V každém zápase, který odehrál, dokázal překvapit, říkali o Pelém spoluhráči.
Dobře to dokumentuje okamžik ze semifinále mistrovství světa 1970 proti Uruguayi, kdy si Pelé vytvořil stoprocentní gólovou šanci, aniž by se dotkl míče. Stačila myšlenka a klamavý pohyb.
„Posunul hranice logiky tak daleko, jak jen to bylo možné. Pelé se hnal k míči proti vynikajícímu uruguayskému brankáři Mazurkiewiczovi a zdálo se, že má jen dvě možnosti: přehodit ho nebo míč zkusit obehrát kolem brankáře. Pelé ale ve zlomku sekundy odmítl obě očekávané možnosti, i když by nepochybně vedly ke snadnému gólu. Ale kde je v tom zábava? I v tak vypjatém zápase měl drzost sáhnout po fotbalové dokonalosti a vytrhnout díru v časoprostorovém kontinuu,“ popsal záblesk geniality novinář David Hirshey.
A je úplně jedno, že následná Pelého střela prosvištěla o centimetr za vzdálenější tyč, což z ní udělalo „nejlepší gól, který nikdy nepadl“.
Kapitán reprezentace v nejlepším věku. Olympijský vítěz na sklonku kariéry. Vycházející hvězda v policejním klubu. Tři generace fotbalistů popisují svůj listopad 89.
V Československu hrál Miroslav Kadlec za sedm tisíc korun měsíčně. V Kaiserslauternu dostal sedm tisíc marek za jediný vyhraný zápas. O tom, kolik si fotbalisté vydělávali za socialismu a jak se jejich poměry po revoluci změnily, vyprávějí i Jaroslav Šilhavý a Ladislav Vízek.
Než vyrazíte na Národní třídu podpořit demokracii, udělejte si náš revoluční kvíz. Nabudí vás proslovy slavných reprezentantů a možná vás potěší i vaše skvělá paměť. Otestujte ji s námi v osmi zábavných krocích.
