PSG a Liga mistrů, to je příběh plný marnosti. Pařížský klub v něm už dlouho připomíná Bludného Holanďana, který je odsouzen rok co rok hrát nejlepší soutěž světa, nikdy ale nenaplnit svůj cíl v podobě zisku ušaté trofeje. Konec v osmifinále, ve čtvrtfinále, v semifinále, hořká porážka ve finále. To všechno PSG zná. Od roku 2011, kdy se v Paříži ambice vyhrát Ligu mistrů objevila společně s katarskými majiteli a bezedným kufříkem peněz, ale na historický triumf stále čeká.
Pár měsíců zpátky by málokdo tipoval, že se to letos změní. PSG ve smrtící skupině s Newcastlem, AC Milán a Dortmundem balancovalo na hraně propasti a reálně mu hrozilo, že poprvé v katarské éře nepostoupí do play-off. Blamáž se nakonec podařilo odvrátit, z výkonů Pařížanů ale velká jarní jízda zrovna nedýchala. Naopak to vypadalo, že tentokrát si své tradičně zbytečné místo mezi hlavními favority ani nezaslouží.
Jenže zatímco po losu základních skupin mohli v Paříži protáčet oči až nad vrchol Eiffelovky, co že to komu udělali, v play-off jim karta jde jako dlouho ne. Real Sociedad v osmifinále, Barcelona ve čtvrtfinále, Dortmund v semifinále. Při vší úctě ke všem zmíněným týmům, po letech nevyžádaných schůzek s Manchestery nebo Realy světa je letos trasa do finále pro PSG otevřená. A s ní i další šance na trofej, kterou Mbappé a spol. dobývají déle než Achilles Tróju.
Říká se, že rozhodují detaily. Chelsea teď našla cestu do hlav svých soupeřů ještě před startem utkání.
Brian Priske sice ani po prohře v derby neztrácí titulové naděje, ale i jemu musí být jasné, že tohle není dobré. A ještě horší to pro Spartu je, když si aktuální počty srovná s těmi loňskými.
Že bylo v pražském derby dusno? Proti derby z brazilského Belo Horizonte to byl jen slabý odvar. V hromadné bitce se neztratil ani Ángelo Preciado.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



