Mistrovské opojení pražské Sparty v posledních měsících vystřídala tvrdá kocovina. Klub si na podzim vedl jako na houpačce. Jeho cesta do jisté míry lícuje osudy hrdinů dánského filmu Chlast, kteří experimentují s alkoholem v krvi za denního režimu, aby dosáhli lepších osobních i pracovních výsledků. Film krásně a bez moralizování ukazuje, jak rychle lze v euforickém oparu spadnout zpátky na dno. Životní kolísavost a nestálost odvíjející se od stimulovaného sebevědomí se může krutě vymstít.
Jeden z nejhorších socialistických filmů. Karel Gott v ústřední roli bizarní adaptace Švandy Dudáka s názvem Hvězda padá vzhůru s nadsázkou připomíná letošní počínání Slavie. Doma klub dominuje a drží se na vrcholu, v Evropské lize padá strmě dolů. Zatímco Švanda svou před kapitalismem varující propagandistickou pouť končí zjištěním, že doma je nejlépe a lokální úspěchy jsou důležitější než snaha o zahraniční pozlátko, tým Jindřicha Trpišovského se snad co nejdřív vzchopí a o své evropské místo ještě zabojuje.
Bezkonkurenční král Ligy mistrů se vznešenou tradicí. Klub, u kterého si už víc než dekádu říkáme, že se přece musí dřív nebo později propadnout. A stále se tak neděje. Matadoři, kteří tým dovedli k poháru před víc než deseti lety jej k němu dovedli i letos. Na snad nejtradičnější klub vůbec si však neustále brousí zuby ostatní. Je první na ráně. Výsostné postavení Realu připomíná Logana Roye ze seriálu Boj o moc. Starého patriarchu, jenž vybudoval největší zábavní park v USA. Když už to vypadalo, že odejde do důchodu a předá žezlo rodině, rozhodl se opět útočit a v křesle zůstat. Minimálně v této zarputilosti a dlouhověkosti si s Realem mohou podat ruce. A stejně tak i v tom, že uhájit si trůn se v ostré konkurenci mění v boj o život.
Bohatá historie, nejvíc titulů v anglické lize a dominantní etapa pod Alexem Fergusonem. Za posledních víc než 10 let jsou však vzpomínky na zlatou éru tím jediným, co mají fanoušci Manchesteru United k dispozici. Dřívější relevanci střídá vyčpělost a frustrace. Stejné pocity zažívala i Norma Desmond v noiru Sunset Boulevard. Kdysi nejzářnější hvězda němé éry po nástupu zvuku stejně jako řada dalších vyhasla. Stále se udržuje v iluzi dokonalé minulosti. Ta už je však dávno pryč a snaha o adaptaci na měnící se průmysl připomíná temnotou opředený boj s větrnými mlýny.
Zajímá vás, jaké filmy pasují k Manchesteru City, Arsenalu, PSG nebo Leverkusenu? Pořiďte si webové předplatné Football Clubu a čtěte celou verzi textu.
Brazilský titul z roku 1994 patří Romáriovi, Bebetovi, Dungovi, Taffarelovi, a také Ayrtonu Sennovi. Jenže jen pár týdnů před začátkem šampionátu zemřel ještě jeden muž, který mohl být jeho součástí. Dener Augusto de Sousa, kterého Brazílie viděla jako další velké zjevení.
Než to ve čtvrtek večer vypukne, můžete se podívat ještě na poslední přípravné zápasy Anglie nebo Francie. O své MS v úterý hrají i ženy. A od čtvrtka už to začne a hned jako druzí na MS 2026 jdou do akce Češi. Máme pro vás přehledný fotbalový TV program na celý tento týden.
„Hrát na sto procent v takovém počasí, to by zvládl leda robot,“ řekl kouč Brazílie Carlos Alberto Parreira o světovém šampionátu 1994 v USA. Titul tam jeho tým získal v brutálních klimatických podmínkách – horku, vlhku a často na přímém poledním slunci. Uplynulo 32 let, turnaj se do Severní Ameriky vrací a počasí můžeme čekat ještě extrémnější. Změna klimatu výrazně pokročila a zasahuje už i do pravidel a koučování. Stane se z MS zimní podnik?
