Předplaťte si exkluzivní fotbalové čtení

Ročník 92: Strahovská (S)parta vizionáře Hřebíka. Kadeřábek touží po návratu na Letnou

27. listopad 2023
Sdílejte:
Všechny úspěchy Sparty v desetiletí před letošním titulem se dají převést na společného jmenovatele: 92. Klíčovou roli v nich hráli kluci ročníku 1992. Odchovanci akademie na Strahově, kde je cepoval Jaroslav Hřebík. Tady je jejich příběh s hlasy přímých aktérů.
Zleva Jakub Brabec,, Martin Frýdek, Ladislav Krejčí, Pavel Kadeřábek, Tomáš Přikryl a Adam Jánoš na soustředění před sezonou 2011/12.Foto: Pavel Mazáč / CNC / Profimedia

„Na Strahově se traduje, že kluci z ročníku 1992 byli vždycky skvělá parta. Navíc vynikali obrovským zájmem o fotbal. Prakticky neřešili vůbec nic jiného, pořád byli spolu, nic si nedarovali na tréninku, a hned jak skončil, šli spolu hrát třeba PlayStation,“ vypráví v útrobách akademie na Strahově Oldřich Šmerda. Pracuje tu přes deset let a nedávno se stal pravou rukou nového šéfa sparťanské mládeže Vítězslava Lavičky.

Ten sedí naproti a poslouchá. Jeho úkolem bude pro Letenské vychovat nového Pavla Kadeřábka, Ladislava Krejčího nebo Jakuba Brabce. Ryzí sparťany, kteří se nikdy nevzdávají a mají v sobě nekonečnou touhu po úspěchu. Jako hráči z ročníku 1992, se kterými Lavička jako trenér v sezoně 2013/2014 získal double. Pro mnoho z nich to byl kariérní vrchol, na který dodneška vzpomínají. Vedla k němu ale dlouhá cesta.

Můj nejkrásnější tým

„Dodnes říkám, že to byl můj nejkrásnější tým,“ zasní se Jaroslav Hřebík. Mluví o sestavě, kterou v roce 2011 dovedl na Euru devatenáctek k senzačnímu stříbru. Ve finále proti Španělsku nastoupili hráči jako Pavel Kadeřábek, Tomáš Přikryl, Jiří Skalák a další, kteří prošli v následujících letech Spartou. Včetně kapitána tehdejší mládežnické reprezentace Jakuba Brabce.

„Ještě než jsme se kvalifikovali na závěrečný turnaj, hráli jsme utkání proti Italům. Po zápase za námi přišel do kabiny legendární trenér Arrigo Sacchi, v té době sportovní ředitel mládeže na italském fotbalovém svazu, a gratuloval nám k předvedené hře,“ vzpomíná Hřebík a dodává, že to byla jedna z největších poct, jaké se mu jako kouči dostalo.

Související články

Historie

Ztracený v mlze. Příběh brankáře, který dál chytal zápas, jenž už se nehrál

Na Boží hod roku 1937 pohltila zápas Chelsea s Charltonem tak hustá mlha, že ho rozhodčí předčasně ukončil. Jenže brankář Sam Bartram to nezaregistroval a ještě dlouhé minuty dál stál ve své brance, zatímco stadion už byl téměř prázdný.

Zábava

Největší fotbalový bizár? Hloupé pravidlo donutilo jeden tým bránit obě branky

Kreativita je fajn. Změny pravidel se ale musí pořádně domyslet. Jinak z toho může být pěkný guláš...

Dobýváme Evropu

Totální pech. Mohl Barceloně zajistit postup, ale skončil s roztrženým obličejem

Barcelona v Madridu vyhrála 2:1, jenže na postup do semifinále Ligy mistrů jí to nestačilo. Symbolem úterního večera se stal Fermín López: po lahůdkovém centru Lamina Yamala měl na hlavě postupový gól. Jenže Musso ho vychytal, a ještě mu při tom kopačkou roztrhl obličej.

Popup se zavře za 8s
Získejte přístup ke všem článkům a podpořte redakci.

Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty! 

Získejte přístup ke všem článkům a podpořte redakci.