Byl jsem na stadionu, kde Pelé dvakrát nastoupil v dresu Santosu, i na tribuně, odkud Adolf Hitler sledoval jediný fotbalový zápas, který kdy navštívil.
O přestávkách jsem si dopřál durynskou klobásu, sekanou, zavináče, sucuk, vepřový steak i halal bratwurst. Okusil jsem tradiční Helles točený do plastového tupláku, lahváč z Tegernsee, India Pale Ale i svařák.
Byl jsem na utkání, kam přišlo téměř 75 tisíc diváků, i na hřišti mezi činžáky, kde u lajny postávalo pár desítek fandících srdcařů. Viděl jsem minulé, současné a možná i budoucí reprezentanty několika zemí, ale taky chlapíky, co trénují třikrát týdně večer po práci.
Společnost na tribunách mi dělali nostalgici v džínových vestách, vegani, zestárlí skinheadi, levičáci, hipsteři, feministi i angličtí groundhoppeři.
Žádný z těch zápasů nebyl obyčejný. Z každého mi zůstala silná vzpomínka – ať na atmosféru, stadion nebo dění na hřišti.
Právě skončilo derby Herthy s Unionem (0:2). V chladný lednový podvečer, na vyprodaném berlínském Olympiastadionu. Z reproduktorů se line domácí hymna Nur nach Hause a jsem si jistý, že zklamaní fanoušci se teď rozhodně budou držet jejího textu. Půjdou kamkoli, jenom ne domů.
Vyznáte se ve fotbale? Otestujeme vás na jedenácti názvech klubů. Řekneme vám jméno, vy nám město.
Tohle vypadá na okamžitý zásah karmy. Real po nešťastném vyhazovu vysněného trenéra vypadl ve španělském poháru s týmem, který ve druhé lize bojuje o záchranu.
Bývalý italský kanonýr Christian Vieri vás vezme do kabiny milánského Interu i turínského Juventusu. Za superhvězdami.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
