Byl jsem na stadionu, kde Pelé dvakrát nastoupil v dresu Santosu, i na tribuně, odkud Adolf Hitler sledoval jediný fotbalový zápas, který kdy navštívil.
O přestávkách jsem si dopřál durynskou klobásu, sekanou, zavináče, sucuk, vepřový steak i halal bratwurst. Okusil jsem tradiční Helles točený do plastového tupláku, lahváč z Tegernsee, India Pale Ale i svařák.
Byl jsem na utkání, kam přišlo téměř 75 tisíc diváků, i na hřišti mezi činžáky, kde u lajny postávalo pár desítek fandících srdcařů. Viděl jsem minulé, současné a možná i budoucí reprezentanty několika zemí, ale taky chlapíky, co trénují třikrát týdně večer po práci.
Společnost na tribunách mi dělali nostalgici v džínových vestách, vegani, zestárlí skinheadi, levičáci, hipsteři, feministi i angličtí groundhoppeři.
Žádný z těch zápasů nebyl obyčejný. Z každého mi zůstala silná vzpomínka – ať na atmosféru, stadion nebo dění na hřišti.
Právě skončilo derby Herthy s Unionem (0:2). V chladný lednový podvečer, na vyprodaném berlínském Olympiastadionu. Z reproduktorů se line domácí hymna Nur nach Hause a jsem si jistý, že zklamaní fanoušci se teď rozhodně budou držet jejího textu. Půjdou kamkoli, jenom ne domů.
K netradičnímu kroku na fotbalové scéně se odhodlaly tři velké české týmy. Slavia, Viktoria Plzeň a Baník Ostrava se ve společném prohlášení vymezily vůči novinářům z deníku Sport a oznámily, že redaktorům tohoto média odeberou akreditace.
Cruijffův reprezentační dres z mistrovství světa 1974 nebyl omyl výrobce, ale důsledek milionového souboje sportovních značek Adidas a Puma.
Radek Vítek pokračuje ve skvělém staru sezony v druholigovém Bristolu. Tentokrát si od svého klubu za skvělý zákrok vysloužil velkou pochvalu. Podívejte se proč.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
