Měl to být miliardový byznys, jistý příjem. Fotbalová superliga, o které se začalo mluvit v půlce dubna, měla od základu změnit pravidla hry. Přetvořit evropský klubový fotbal. Nakonec z projektu rychle sešlo, hlavně díky brexitu. Přesto byste mu měli věnovat pozornost. Je dost pravděpodobné, že se za pár let v trochu jiné podobě vrátí.
V neděli 18. dubna, krátce po poledni evropského času, odpálil deník New York Times bombu. Oznámil, že se dvanáct elitních evropských fotbalových týmů hodlá trhnout. Odejít ze stávajících soutěží a na troskách nejprestižnější evropské klubové soutěže – Ligy mistrů – založit vlastní superligu.
Měla to být uzavřená „soutěž“, ve které by hrál tucet vyvolených klubů mezi sebou. A to o obrovské sumy, vždyť jen J. P. Morgan do projektu slíbila nalít na 3,5 miliardy eur, tedy skoro 90 miliard korun. Krátce před půlnocí byl seznam týmů, které se chystaly dopustit „zrady evropského fotbalu“, oficiální:
Ladislav Krejčí převzal pásku, dal gól Irsku i Dánsku, výrazně pomohl k postupu na MS 2026 a pozornost oprávněně míří na něj. I naše. Otestujeme vás, co o něm víte. Tady je osm otázek, které nejsou jen na slepé tipování.
Česko je po dvaceti letech zpět na mistrovství světa, a tak je ideální chvíle připomenout si poslední české góly i poslední vítězství na MS. V roce 2006 je proti USA zařídili Jan Koller a Tomáš Rosický. Pak přišel dlouhý půst, který skončil až po včerejším postupu přes Dánsko.
Itálie znovu zůstala před branami mistrovství světa a v zemi propukl smutek i vztek. Třetí neúspěšná baráž v řadě otevřela staré rány a znovu rozjela debatu, jestli jsou Italové ještě fotbalovou velmocí, nebo už jen žijí z minulosti.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
