Měl to být miliardový byznys, jistý příjem. Fotbalová superliga, o které se začalo mluvit v půlce dubna, měla od základu změnit pravidla hry. Přetvořit evropský klubový fotbal. Nakonec z projektu rychle sešlo, hlavně díky brexitu. Přesto byste mu měli věnovat pozornost. Je dost pravděpodobné, že se za pár let v trochu jiné podobě vrátí.
V neděli 18. dubna, krátce po poledni evropského času, odpálil deník New York Times bombu. Oznámil, že se dvanáct elitních evropských fotbalových týmů hodlá trhnout. Odejít ze stávajících soutěží a na troskách nejprestižnější evropské klubové soutěže – Ligy mistrů – založit vlastní superligu.
Měla to být uzavřená „soutěž“, ve které by hrál tucet vyvolených klubů mezi sebou. A to o obrovské sumy, vždyť jen J. P. Morgan do projektu slíbila nalít na 3,5 miliardy eur, tedy skoro 90 miliard korun. Krátce před půlnocí byl seznam týmů, které se chystaly dopustit „zrady evropského fotbalu“, oficiální:
České fotbalisty čeká ve čtvrtek ve tři hodiny ráno klíčový zápas ve skupině mistrovství světa s domácím Mexikem. Výkony národního týmu se nepozdávají ani bývalému reprezentantovi Tomáši Hořavovi. „Začíná to už v přípravce, děti se musí s míčem mazlit,“ tvrdí.
Česká reprezentace jde do posledního zápasu skupiny A s jasným cílem. Naděje na postup pořád žije, ale stojí na výhře nad Mexikem. Vysvětlujeme, kdy Česko skončí druhé a bude mít jistý postup a hledáme i odpověď na to, jak velkou jistotu dávají čtyři body v tabulce třetích míst.
Češi buď přepíšou historii Aztéckého stadionu, nebo pojedou domů. Přejeme si to první a posíláme do Mexika českému týmu motivační řeč Tomáše Kučery.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
