Měl to být miliardový byznys, jistý příjem. Fotbalová superliga, o které se začalo mluvit v půlce dubna, měla od základu změnit pravidla hry. Přetvořit evropský klubový fotbal. Nakonec z projektu rychle sešlo, hlavně díky brexitu. Přesto byste mu měli věnovat pozornost. Je dost pravděpodobné, že se za pár let v trochu jiné podobě vrátí.
V neděli 18. dubna, krátce po poledni evropského času, odpálil deník New York Times bombu. Oznámil, že se dvanáct elitních evropských fotbalových týmů hodlá trhnout. Odejít ze stávajících soutěží a na troskách nejprestižnější evropské klubové soutěže – Ligy mistrů – založit vlastní superligu.
Měla to být uzavřená „soutěž“, ve které by hrál tucet vyvolených klubů mezi sebou. A to o obrovské sumy, vždyť jen J. P. Morgan do projektu slíbila nalít na 3,5 miliardy eur, tedy skoro 90 miliard korun. Krátce před půlnocí byl seznam týmů, které se chystaly dopustit „zrady evropského fotbalu“, oficiální:
On hrál, trénoval, cestoval a nosil kapitánskou pásku. Ona zůstávala doma, vychovávala děti, zařizovala všechno ostatní a každý večer chystala večeři na šestou. Povídka inspirovaná skutečností o době, kdy se fotbalové kariéry nestavěly jen na hřišti – a kdy zásluhy těch v pozadí zůstávaly neviditelné.
Máme pro vás fotbalový TV program na víkend.
Přestupové období je sice už dávno za námi. Teprve teď ale začíná být vidět, kdo skutečně posílil a kdo jen nekoncepčně nakupoval. Tomáš Daniček se v novém Football Club podcastu pustil do hodnocení všech šestnácti ligových týmů. A některé známky vás dost možná překvapí.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
