Autor textu Nehrajte na výsledky? U dětí to nefunguje, chtějí vyhrávat, zdá se, nepochopil „zadání“. V duchu tohoto nepochopení, se bohužel nese tón celého článku.
Tomášem Klečkou kritizovaný trend totiž není o tom, abychom snad dětem zakazovali hrát na výsledky, je to naopak. Děti se učí prožívat pocity, které výhra či prohra přináší – každý, kdo provozuje jakýkoli sport, hraje na výsledek přirozeně. Neumím si představit zápas v čemkoliv, který by skončil bez výsledku. Tady však jde o něco jiného.
Jedná se o potlačení důrazu na výsledek z vnějšího okolí (trenérů, rodičů, klubu atp.). U mládežnických kategorií a zejména u nejmenších dětí (přípravky, mladší žáci) je klíčový rozvoj hráče, nikoliv výsledek utkání. Pro správný a přirozený rozvoj hráčského potenciálu je tedy potlačení důrazu na výsledek zcela správným a přirozeným krokem, který vytváří hráči bezpečné prostředí, kde chyba není konec světa, ale naopak nástrojem pro rozvoj a zlepšení. O samotném učení se přes chyby, doufám, nemá smysl se víc rozepisovat - věřím, že v současné době už tohle chápe snad každý.
Na hřišti škvára, na zápasy za vlastní peníze. A přesto se v šedesátých letech na turnaj časopisu Mladý svět hlásila zhruba stovka týmů. Publicista Petr Vondřich v FC podcastu vypráví, jak tahle vlna nadšení pomohla rozjet ženskou ligu a jak se mezi Slavii se Spartou dostaly Uhelné sklady.
Francisco Moura měl v šestnáctce kolem sebe volno. Přesto poslal míč do vlastní sítě a třetiligové Paredes v portugalském poháru proti Portu vyrovnalo. Obránce se po gólu rozplakal a hned směrem k lavičce naznačil, že chce vystřídat. Utěšovat ho přišli i soupeři.
Z Eindhovenu přes Barcelonu do Milána. Z rumunského Temešváru do anglického Swindonu. V každé otázce dostanete čtyři vybrané kluby v pořadí, v jakém za ně hledaný fotbalista nastupoval. Čekají vás světové hvězdy i hráči, které si vybaví hlavně znalci české ligy. Dáte všech deset?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
