrapresingu v momentě ztráty balonu,“ říká Vojtěch Mrklas.

Český tým totiž podle něj bude balony ztrácet často. Nevyhne se tomu, protože jeho hra má stát na nábězích, soubojích, delších míčích a na centrech na silného útočníka Tomáše Chorého. Tedy na fotbale, který nese riziko, ale zároveň může být velmi nepříjemný pro soupeře, pokud po ztrátě okamžitě přijde tlak.

Právě do takového rámce zapadají hráči z české ligy. A nejen jako doplněk, ale jako nosná konstrukce. V podcastu několikrát zaznělo, že Koubek může hodně stavět na levé straně, kde se mu nabízí kombinace Jurásek – Provod – Chorý, kteří se dokonale znají ze Slavie. „Tahle osa je zajímavá nejen kvalitou, ale i tím, že si hráči rozumějí a jejich přednosti do sebe zapadají. Jurásek jako wingbek pro centr, Provod jako hráč schopný seběhnout si mezi řady i vyjet do křídla a Chorý jako útočné kladivo, který pokryje míče, vyhraje klíčové souboje a chladnokrevně zakončí,“ vysvětlují analytici.

Z toho vyplývá i odhadované rozestavení. V podcastu nejčastěji zazníval hybrid 3-5-2 nebo 3-4-2-1, tedy systém se třemi stopery a wingbeky, bez klasických křídel. To by dobře sedělo i personálně: Coufal a Jurásek na krajích, vzadu pravděpodobně kombinace hráčů typu Holeš, Hranáč a Krejčí, před nimi středová trojice, jejíž složení je asi největším tématem.

Souček se Schickem na lavičce?

Právě tam se názory analytiků lehce rozcházejí. Jeden z nich dokonce přišel s myšlenkou, že v prvním zápase nemusí být v sestavě dosavadní kapitán Tomáš Souček. Ten tak dost zřejmě nepřijde jen o pásku, ale i místo v základní jedenáctce. Tomáš Daniček upozorňuje, že Souček není ve středu pole moc kompatibilní s navrátilcem Vladimírem Daridou, se kterým se naopak počítá do základní sestavy.

Ofenziva pak bude stát především na dvojici Chorý-Šulc. Mrklas s Daníčkem se přitom shodují, že jim nedává velký smysl dávat do sestavy oba vysoké útočníky Chorého se Schickem. A přednost by prý měl dostat první jmenovaný.

Důvod je prostý: forma, góly, fyzická síla a schopnost vnutit zápasu charakter. „Je to force of nature, který se těžko zastavuje,“ padlo v debatě. Když je na hřišti, český tým může hrát přímočaře, může zavírat vápno, posílat centry a sbírat odražené míče. Navíc je silný i do obranných standardek, což v baráži nemusí být detail, ale zásadní bonus. Zároveň však analytici nezamlčují ani riziko. Chorý mívá v Evropě slabší výkonost než v české lize, o čemž se mohli fanoušci přesvědčit při zápasech Slavie v Lize mistrů, a to je možný strašák i pro reprezentaci.

Další citlivé téma je stav Pavla Šulce, který byl v posledních týdnech zraněný. O víkendu už ale odehrál celý zápas ve francouzské lize a vše nasvědčuje tomu, že by měl být k dispozici od úvodního hvizdu. Pokud je Chorý kladivo, Šulc je hráč, který dává celé konstrukci pohyb, chytrost a přidanou kvalitu.

V debatě zaznělo, že je „jeden z mála hráčů, kterým se nemusíš skoro v ničem přizpůsobovat a on tě jen zlepší“. Umí sbírat druhé míče, trhat linie, nabíhat do prostorů, doplnit vápno i přidat kreativní řešení. V systému, který nebude stát na jemné kombinační nadstavbě, ale na přechodech a soubojích, je takový hráč k nezaplacení.

Celé to tedy nevypadá na českou baráž postavenou na estetice. Spíš na důslednosti, fyzičnosti, nábězích, odražených balonech a dobře zacílené agresi bez míče. Koubek podle všeho nechce tým, který bude soupeře přehrávat dlouhými pasážemi na balonu. Chce tým, který ho otráví, rozbije rytmus, dotlačí hru do vápna a v pravý moment udeří. Tenhle plán by navíc mohla nést osa ligových hráčů, kteří můžou mít v základní sestavě převahu.

Pusťte si celý videopodcast, ve kterém moderátor Ondřej Tůma rozebírá s analytiky Football Clubu Tomášem Daníčkem a Vojtěchem Mrklasem šance českého týmu v baráži o mistrovství světa 2026!