Čtyřiadvacetiletý Vinícius José Paixão de Oliveira Júnior patří mezi nejlepší útočníky světa. Jenže svým chováním na hřišti si příliš sympatií fotbalových fanoušků nezískává. V zápase 24. kola španělské LaLigy mezi domácí Osasunou a Realem Madrid předvedl brazilský štírek v 71. minutě simulaci, jaká se jen tak nevidí. Rozhodčí mu na to sice neskočil, ale stejně je na pováženou, že si útočník Bílého baletu za tenhle teatrální pád nevysloužil žlutou kartu za simulování.
Hráči a funkcionáři Realu se po zápase, který skončil 1:1, na sudího hodně zlobili, že je poškodil. Což rozhodně nebylo poprvé - a zřejmě ani naposled - v téhle sezoně. Stačí si připomenout otevřený dopis adresovaný vedení španělské ligy ze začátku února. „Důvěryhodnost rozhodčích je zcela narušena. Celý systém je zkorumpovaný a shnilý zevnitř. Zapotřebí je strukturální reforma, která zabrání tomu, aby byl Real Madrid poškozován, a vrátí soutěži integritu,“ zaznělo mimo jiné v ostrém vyjádření klubu.
Partnerem španělského fotbalu na stránkách Football Clubu je Nova Sport.
Oheň je teď znovu na střeše, protože rozhodčí Manuera neváhal v utkání s Osasunou vyloučit Jude Bellinghama za řeči a později ještě odpískat proti Realu penaltu. Jenže pokud se někdo zlobí, že ho rozhodčí přehlížejí a zároveň předvádí podobné kousky jako Vinicius, těžko se divit, že na podobné stížnosti většina fotbalových fanoušků reaguje jen ironickým úsměvem.
Finiš ligy je tu. Jak si jednotlivé prvoligové kluby vedly v základní části? V čem jsou lepší, nebo horší než ve stejnou dobu před rokem? S analytiky Football Club podcastu Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem jsme jim v podcastovém maratonu vystavili vysvědčení.
Atlético Madrid a Arsenal patří mezi největší evropské kluby, které Ligu mistrů pořád ještě nevyhrály. Dnes večer se potkají v semifinále. Simeone a spol. loví poslední šanci na trofej v rozkolísané sezoně. Artetův Arsenal zase hraje o něco, co by z něj definitivně sundalo nálepku dobrého, ale nedotaženého projektu.
PSG porazilo Bayern 5:4 v prvním semifinále Ligy mistrů. Výsledek sám o sobě zní šíleně, ale ještě důležitější bylo, jak k němu oba týmy došly: bez couvání, bez kalkulu, s ochotou riskovat i ve chvíli, kdy by většina velkých zápasů dávno zatáhla ruční brzdu.
