Fotbal a film: Když se z fotbalisty stane gangster a Cantona se odráží od dna

Audiovize je s fotbalem silně spjata, rozmach televizorů v 50. letech a postupné rozšiřování televizního vysílání byly klíčovými prvky k rostoucí popularitě během druhé poloviny 20. století, většina z nás ostatně sport na pravidelné bázi nejčastěji sleduje právě v televizi. Z fotbalu je dnes transmediální fenomén, umocněný sociálními sítěmi, kde sledujeme soukromý život fotbalistů, zatímco stále v různorodých formách přežívá žurnalistika, expertní fotbalové pořady, v posledních letech jsou populární dokumentární série, které nahlíží do kabin fotbalových týmů, díky čemuž nám je kdysi tajemstvím opředené zákulisí blíž než kdy předtím. Role reklamy v kariérách sportovců by vystačila na patero analytických studií.

Z fotbalistů jsou globální superhvězdy, vystavěné mediálnímu tlaku, jenž však zároveň přináší lukrativní nabídky od sponzorů. V době, kdy mediální svět nebyl tolik rozkročený a rozmanitý, tržní potenciál fotbalistů nezabředl pouze do světa reklamy, ale i do kinematografie. Camea skutečných fotbalistů ve fikčních filmech jsou součástí filmů o fotbalu takřka od jejich začátku. Ať už šlo ve 30. letech o těžení z popularity Arsenalu v detektivním The Arsenal Stadium Mystery (1939), Švédský národní tým v rodinném Reprezentantovi pod míru (1974) nebo kultovní sérii Góóól!, kde se ukázal například David Beckham. Někteří fotbalisté však šli za hranici letmých roliček, kde hráli sami sebe, a z fotbalové kariéry plynule přešli k herecké. Nejmarkantněji se to povedlo nikomu menšímu, než Pelému.