PSG a Liga mistrů, to je příběh plný marnosti. Pařížský klub v něm už dlouho připomíná Bludného Holanďana, který je odsouzen rok co rok hrát nejlepší soutěž světa, nikdy ale nenaplnit svůj cíl v podobě zisku ušaté trofeje. Konec v osmifinále, ve čtvrtfinále, v semifinále, hořká porážka ve finále. To všechno PSG zná. Od roku 2011, kdy se v Paříži ambice vyhrát Ligu mistrů objevila společně s katarskými majiteli a bezedným kufříkem peněz, ale na historický triumf stále čeká.
Pár měsíců zpátky by málokdo tipoval, že se to letos změní. PSG ve smrtící skupině s Newcastlem, AC Milán a Dortmundem balancovalo na hraně propasti a reálně mu hrozilo, že poprvé v katarské éře nepostoupí do play-off. Blamáž se nakonec podařilo odvrátit, z výkonů Pařížanů ale velká jarní jízda zrovna nedýchala. Naopak to vypadalo, že tentokrát si své tradičně zbytečné místo mezi hlavními favority ani nezaslouží.
Jenže zatímco po losu základních skupin mohli v Paříži protáčet oči až nad vrchol Eiffelovky, co že to komu udělali, v play-off jim karta jde jako dlouho ne. Real Sociedad v osmifinále, Barcelona ve čtvrtfinále, Dortmund v semifinále. Při vší úctě ke všem zmíněným týmům, po letech nevyžádaných schůzek s Manchestery nebo Realy světa je letos trasa do finále pro PSG otevřená. A s ní i další šance na trofej, kterou Mbappé a spol. dobývají déle než Achilles Tróju.
Sedí to, nebo si vymýšlíme? Postavíme před vás jedenáct výroků o skvělých českých fotbalistech, na vás bude poznat, jestli jsou pravdivé. Jak dobře znáte naše hvězdy?
Atlético – Arsenal 1:1. V semifinále Ligy mistrů padly oba góly z penalty. A hosté se po zápase zlobili, že měli kopat ještě jednu, kterou jim sebral VAR. Jak to vidíte vy?
Dnes je Liverpool globální fotbalová značka. Před 125 lety hledal pevnou půdu pod nohama a definitivně ji našel 29. dubna 1901 na hřišti West Bromwiche Albion. Vyhrál 1:0 a slavil svůj první anglický titul z dvaceti dosud získaných.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
