Vyměnili ho za Jílka. Podaný vzpomíná, proč se neprosadil ve Spartě

Jak to bylo po návratu z Indie ve Spartě?

Už v Indii jsem měl domluvený prvoligový nizozemský Heracles. Mělo jít o hostování na půl roku. Sparta mi řekla, že tam jít můžu a už s ní nemusím podepisovat další pokračování smlouvy, že pak spolupráci ukončíme. Na Heracles jsem se těšil, ale pan Lavička mi nakonec řekl, ať tam ještě půl rok jsem, že mě chce v týmu a že budu ze začátku krýt záda Kostíkovi (Costa Nhamoinesu – poznámka redakce) a pak se uvidí, jak to půjde. Vrátil jsem se 22. prosince z Indie a 26. prosince mi řekli, že nastupuji 2. ledna do přípravy.

Ve Spartě se vám asi nejvíce povedla sezona 2010/11, kdy jste hráli Evropskou ligu a zahráli si ve vyřazovací části s Liverpoolem. Tam to pod Jozefem Chovancem vypadalo aspoň ze zpráv z tisku dobře.

Byl jsem ve Spartě dlouho v béčku. Do áčka jsem se pak vždy dostal pod nějakým trenérem, kterého pak za chvíli vyhodili a já šel zpět do béčka. Dalšího půl roku pak zase trvalo, než jsem na sebe upozornil i nového trenéra. Párkrát jsem se tedy do prvního týmu podíval. Před sezonou 2010/11 jsem se vrátil z hostování ze slovenské Senice a rozhodoval jsem se, jestli to má ještě cenu v áčku zkoušet. Tehdy to pro odchovance bylo těžší než teď. Sparta si v lize mohla kupovat, koho chtěla. Byl jsem asi čtyři roky v kolotoči hostování, béčko, občas áčko. V béčku Sparty šly zvěsti, že už jsem na ten tým starý, bylo mi 22 let. Tak jsem zjišťoval, na čem vlastně jsem. S panem Svobodou jsme se dohodli, že tam být můžu. Já se ale bál hlavně toho, jestli budu mít šanci hrát, jestli nebudou chtít hrát mladší hráče. Na začátku druhé ligy jsme chytli fazónu a mě se extra dařilo. Po angažmá v Senici jsem měl asi měsíc a půl na individuální přípravu, protože liga končila dříve kvůli mistrovství světa. Byl jsem skvěle připravený, každý den jsem chodil do fitka.